Na pink cloudu

Toto je pokusný post via e-mail aneb vivat moderní technologie, jež nám usnadňují život.
V příštím týdnu budu na cestách, a tak avizuju předem, že článečky budou spíše sporadické, budou-li.

Loučím se typickou toskánskou cypřišovou fotografickou pohlednicí. Ta si přímo žádá o vodoznak, ale co už, užijte si ji! :)

Jinak jsem se, k mé převeliké lítosti, opět přesvědčila o funkčnosti pořekadla "v nouzi poznáš přítele".
A tak si říkám (zpravidla pokaždé, když si nabiju tlamičku a sbírám se ze země (obrazně)): "Pavlíno, Pavlíno, kde to žiješ? Na růžovém obláčku??" Jsem nejspíš nevyléčitelná naivka.
A pak ani nevím jak a za čas se na tom obláčku zase ocitnu. Ale tak aspoňže je stále níž a níž, přibližuje se k reálné zemi..
Až, doufám, jednoho dne vymizí a já přestanu vidět všechno kolem tak idealisticky.
Voilà! a Addieu!