Špagety nakopřivovo

Joj, dnes to bude recept, ale bez fotky. Špagety s kopřivovou salsou (počesku omáchané v kopřivovém špenátě) byly totiž tak chuťově dokonalé a my měli takový hlad, že zmizely aniž byly zvěčněny. Trošku mě to mrzí, ale co už, určitě si to dokážete představit, byly takové zelené. :))

Ani nevím, jak mě to napadlo, ale ráno jsem vyrazila na kopřivy k řece, byly jich tam lány, krásných, mladých... to budou hody:)

Má tajná plážička začíná pučet a zelenat se, asi se tam vydám u příležitosti Dne Země uklidit trošku ten binec (pneumatiky, plasty, nánosy...) A to i přesto, že to není můj pozemek a Ital by mě měl za blázna největšího - pracovat  na něčem, co ti nepatří?! 

Své úlovky jsem dovalila domů s hláškou, že jsem nám byla nasbírat oběd, poněvadž jsem se (právem) obávala, že řeknu-li, že k obědu budou kopřivy, tak mi to neprojde.
Pak jsem se mírně sekla v překladu. Mám totiž v kuchyni nalepeny takové krásné přehledy a jeden z nich se jmenuje Herbář v kuchyni (Erbario in cucina [:erbárijo in kučína:]) a je o divoce rostoucích rostlinách, jejich využití a léčebných vlastnostech a době sběru.

 No a já koukla na první obrázek, připadal mi jako kopřiva, a tak jsem tvrdila, že je to melissa. C., vida je, mě vyvedl z omylu - kopřiva se řekne ortica [:otrika:] po toskánsku [:ortiha:], zatímco já jsem je vydávala za meduňky! :))

Ať to zkrátím: oběd se povedl (viz červený receptík dole) a i přes počáteční nedůvěru k těmhle divoce rostoucím rostlinám se i C. olizoval až za ušima.
Zítra asi vyrazím s papírovou kabelkou znova. :)

Na oleji osmahnout cibulku a česnek s troškou soli, šup na to s omytými kopřivovými vršky, podlít trošku horkou vodou, přihodit dva rozčtvrcené stroužky česneku navrch, zakrýt a 5 minut podusit, pak dřevěnou špachtličkou pomačkat a ještě chvilku nechat vypařit vodu v odkrytém hrnci, smíchat s čerstvě uvařenými těstovinami a dobré chutnání!