Kampa' to bude?

sobota 16. dubna 2011

"Máslová" čočková polévka

Právě ujíždím na tradičních chutích, nevím, čím to, ale po těch třech očistných dnech se mi začaly vybavovat dávno zapomenuté chuti z dětství - včera jsem například úplně cítila krémovo-rumovou náplň věnečků, co se dělaly na pouť.. a to u jezení zeleniny! :))
A dneska (přiznám se, že předehra byla už včera, ale dnes jsem to dotáhla k dokonalosti) jsem si uvařila k večeři vynikající polévku, co mně - nevím proč - evokuje plnou chuť másla. Ne, že bych po másle nějak toužila nebo mi chybělo, ale určitě to znáte, když vám něco připomene chuť z dětství, po které se ještě teď olizujete.. I když to třeba už dávno nejíte nebo se už nevyrábí nebo co já vím. Zkrátka a dobře tady je recept na onu úžasnou máslovou čočkovou polévku, přesně tak, jak jsem ji dnes uvařila:

  • Povařit čtvereček řasy Kombu v kastrolku vody se čtyřmi špetkami soli.
  • Přisypat jedno sítko propláchnuté červené nepůlené čočky, půl sítka propláchnuté bílé rýže, osminku kapusty na malé kousky, půlku velké mrkve na šikmá kolečka a asitak pět snítek čerstvé petrželky (nemusí být nejmladší).
  • Přiklopit pokličkou a vařit dvacet minut.
  • Hlídat, aby vám to nepřepěnilo (jako mně).
  • Po uvaření (vsáknutí téměř veškeré vody, polévka bude hustá, ňam!) ještě nechat aspoň 5-10 minut pod pokličkou odstát.

A pak už jen šup s ní na talíř a důkladně kousat, žvýkat, slinit...a vychutnávat tu plnou chuť! Mňam.
Pár kapek čerstvého olivového oleje nahoru jí na chuti taky neuškodilo. Ale musí být čerstvý, ještě světle zeleně zakalený, žádná žlutá průhledná tekutina ze supermarketu!

Je pozoruhodné, jak Kombu můžu vařit klidně sedmkrát v zeleninovém vývaru aniž by se mi nacucla a rozplynula (podobně platí i pro rýži a jáhly), ale dvacet minut v luštěnině a je krásně měkká a poddajná - samá chuť! 

A jestli někomu přijde divné, že se rozplývám nad čočkovou polévkou, tak ať.
Každý se přece může rozplývat nad čím chce. :) 

4 komentáře:

  1. Anonymní17/4/11 11:51

    Já osobně se rozplývám nad vším, co si uvařím. Prosté chutě jsou ty nejlepší. Nedávno jsem si uvědomila, že dýně hokkaido vlastně chutná jako a líp než brambory a stala jsem se požitkářským dýňožroutem (podpora slinivky a sleziny). Teď na jaře mi chybí a s ní i kapustičky. Tudíž mám motivaci k tomu těšit se zase na podzim. Radujme se z toho, že máme v pořádku chuťové pohárky a že máme co dát do hrnce. Hurá.

    OdpovědětVymazat
  2. Krásně napsáno a máš pravdu!
    Jaro má zase svoje chutě... třeba takové chřesty či mladé pórky... hmmm!

    OdpovědětVymazat
  3. Anonymní20/4/11 13:31

    Jarní cibulky a ředkvičky :-).Teď máme ředkvičkovou sezónu.
    L.K.

    OdpovědětVymazat
  4. Jojo, tak ředkvičky už i u nás a kosmatice alias květy černého bezu.. ňam!

    OdpovědětVymazat

Reaguji co nejdřív, díky za komentář!