Kampa' to bude?

neděle 31. října 2010

Podzimní talíře

A koho nebaví jídlo, ten ať se dál ani nedívá a nezdržuje se čtením... I když o čtení to dnes moc nebude, spíš o pokoukání.
Miniporce jako z restaurace. Název? Co třeba "Podzimní hnízdo"? :)
Mám zálibu (nebo úchylku?:)) a tou je focení (si) jídla. Nejlépe, když je to nějaký pěkně naaranžovaný talíř, ale někdy se holt nezadaří (když je hlad, tak se nedá nic dělat) a je to "jen" jídlo.

Seitanovo-Hokkaidová variace s basmati rýží
I když se snažím, aby to nikdy nebyla jen hora karbohydrátů a dalších složek v nevzhledném kydanci na talíři. Zkrátka UHO ("univerzální hnědou omáčku") si ještě ze školních jídelen živě pamatuji a takhle teda moje výtvory nesmí nikdá vypadat!

Spousta vycházejících sluncí.. použijte fantazii! :)
I kdyby je měla zdobit jen jediná barevná zeleninka, jediný kreativní nápad! 

Dýňovo (à la kyselo). Juchů, budu snězen!
No a jelikož je podzim, tak kuchyni (až po mně) panuje dýně.  
Dýně na sto a jeden způsobů, a tak se nedivte, že ji uvidíte na fotkách víc než je zdrávo. (I když dýně není nikdy dost!!! :))

Je libo trojúhelníček z dýňového dortu? ;)
Povětšinou koukáte na naše makrobiotické obědy / večeře / předkrmy.. mám ráda barvy (je to vidět?:)) a navíc razím heslo "Zeleninu do každého chodu!" (i když ke snídani to jde ztěžka, ale začínám si zvykat. Taková mrkev, kukuřice nebo Hokkaidó poránu, to je vám sladké nastartování!)

"Radioaktivní talíř"! Pozor, kontaminace biozeleninou! ;)




Dietní -dámská- verze: polenta v Hokkaidó
Nicméně zpět k dýni - o tu tu není nouze, vyrostlo jich nám fůra, že to nestíháme jíst. Máme tu následující druhy:
  •  Špagetová (nevýrazná chuť, zatím jsem neobjevila ten dokonalý recept na její přípravu)
Úsměv rovnou z kastrůlku! (Špagetka na špaldě)
  • Hokkaidó oranžová (těch žel až zas tak moc nebylo, krém z nich bych mohla od rána do večera klidně každý den!)
  • A ta třetí bude asi Butternut, muškátová (?)... Má takovou zelenou slupku (nejedlou) a po uvaření je svěží, skoro jako ovoce spíš než zelenina. Asi by byla dobrá i na naložení jako kompot.
A závěrečná foto je jako jediná bez oranžové zeleniny (a nemám na mysli mrkev!:)) - to ještě když plodily cukety (včera jsme usbírli poslední dva minikousky).
Vymyslela jsem úžasný způsob, jak oddělit první chod od druhého v rámci jednoho talíře (nebo spojit předkrm a první chod - jak je libo). Je k tomu potřeba jen pár párátek a voilà!

Jednohubkovo (olivové tofu+mrkev) těstovinový talíř 2v1

Tak potěšení z jídla zdar, dobrou chuť a dobrou noc!

2 komentáře:

  1. ento recept jsem odkoukala z programu „S Italem v kuchyni“, který dávají na Prime. Trochu jsem si ho upravila podle chutí mých milých domácích a tak se polívka stala u nás jednou z nejoblíbenějších. Přestože do ní dávám uzené maso, myslím si, že jednou za čas to není problém. Pokud to „jednou za čas“ není jednou za týden.

    http://dobreazdrave.cz/recept-na-tyrolskou-polevku/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevím sice ke kterému z mnou uvedených receptů konkrétně se tento komentář vztahuje (mám dojem, že k žádnému), ale budiž, je poměrně tematický (no, i když to uzené maso teda... ne, to opravdu ne. Ani jednou za čas!). Holt Ital v kuchyni vaří, co mu chutná a co ho v Itálii naučili. A já zase to, co chutná mně, co jsem se v Itálii naučila / k čemu jsem se nechala inspirovat a hlavně (a v tom mám navrch) - za co vám i váš žaludek, střeva a vůbec celý organismus (ne jen chuťové buňky) poděkuje. :)

      Vymazat

Reaguji co nejdřív, díky za komentář!