Toskánský chléb

V pátek jsem vstávala v 6:25 (což lehkou kalkulací vychází na čisté tři hodiny spánku), jelikož dole v B&B máme hosta, který snídá před sedmou a croissantu trvá dobrých 30 minut než v troubě zezlatoví. Každopádně jsem to vzala s úsměvem (jak jinak?) a poté, co holčina odjela, jsem vyrazila na nákup (taková záminka k ranní procházce:)), přestože foukal vítr, divže se nám ty vzrostlé borovice před domem neohýbaly.

Asitak pět metrů od brány začalo jemně pršet, ale co, nejsem z cukru (ani z Itálie:)) a cestu tam jsem si navíc zpestřila krátkým během pro zahřátí.
V supermarketu mě napadlo se zeptat na přírodně kvašený chléb (známá to lievitazione naturale, co se mně nikdy doma nezadařila) a tadáááááááá k mému nezměrnému překvapení týpek řekl "no jasně, půlkilový bude stačit?" a už mi ho vážil.

Paráda, lalalááá!  

Teda, moc ne pro mě, poněvadž já a bílá mouka se nekamarádíme, ale aspon mi C. nebude jíst ty schiacciaty s éčkem, navíc mu to bylo výslovně doporučeno, že.
Tak jsem z toho měla radost. Tři krajíce dostala I. (vypadala, že má taky radost), dokonce jsem jeden ochutnala i já.
Mňo, asi nikdy nepříjdu na chuť toskánskému chlebu (možná proto, že žádnou nemá?:)) Složení: bílá mouka typ 0, voda. Žádná sůl, žádný kmín, nic. Chuť nijaká.. ale je nadýchaný, měkučký a má křupavou kůrku, to zas jo. S pár kapkama listopadového oleje navrchu se vcelku dal :) Ale víc ani Ň, zas tak neodolatelný není!:)

 Jí ho tu naprosto ke všemu, nejmíň třikrát denně, i k těstovinám, k masu, jako předkrm, k salámům, s rybičkama, s marmeládou, nutelou, ... Nechápu.

No a cestou zpět lilo jako z konve, ale to už jsem si vyloženě užila, chytala jsem kapky do dlaní, dýchala... Prostě krásný den, i když bez slunce. Jo, má to svoje výhody, vstávat brzo! :)