Sitcomové dozvuky

Takže již je tomu nějaký ten den (konkrétně druhý až třetí) po ukončení naší sitcomové zkušenosti a tak se můj záznam nedá nazvat jinak než dozvuky. Do úteka zůstali pouze režisér Marco (jeli s Cristianem na venkov natočit zpovzdálí nějaké venkovské sídlo, které by se hodilo jako vložka mezi scénkami) a herečka Daniela (z Bologni, měla naplánován vlak na středeční devátou hodinu ranní).
Ráno jsem si vzala na starosti snídani a čekalo mě nemilé překvapení v podobě rozsvícených všech tří světel v sále.. pochopím, že děckám je to jedno, ale od "zodpovědných" postarších osob bych čekala, že když půjdou spát, tak zhasnou. No tak ne. Ona navíc i po odjezdu nechala přímotop v koupelně puštěnej na plný pecky, nemluvě o kouření v pokoji.
Holt nezodpovědnost a absolutní lhostejnost, co na to říct.
V úterý jsme se pustili do velkého úklidu, který se nakonec protáhl na dva dny, třetí už jen douklízí Isa, takové ty vychytávky.
V každém ze čtyř pokojů bylo asitak 20 dkg čisté váhy prachu a špíny na zemi, nepřála bych vám vidět ty chuchvalce. A tak jsme to vzali zgruntu, chvíli to zabralo, ale ve středu bylo hotovo včetně praklování matrací, leštění oken, ometání pavučin a dalšího.
Za odměnu jsem si ve středu odpoledne zajela se Šárkou (má nová "certaldovská" kamarádka, původem Brňačka) na nákupy do Florencie, jelikož jsem potřebovala nové džíny. No, nové.. spíš "džíny", poněvadž žádné nemám. A upřímně - taky už mě nebavilo bloncat pořád v těch manžestrákovejch zvonáčích (trošku jsem se v nich znelíbila poté, co jsem shlédla video z mého prosincového debutového vystoupení coby kabaretistka) a tak jsem se rozhodla pro radikální změnu. Jela jsem si pro "straight /droit"..prostě rovné. Když už na to tu postavu mám, tak ať je to vidět. Nechci, aby to vypadalo, že se nějak chvástám, ale musím konstatovat, že velikost 38 mě víc než potěšila.
Pořídily jsme obě, ona v Dieselu, já jedny v Mangu (takové výrazně slušnější, tmavé a hodně nízké a obtažené) a druhé v Promodu, taky úzké, taky nižší, ale taková vyloženě džínsovina, příjemné, 98% bavlna. Přesně ty, co když si je natáhnete, tak cítíte, jako by byly šity přesně na vás, prostě mi padly jako ulité. A jelikož byly ještě pořád slevy, tak oboje po dvaceti eurech mi ani nezpůsobily uragán v peněžence.
Na cestě zpět jsem nestačila valit bulvy, poněvadž z mé nově získané kamarádky se vyklubala absolventka reiki, kineziologického sezení, automatické kresby, frekventantka kartářky, sestra indigového dítěte, věřící v Průvodce (něco na způsob Tajemství - tedy že můžeš mít a být cokoliv, co chceš, stačí si požádat a vizualizovat si to jako by to už byla skutečnost - já i sitcom byl výsledkem její vizualizace 4-5 měsíců zpět) a v příchozí pátou dimenzi (teď prý jsme ve třetí a čtvrtá bude příliš rychlá, do páté vstupujeme už 2012, do ní půjdou jen ti "duchovně uvědomnělí").. zkrátka setkání tohoto druhu bych se nikdy nenadála. Moc zajímavá osůbka. Zase se uvidíme v březnu.
Uvědomila jsem si, jak se čím dál tím víc vzdaluju knihovnictví a především informačnímu profesionálství.
Holt život je nevyzpytatelný.
No photos today, sorry, I'm taking a rest! ;)