Sit-com B&B - den 2.

O půl jedenácté jdu spát a přes to nejede vlak! Takové pěkné předsevzetí jsem si dala :)
Právě jsem povečeřela, osamocena v našem bytě, to si neumíte představit, jak smutné je večeřet jednočlověkově, když o patro níž slyšíte 15 lidí u stolu, jak se smějí, baví a tak vůbec. Holt nebylo místo a kdo to odskákal, že. Přiznávám, že jsem z toho trochu down, ale tak na druhou stranu stanou se horší věci v životě, že.
Aspoň jsem si udělala vynikající papáníčko (mně a Giulii vegetariánce) - "Žlutozelené sfornato"
(zapečená pohanka s cuketou a tofu - nastrouhaným a přednaloženým v sójovce, kurkumě, římském kmínu, oleji a sój. mléku. Vymazat plíšek, vysypat kukuřičnou strouhankou, nandat pohanku, sýr.směs, cukety na špalíčky, i když lepší by byly na kolečka, trošku posilit, znovu směs, posypat strouhankou, podlít a péct z obou stran na 180-200 stupňů, podle výkonu trouby. Mňam!)

Ale to jsem se zapomněla, mám psát o natáčení a sitkomu a ne o mé kulinářské vášni. Pardón. ;)
Takže dnes jsem vstala v 7:30, ale nečekaně mě u snídaní nebylo nijak zvlášť potřeba (a já se dolů moc nehrnula, po ránu jsem vypadala spíš jak strašidlo než jako usměvavá servírka) a nakonec jsem sestoupila asitak kolem 10., když už bylo natáčení v plném proudu.

Dnešek by se dal označit jako "venkovní" a naneštěstí pro nás byla venku zima, tak kolem 6°C, odhaduju, a slunce pod mrakem. Vylezlo jen na chvíli, zrovna uprostřed scény, kdy si ho samozřejmě všichni nejmíň přáli. Obřadné "zahánění slunce" bylo velmi intenzivní. ;)

Epizoda nese název Večer s překvapením a víceméně tam jde o komickou zápletku, v níž dominuje jeden muž (a není to Cristiano, jak by se mohlo zdát), dvě ženy a hlavně nový telefon. Všechno by bylo ideální až na to, že ony ústřední dvě ženy nejsou vůbec žádné herečky a pořád se zkoušelo a zkoušelo.. a když se jelo naostro, tak především manželka vždy zapomněla text. Takže už i na place to skřípalo, byl skluz, semtam i nějaká hádka či přinejmenším diplomatický konflikt.

Po krátké socializační odmlce (máme 23:50, já to říkala!) se vracím k událostem uplynulého dne.

Bylo tu o jednoho technika navíc, Aula se jmenuje, takový docela sympaťák. Definitivně se tu hulí, můj fajnový nosánek cítí trávu (teda nejen tu;)) na sto honů, natož za dveřmi. A vůbec se tu dost kouří. Na noc kromě stálého osazenstva přibyla fotografka, co má 1000 přátel na Facebooku a manželka, co je tu věkově úplně mimo poněvadž je nejstarší.

Každopádně to dnes docela odsýpalo, zvládla jsem po obědě (jejich chlebech) zajet i na nákup, co mi zabral jen 40 minut (jinak by mi odjel odvoz) včetně čekání ve frontě, placení a skládání do krosny a tří kabelí.. Opět se chválím. A teď to tu už jen proložím nějakou tou čerstvou fotečkou a tadá! D-O-R-M-I-R-E! (spinkat!)

Když jsme u těch fotek, ta fotografka má neuvěřitelný arsenál, megapřístroj se třema i čtyřma násadkama (no jo, já vím, že tak se tomu neříká, ale nemám na to školy ;))..objektivama a prostě umí vyčarovat zázraky. Na druhou stranu ale i jí se ledacos nepovede, má ty fotky rozmazaný.. prostě žádná polobohyně. Na FB je nedává, jen na své stránky (vyzjistím) a má Mac. Jako skoro všichni tady. Jádro pudla? Trošku mě mrzí, že moje fotky nejsou natolik oceněny jako její, přestože kvalita (zachyceného záběru, nemluvě teď o schopnostech foťáku) je někdy nerozeznatelná. Ale co už, měla jsem jít studovat fotografku a bylo by. Však nikdy není pozdě:)
Dobrou!