Letošní rok je časem změn.
Velkých.
Alespoň pro mě.
Začala jsem pomalu, ale jistě, poněvadž dost bylo programu "sedávej panenko, v koutě, když budeš hodná, najdou Tě" - naprosto neproduktivní a ubíjející! Navíc nepravdivý, poněvadž v koutě jsem seděla dloooouho a nikde nikdo a že bych si v koutě přála natáhnout brka, tak to zas né! A pryč z něj, a do světla reflektorů a tančit jako o život na pódiu! Pomyslně myšleno.. Co třeba to nazvat ANO styl života? Říkat ANO na cokoli, co se objeví? Každou výzvu, překážku, nabídku... ANO! Sem s tím!
Takže předně jsem se pustila do kultivace sebe sama a nejen čtením knih. Na kůži! A praktikovat!
Knihy pořád čtu, ale už ne ty, co by se mělo a jak... spoléhám se na vlastní rozum a intuici.
Tři týdny bez Facebooku a internetu (nebo v omezeném množství) mě utvrdily v tom, že jakkoli zajímavé a přínosné příspěvky a články tam jsou, tak nejsem-li tam já, nejenže mi nic neuteče, ale svět se točí dál a já se mám líp. Žiju. (Ano a o tom se tady online vypisuju a link dám i na FB!:))
Pouštím se veškerého odporu - čím větší rezistence ve mně, tím hůř pro mne. Takže křečovitě zuby nehty nechci bydlet v provizorním? Nášup, a dvakrát tak dlouho tam budeš! ANO, vlastně je to provizorní super, začala jsem si to užívat a hledím spíš na ty pozitiva (a ejhle, ona tady jsou, jakto, že jsem si jich doteď nevšimla?)
Jsem vděčná za to, co jsem, mám, zažívám... a chápu, že každej to máme jinak. Nikomu nic nenutím (vivat český trojitý zápor!).
Tak dlouho hledám Montessori školku a kombinuju a vymýšlím (a to víte, že v Itálii je jich že by je na prstech jedné ruky spočítal? A to byla zakladatelka Maria Italka, prosím!) až přijmu to, co je a zapíšu dcerku do jedné ze dvou místních státních. Uvidíme, co bude dál.
Změním look. Dredy byla má srdeční záležitost, ale v poslední době jsem se s nimi nějak přestala cítit dobře a pak mi z různých zdrojů přišly různé informace (to víte, že vlasy jsou lapač energií?), které mi způsobily pár AHA efektů a bylo rozhodnuto. Změna je život!
Taky jsem dospěla k přesvědčení, že člověk není alternativní (či jiný) díky tomu, co má na hlavě, ale v hlavě (no na to jsem asi nepřišla jako první, že..) - jak žije, mluví, jedná, chová se a vůbec.
Tak snad mě poznáš, až mě potkáš! :)
Jo a taky jsem dostala kuchyňského robota, tak se s ním učím vařit. Změna veliká, podni 2 zatím dobrý!
A co Tvůj rok, taky rokem změn, novot, AHA momentů? To by mě zajímalo...
Velkých.
Alespoň pro mě.
Začala jsem pomalu, ale jistě, poněvadž dost bylo programu "sedávej panenko, v koutě, když budeš hodná, najdou Tě" - naprosto neproduktivní a ubíjející! Navíc nepravdivý, poněvadž v koutě jsem seděla dloooouho a nikde nikdo a že bych si v koutě přála natáhnout brka, tak to zas né! A pryč z něj, a do světla reflektorů a tančit jako o život na pódiu! Pomyslně myšleno.. Co třeba to nazvat ANO styl života? Říkat ANO na cokoli, co se objeví? Každou výzvu, překážku, nabídku... ANO! Sem s tím!
Takže předně jsem se pustila do kultivace sebe sama a nejen čtením knih. Na kůži! A praktikovat!
Knihy pořád čtu, ale už ne ty, co by se mělo a jak... spoléhám se na vlastní rozum a intuici.
Tři týdny bez Facebooku a internetu (nebo v omezeném množství) mě utvrdily v tom, že jakkoli zajímavé a přínosné příspěvky a články tam jsou, tak nejsem-li tam já, nejenže mi nic neuteče, ale svět se točí dál a já se mám líp. Žiju. (Ano a o tom se tady online vypisuju a link dám i na FB!:))
Pouštím se veškerého odporu - čím větší rezistence ve mně, tím hůř pro mne. Takže křečovitě zuby nehty nechci bydlet v provizorním? Nášup, a dvakrát tak dlouho tam budeš! ANO, vlastně je to provizorní super, začala jsem si to užívat a hledím spíš na ty pozitiva (a ejhle, ona tady jsou, jakto, že jsem si jich doteď nevšimla?)
Jsem vděčná za to, co jsem, mám, zažívám... a chápu, že každej to máme jinak. Nikomu nic nenutím (vivat český trojitý zápor!).
Tak dlouho hledám Montessori školku a kombinuju a vymýšlím (a to víte, že v Itálii je jich že by je na prstech jedné ruky spočítal? A to byla zakladatelka Maria Italka, prosím!) až přijmu to, co je a zapíšu dcerku do jedné ze dvou místních státních. Uvidíme, co bude dál.
Změním look. Dredy byla má srdeční záležitost, ale v poslední době jsem se s nimi nějak přestala cítit dobře a pak mi z různých zdrojů přišly různé informace (to víte, že vlasy jsou lapač energií?), které mi způsobily pár AHA efektů a bylo rozhodnuto. Změna je život!
Taky jsem dospěla k přesvědčení, že člověk není alternativní (či jiný) díky tomu, co má na hlavě, ale v hlavě (no na to jsem asi nepřišla jako první, že..) - jak žije, mluví, jedná, chová se a vůbec.
Tak snad mě poznáš, až mě potkáš! :)
Jo a taky jsem dostala kuchyňského robota, tak se s ním učím vařit. Změna veliká, podni 2 zatím dobrý!
A co Tvůj rok, taky rokem změn, novot, AHA momentů? To by mě zajímalo...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Reaguji co nejdřív, díky za komentář!