Kampa' to bude?

středa 26. května 2010

Je libo sépii černou? Mňam!

Opět jsem podlehla své experimentační kulinářské vášni a nechala jsem se navnadit u pultíku s čerstvými rybami na černou variantu Sépie obecné, italsky seppia nera
Paní mi ji částečně očistila, takže na mě zbylo jen stažení kůže, umytí a následná úprava. Hračka, řekla mi. Jenže když jsem doma rozbalila balíček a ležela přede mnou černá změt chapadel, trošku jsem zapochybovala.
Naštěstí bezdůvodně, byla to pěkná, dvouhodinová zábava a výsledkem byly vynikající "mořské těstoviny", které mi Cris pochválil a postavil je na první místo pomyslného žebříčku mých kulinářských výtvorů! :)
Takže žádné strachy a vzhůru na sépii!

Čištění, umývání, krájení...
Vezměte si na to rukavice, nezačerníte si tak ruce a bude vám to míň klouzat.
Moje sépie se skládala z pláště, k němu uchycených dvou "křídel" a vespod osmi chapadel, z čehož dvě byla po vytažení extra dlouhá (aspoň metr).
Plus sépiová kost a váček s inkoustem, charakteristickou "ochrannou" to barvou sépie (vypustí do vody a zmate tak nepřítele).  

Z pláště a postranních křídel je třeba stáhnout kůži - jde to poněkud ztuha, ale za odměnu odhalíte krásné bílé maso.

Očištěno?  
Tak a teď se připravte na zázrak - umytím veškerá čerň zmizí a sépie se vám předvede v celé své kráse. Obdivuhodný to tvor!

Já si naplánovala dva chody, plášť jsem odložila do ledničky na další den...
Do olejem vytřené zapékací mísy přijde česnek, petrželka, pak osolit, poprášit kukuřičnou strouhankou a položit na to vše na dva kousky rozkrojený, lehce osolený plášť sépie. 
Zapéct v předem vyhřáté troubě 10-15 minut. 
Maso je takové tužší, ale nemělo by být gumové. 
Chutný druhý chod. 
... a chapadla s křídly pokrájela na jeden- až dvou-centimetrové kousky. Ta metrová chapadla jsem nechala vcelku, zajímalo mě, jak budou vypadat po uvaření...


Recept na Linguine alla Seppia
neboli 
pravé italské "mořské" těstoviny s kousky sépie
Potřebujeme:   
(v pořadí, v jakém vkládáme na keramickou pánev)
  • olivový olej
  • mladý česnek na čtvrtkolečka
  • mořskou sůl
  • petrželku najemno
  • nakrájené kousky sépie
+ volitelný bonus: čerstvý inkoust z váčku černé sépie

Orestujeme puntíkové přísady a zakryjeme pokličkou (viz obrázek).
Dusíme asitak 10 minut.
Mě osobně překvapilo, kolik vody sépie pustila (z 50% je to voda, a tak se není čemu divit; kousky se zmenšily až na polovičku a lehce zrůžověly až zfialověly (některé)).
Z dlouhých chapadel zbyla jen patnácticentimetrová chapadýlka! :)

upravujeme sépii
Po 10 (12 maximálně, jinak maso zgumoví!) minutách odklopíme pokličku, proděravíme inkoustový váček a vlijeme do směsi inkoust.
Tady se pozná, jak čerstvou jste sépii koupili. 
Je-li inkoust tekutý a barví-li na černo, byla velmi čerstvá. Je-li naopak hustý a hrudkovitý (tak, jak byl ten můj) a místo zabarvení do černa se spíš srazí v černé minihroudečky, zas tak čerstvá nebyla. Každopádně i černé minihroudečky jsou delikateska!
Holt, i Toskánsko má své nevýhody - třeba vzdálené moře. 
 
Souběžně si v dalším hrnci uvaříme těstoviny (do osolené vroucí vody; my měli Linguine čili Jazýčky, jsou to takové široké zploštělé špagety.. pro vyniknutí chuti sépie jsem zvolila necelozrnnou variantu), zcedíme je a ihned vložíme na pánev k podušené sépiové směsi.
Vypneme oheň a důkladně promícháme.
Servírujeme horké!

Přeju dobré chutnání!
A kdybyste neměli odvahu, přijeďte do Itálie, pozvu vás k sobě na oběd! ;)

A navíc mi zůstala relikvie - sépiová kost!

Krásně voní mořem... a ještě nevím, co z ní vyrobím, ale něco určitě!
A to je pro dnes z Itálie vše.

4 komentáře:

  1. Anonymní31/5/10 20:05

    Wow, na toto by som nemala odvahu ani žalúdok. Ale ako dobrodružstvo sa to výborne číta :-) Edita

    OdpovědětVymazat
  2. To ani jsem nevěděla, že jsem takový "odvážný dobrodruh" ;)
    Jen mě baví experimentovat, nic víc, nic míň.. a jsem ráda, Edito, že tě to čtení pobavilo. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Anonymní4/6/10 15:47

    Jee, sepii si tu ve Španělsku taky obšas dělám, i kalamáry a jine potvory. Ony pustí vařením dost vody a nakonec z nich skoro nic nezbyde. Ale chuťově moc dobrý. Říkala jsem si čím to je, že mi vždycky tak ztuhnou. Ale zjistila jsem, že to chce dusit na mírném ohni pod pokličkou asi hodinu. Dělala jsem tak kalamáry a krásně mi změkly. Inspirovala jsem se těma těstovinama:-)Katus

    OdpovědětVymazat
  4. No třeba chobotnice se musí dost "omlátit" nebo nechat zmrznout, aby nebyla tak tvrdá.. u ostatních plodů moře nevím. Tak kalamáry snad zase příště, dík za tip jak na ně. I když mě ta paní říkala, že když je právě budu vařit dlouho, tak zgumovatí.. No zkusím a uvidím.

    OdpovědětVymazat

Reaguji co nejdřív, díky za komentář!