A vždycky, když jsem na dně, tak je potřeba dokopat se k nějaké akci ono se to chtě nechtě spraví. :)
Vyrazila jsem ven, na "krátkou" procházku a přestože bylo mokro, zvolila jsem trasu podél řeky, kterou jsem ještě nešla.. ani nevím, jak mě to napadlo, prostě jsem chytla myšlenku..
Úplně nejúžasnější na tom je, že jsem asitak kilometr od našeho domu objevila pravou písečnou pláž!! Když písečnou, tak mám na mysli mořský, takový ten jemňulinký písek. Teda je tam i kus kamenné, ale převážně písek. A donesla jsem si odtud dvě krásné, perleťové mušle.
Přišla jsem si jak v jiném světě, třeba jako na Duně.. Představte si úplně opuštěné místo, několik divokých stromů a vysoké, holé křoví, to všechno rostoucí z písku, žádná zeleň.. a navíc tam byly ještě znatelně vidět stopy poslední povodně - nánosy listí, větviček, slámy a kousky igelitů nachytané v "korunách" stromů a na větvích, na zemi splihlá hnědá tráva, ležící tak, jak ji tam proud zanechal.. Nemohla jsem věřit vlastním očím!
Je to takový poloostrov, tvořený meandrem řeky. Na jejím druhém břehu se tyčí asitak osmimetrový sráz - průřež půdou, těsně nad hladinou je vidět šedá zemina, která směrem vzhůru mění barvu do světle hnědé.
Celé to tajné místo je pod úrovní krajiny, takže tam není odnikud vidět..
Takové hodně "trash" místo, neudržované, trošku byl odněkud i cítit kanál; zarostlé seschlou třtinou.. prostě něco, kam by Ital ani nohou nevkročil (ledaže by to byl ale zatraceně alternativní Ital ;-)). Už se těším na léto, budu se tam chodit opalovat!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Reaguji co nejdřív, díky za komentář!