Kampa' to bude?

středa 24. února 2016

Co mě naučila sedmikráska

Až jsem se sama divila, čemu že to taková malá kytička může naučit. Ale když se věci (lidi, rostliny, zvířata, ...) ocitnou ve správný čas a na správném místě a v tom správném nastavení či naladění, chceš-li, tak i sebenepatrnější částečka může udělovat lekce a učit velkým věcem. Zní to mysticky, ale je to úplně prosté: 

Už od narození dcerky jsem v sobě jela v programu ŠKUBAT KYTKY PRO VLASTNÍ CHVILKOVÉ NICOTNÉ POTĚŠENÍ SE NESMÍ! Pro vysvětlení - natrhat je a někoho jimi obdarovat: ok, natrhat je a sníst je: jasně, natrhat je a zkrášlit se jimi: dobře, natrhat je a něco z nich vyrobit: taky jo, ale natrhat je, oškubat je a vyhodit ROZHODNĚ NE! Takže když mi Alenka nosila sedmikrásky jako dárek, tak jsem z toho byla v sedmém nebi, ale když ji tatínek naučil Má mě rád nemá mě rád a malá začala systematicky oškubávat chudobku po chudobce se slovy "mama o mama", úplně se mi na jazyk draly hlášky od srdcervoucích ("To tu kytičku bolí!", "Když ji takhle oškubeš, tak z toho bude smutná!", "A je po kytičce, umřela!") přes manipulativně výhružné ("Co kdyby ti to taky někdo takhle dělal?!", "To se nedělá, au!") až po policajtsky zakazovací ("Neškubat!", "Přestaň s tím!", "Okamžitě toho nech, nemůžu se na to dívat!"). 
Ovšem jsem typ pozorovací, takže jsem je všechny nechala vyplavit na jazyk a zase je pěkně spolkla, aniž bych malou otravovala něčím, o čem jsem už tehdá věděla, že je to přinejmenším zbytečné. 
Pozoruju jak ji, tak sebe.. a vypozorovala jsem, že čím víc zakazuju a brojím a vůbec odporuju, tím víc toho dostávám. A houšť. Takže co teď s tím. Nechávala jsem ji dělat s chudobkami, co uznala za vhodné (zmínila jsem se, že máme zahradu posetou sedmikráskami tak hustě, že se někdy zdá být zasněžená?) a včera mi to došlo. 

Jak jsem se mýlila!

Kde je totiž psáno, že sedmikráska z naší zahrady musí vykvést, zestárnout a odkvést, uvadnout a uschnout? Anebo být sťata sekačkou na trávu? 
Koukám tak na jednu z těch žlutých hlaviček v bílé sukýnce a najednou mi přijde, jako bych cítila to její nadšení, že může malému človíčkovi udělat radost, jak se tetelí blahem, když si malá ručka vybere právě ji... 

chudobky v trávě

Jakoby celá její krása a celý její život byl tady přesně kvůli té chvíli, kdy jsou jí drobnými prstíčky oškubávány lístečky jeden po druhém až do úplné nahoty, pak je s ní vesele zatřepáno a se smíchem je velkým obloukem odhozena do trávy. Úchvatné vyvrcholení, kruh se uzavřel, jaká paráda! 

Překvapivé, samotnou mě to nikdy nenapadlo. A tak propouštím veškerá ta zastaralá schémata i s jejich ohranými větami a nastoluji v sobě klid, mír a vděčnost. Všechno je tak, jak má být. I ten lán oškubaných sedmikrásek má svůj důvod. A to, že ho nevidím, neznamená, že tam není!
Děkuju, sedmikrásko, za lekci a AHA! moment.

Máš taky nějaký nedávný AHA! moment? Podělíš se o něj se mnou? 
Jsem zvědavá! :) 

 




neděle 21. února 2016

Čas změn

Letošní rok je časem změn.
Velkých.
Alespoň pro mě.

Začala jsem pomalu, ale jistě, poněvadž dost bylo programu "sedávej panenko, v koutě, když budeš hodná, najdou Tě" - naprosto neproduktivní a ubíjející! Navíc nepravdivý, poněvadž v koutě jsem seděla dloooouho a nikde nikdo a že bych si v koutě přála natáhnout brka, tak to zas né! A pryč z něj, a do světla reflektorů a tančit jako o život na pódiu! Pomyslně myšleno.. Co třeba to nazvat ANO styl života? Říkat ANO na cokoli, co se objeví? Každou výzvu, překážku, nabídku... ANO! Sem s tím!

Takže předně jsem se pustila do kultivace sebe sama a nejen čtením knih. Na kůži! A praktikovat!

Knihy pořád čtu, ale už ne ty, co by se mělo a jak... spoléhám se na vlastní rozum a intuici.

Tři týdny bez Facebooku a internetu (nebo v omezeném množství) mě utvrdily v tom, že jakkoli zajímavé a přínosné příspěvky a články tam jsou, tak nejsem-li tam já, nejenže mi nic neuteče, ale svět se točí dál a já se mám líp. Žiju. (Ano a o tom se tady online vypisuju a link dám i na FB!:))

Pouštím se veškerého odporu - čím větší rezistence ve mně, tím hůř pro mne. Takže křečovitě zuby nehty nechci bydlet v provizorním? Nášup, a dvakrát tak dlouho tam budeš! ANO, vlastně je to provizorní super, začala jsem si to užívat a hledím spíš na ty pozitiva (a ejhle, ona tady jsou, jakto, že jsem si jich doteď nevšimla?)

Jsem vděčná za to, co jsem, mám, zažívám... a chápu, že každej to máme jinak. Nikomu nic nenutím (vivat český trojitý zápor!).

Tak dlouho hledám Montessori školku a kombinuju a vymýšlím (a to víte, že v Itálii je jich že by je na prstech jedné ruky spočítal? A to byla zakladatelka Maria Italka, prosím!) až přijmu to, co je a zapíšu dcerku do jedné ze dvou místních státních. Uvidíme, co bude dál.

Změním look. Dredy byla má srdeční záležitost, ale v poslední době jsem se s nimi nějak přestala cítit dobře a pak mi z různých zdrojů přišly různé informace (to víte, že vlasy jsou lapač energií?), které mi způsobily pár AHA efektů a bylo rozhodnuto. Změna je život!

čtyřletí hadi

Taky jsem dospěla k přesvědčení, že člověk není alternativní (či jiný) díky tomu, co má na hlavě, ale v hlavě (no na to jsem asi nepřišla jako první, že..) - jak žije, mluví, jedná, chová se a vůbec.
Tak snad mě poznáš, až mě potkáš! :)

Jo a taky jsem dostala kuchyňského robota, tak se s ním učím vařit. Změna veliká, podni 2 zatím dobrý!

A co Tvůj rok, taky rokem změn, novot, AHA momentů?  To by mě zajímalo...




úterý 16. února 2016

Naam jóga aneb jak jsem objevila to pravé ořechové

Prvně jsem o Naam józe slyšela před pár měsíci a hned jsem si o ní dohledala, co se dalo. Žel tou nejpodstatnější (a zároveň nejsmutnější) informací pro mne bylo, že nejbližší centrum, kde se tenhle typ jógy učí, je v Praze. Takže 1000 km. (Ale třeba je tohle pro tebe právě ta dobrá zpráva.. )
Jelikož se ale blížila naše českorepubliková návštěva, v podvědomí jsem toužila na lekci Naam jógy zajít a tak se taky nakonec stalo. A stálo to za to! 

Co Shakti Naam od klasických hodin jógy (bez zacházení do detailů) odlišuje je kombinace tří prvků-hýbeš se, dýcháš plus zpíváš mantry a k tomu ještě děláš mudry neboli počeštěně řečeno jakési prstoklady, co mají každá svůj význam.. Takže MYSL nemá absolutně žádnou šanci po 90 minut převzít vládu a musí se zcela podrobit-ó jak úlevné! Žádné myšlenky, jen čisté soustředění se a je to fuška, ale příjemná! Jaké benefity tenhle typ jógy přináší se dočtete třeba na stránkách pražského Naam Jóga Centra (ne, já z doporučení nic nemám :-)) a chcete-li si něco ozkusit doma, na youtube jsem našla dvě pěkná videa:  

1) Desetiminutovou ochutnávku aneb jak nastartovat den (v angličtině).


2) Celou jednu lekci Naam Jógy (jako by učitelka byla před Tebou), jen ty mantry jsou tam ve fonetickém přepisu do angličtiny - já napodobovala vyřčená slova. 


A když už jsem u toho byla, tak jsem shlédla i video o vzniku Shakti Naam, z čeho pochází a kdo jsou její praotcové.. Též mohu jen doporučit a nejen kvůli úchvatným krajinám a úsměvným dobovým filmům sborového cvičení (taková skoro spartakiáda po indicku). 



Takže chceš-li si udělat pěkný večer s jógovou tématikou, do toho! Pro silnější zážitek šup na lekci, já si určitě dám, až budu zase v Praze, opáčko. 

pátek 12. února 2016

Zpátky v Itálii a na blogu!

Pavlína provedla pořádnou třitýdenní sebereflexi, ba řekla bych regeneraci v České republice, a to ji nakoplo k opětovnému spuštění blogu. 
Pomyslný jazýček vah se z přemíry braní (už jsem si připadala jako houba násosná!) přehoupl zase na stranu dávání. Zkrátka mám potřebu sem opět psát. 

Mnoho věcí se za poslední roky změnilo, prošla jsem si dny i vrcholy, byla vysmátá i ubrečená, v pohodě i vystresovaná.. Asi jako všichni. 

Do nových příspěvků bych chtěla dát především to, čím a jak teď žiju.. Takže tu bude oceňování, všímání si souvislostí a synchronicit, vděčnost, vtipné, veselé či povzbuzující (a snad také inspirační) příhody, náhodné myšlenky, přínosné odkazy, zamyšlení a reflexe, témata, co mě zajímají, možná něco z jógy či o józe a pohybu vůbec, kulinářské nápady mého kreativního vaření (většinou bez cukru, mléka a bílé mouky), záblesky mého Nevýchovného nastavení k sobě sama, dcerce i dalším, postřehy z cestování nebo života na jihu, možná poodhalení mých životních peripetií, fotky mého tvoření, chůze bosky, bio a zdravý životní styl, fotografie a kdoví, co ještě. 
Zkrátka máme se na co těšit. :)

Na mém blogu si tykáme, pokud byste chtěli, abych Vám vykala, napište si o to. 

Jsem otevřená spolupráci, i když žiju 1000 km od ČR - v době internetu naštěstí vzdálenost není hlavní překážkou. Pokud mě něco osloví a bude to se mnou souznít, vrhám se do toho po hlavě! 

Máte-li něco na srdci, napište mi do komentářů nebo na e-mail. 

Mám radost, že jsem tu s vámi - já s Tebou a Ty se mnou. Věřím tomu, že se vzájemně obohatíme.