Toskánsko! Řízení, focení a koncerty..

Jak se vám líbí má nová úvodní fotka? :)
Je to panoramatický pohled na typicky toskánské zvlněné kopce, kterými jsem tu obklopená. Fotila jsem je někdy loni na jaře, a teď konečně jsem pro ně našla smysluplné uplatnění, budou mě tu reprezentovat! ;)
K editaci jsem použila HP Photosmart a GIMP a zabralo mi to dva dny. To bude asi nějaká moje konstanta, jak mám nápad a něco, co mě chytne, tak míň jak dva dny mi to většinou netrvá. Ale říkám si, že čím víc nápadů, tím častěji na nich budu pracovat a tím míň času na realizaci budu postupně potřebovat.. už se těším až se zase do něčeho pohltím, je to takový zvláštní, naplňující pocit.. vlastně se mi nechtělo ani přemýšlet nad ničím jiným než jak to co nejlíp provést.
Jinak jsem si vyvrátila jeden obrovský mýtus, a to, že řízení osobního automobilu jde zapomenout. Není to pravda, nejde! Přestože jsem volant pět let v ruce nedržela, vše se tak nějak vynořilo na povrch po zasednutí na řidičské místo. Nepřišlo mi vůbec divné nebo neznámé, že kontroluju zrcátka, automaticky šlapu na spojku a další "samozřejmosti"..  Sice panikařím (hlavně mám strach z toho, že nebudu vědět, co dělat.. už dopředu se bojím, že se budu muset náhle -bez času na promyšlení- rozhodnout a něco zkoním, do něčeho nabourám, zruším půjčené auto), ale to se snad časem vychytá. Dnes jdu na druhou lekci - osvěžení zpátečky a parkování!
Včera večer jsme vyrazili na koncert do města. V kulturním prostoru I Macelli (kde jsem byla v listopadu na vintage módní přehlídce výtvorů z workshopu na téma Rinnovati, Rigenerati, Riciclati aneb obnova šatníku z věcí již nenošených či jinak použitých - jukněte na fotku, ale a nenechte se zmást; takhle odvážně "crazy" modely na ulici rozhodně nepotkáte)

otevírala novou sezónu prý velmi nadějná mladá (27) zpěvačka z Bologni jménem Beatrice Antolini. Plakáty visely všude po městě víc jak měsíc dopředu, ale jaksi jsme si nezapamatovali, kdy to začíná. Odhadli jsme to na půl desátou (přeloženo do češtiny: dříve než v půl jedenácté to nezačne) a v půl jedenácté jsme, přestože za vydatného deště, vyrazili.
Hm, tak chyba lávky, mělo to začínat v 22:00, v reálu se začali hudebníci na pódium slézat ve čtvrt na dvanáct!! Ať mi nikdo nepovídá, že italské pojetí času je lepší než to české! Jen tak pro představu:  
Aperitivo (neboli předvečeře, drink a něco lehkého na naladění chuti) 19:00, večeře v 21:00, od 21:30 jsou návštěvy (tzn. pozve-li vás někdo "po večeři" k sobě nebo ven..), koncerty a akce zásadně ne dřív než v 23:00.
Hm, koncert dopadl neslavně, ještě před půlnocí jsme byli zpět doma, po třech experimentálních, přeřvaných písních (dá-li se to tak nazvat, poněvadž slov bylo pomálu, nebylo jim rozumět -italská angličtina- a navíc zanikla v instrumentálním chosu). Navíc jsem zjistila, že koncertní hala jsou bývalá jatka, br! Macelli - od slova macellaio [:mačelájo:] čili řezník, že mě to nenapadlo! I když teď už hodně dlouho slouží jako kulturní dům, centrum mládeže, bar a koncertní a výstavní síň v jednom. Ale stejně!