Proč nejím čokoládu

Chtěla jsem napsat článek o tom, proč nejíst čokoládu vůbec, ale jestli něco nesnáším, tak je to dogmatismus, a tak si tady nebudu hrát na dogmatika a podsouvat vám nějaké pravdy. Prostě je to moje úvaha nad tím, proč mi přijde zbytečné, ne-li škodlivé ji jíst. Třeba vás z toho něco zaujme a můžete dál prozkoumávat.

 Ehm, abych předeslala: nebylo tomu tak vždycky. Za mala jsem milovala bílou čokoládu. Později jsem přešla na mléčnou a stala jsem se na čokoládě závislá. Den aspoň bez kousíčku mléčné Orionky byl pro mě naprosto nepředstavitelný a sníst na posezení tabulku čokolády? Žádný problém!
Jenže pak jsem musela cukry omezit (kandida), a tak přišlo těžké odvykání.. napřed přes hořkou (70 - 90% kakaa) k žádné.. Ale stejně jsem to brala jako nespravedlnost, že jiní můžou a já ne..
Dokud nepřišel ten zvrat a já nepochopila sama, že jíst ji škodí jen a jen mě a co dělají ostatní mi může být jedno.

Už to budou tři roky, co jsem klasickou čokoládu neměla v puse.. ne, ani o Vánocích. Ne, neporušila jsem to ani jednou. Proč? Protože když už mám tu možnost (jako například včera na čokoládových orgiích Festa del cioccolato - viz fotky), tak mě to láká, mluvím o tom (navíc když vám u každého stánku dávají zadarmo ochutnat všemožné podoby toho sladkého svůdného zla), ale řeknu si: "Stojí ti to za to? Ten krátký okamžik? Opravdu to potřebuješ?" Nepotřebuju; jsem šťastná i bez čokolády (zmrzliny, cukroví, oplatků, bonbónů, karamel, šlehačky, ...) a že ji ostatní kolem mě konzumují po tunách? Je mi jich líto, já se připojit nehodlám. I proto, že bych ztratila respekt sama před sebou a celou tu dobu hodit za hlavu pro svou mlsnost, kvůli svým chutím?
Nenene. Moje chutě nejsem já. Pravidla jsou pravidla a v životě je potřeba je dodržovat. Aspoň ta, která si dáte vy sami.

A proč teda NE čokoládě?

• Obsahuje cukr, a ten tělo překyseluje a zahleňuje (=oslabuje).
• Kakao nepochází z našeho podnebného pásma, a tudíž dezorientuje tělesný mozek (=střeva)
• Je návyková -- je to droga!
• Nepříznivě ovlivňuje ženské pohlavní orgány (info od mého doktora - více TČM).
• Příliš JIN (makrobiotika) - extrémní vychýlení od pásma zdraví
• Jednou odvyklí cukru, už nikdy mu zpět na chuť nepřijdete - dokáže spálit jazyk!
• Zatraceně rychle se po ní tloustne - a to už nikdy více!
• Je to jen fyzická náhražka psychické nepohody- máte-li chuť na čokoládu, znamená to, že vám něco chybí; něco, co chcete nahradit tou sladkou chutí... co takhle jít za příčinou? Málo sexu? Stres v práci? Dusno doma? Nedostatek času? Rutina? Obavy z něčeho? ... Stačí jen se zamyslet a uvědomit si, proč nás vlastně ty "nepřekonatelné" chutě honí a co se za nimi doopravdy skrývá... A všechny důvody výše uvedené se dají vyřešit, odstranit... nebo to chcete až nadosmrti utlumovat čokoládou?

A teď mi došla slina, tak až mě zase něco napadne, tak přidám.
Každopádně na včerejších oslavách čokolády byli i tací, kteří si ji dobrovolně nechali patlat na hlavu:) Možná lepší na hlavě než v břiše. :)

I když musím se přiznat, že nejsem žádný svatý - onehdy jsem měla lehký splín, a tak jsem si uvařila makrobiotické kakao (přijatelná to varianta i při odvykání čokoládě).

Plná chuť, krémová konzistence, vynikající vůně, zdravé složení (rýžové mléko, mandlové mléko, karobový prášek, troška rýžového sladu - povařit a pít horké) - prostě mňamka!