Rostliny z jiné planety

Tak se mi zdá, že nám na Zemi začínají růst rostliny z Pandory (pro ty, kteří viděli Avatar není nutno vysvětlovat). Zkrátka modrá rostlina se jen tak nevidí. I když modrá je dobrá...

Kuriózní, úsměvné, ale zároveň smutné. 

No a tenhle pro změnu červený exemplářek nám vesele vzrůstá na druhém konci zahrady. Je roztomilý, když je takhle maličký, ale nějak si ho nedokážu představit jakožto mohutný strom.. 

Uvidíme...

A toť z dnešní botanicko-fotografické sekce vše. :) 

Prší jen se leje již šestým dnem v kuse, i bouřka byla; Italové remcají, dědeček (96) jen kroutí hlavou a říká, že takový květen ještě nezažil. 

Aspoň mi důkladně zalije zahrádku, na nedostatek vláhy si moje budoucí úroda nemůže stěžovat! ;)

Kvetoucí bobkáč

Kdybyste náhodou (tak jako donedávna já) nevěděli, jak vypadá rozkvetlý bobkový list (teda češtinářsky nevím, prošlo-by li mi "kvetení listu" ;)), tak jsem nám ho vyfotila.
 

V Česku oblíbené a používané to koření, v Itálii oblíbený a často se vyskytující živý plot.

Pokud je mi známo, tak oni tady ani neví, co by s tím asi tak mohli vařit.. Holt rajským omáčkám a kyselému zelí tu neholdují. :)

Paleček a pampelkové pupeny

Oj oj, tak palcová adventura pokračuje. V noci jsem nemohla spát, v palci mi škubalo a byl v jednom ohni, ale jenom zevnitř, na povrchu zmrzlý, stejně tak ostatní prsty levé ruky - to asi od toho neustálého odkrvování nad hlavou. Dnes je to ještě horší než včera, bolí víc, pulzuje víc, fialoví pod nehtem víc, zelená na kůži, .. prostě jen pro silné povahy. (Já nejsem, přiznávám to; nechápu, jak mě kdy mohla napadnout doktorka jako mé budoucí povolání, trocha sražené krve a otáčí se mi žaludek v břiše...)

No a proto sem fotky dávat nebudu, koho by to vážně zajímalo, tak zde je stav ze včerejšího večera a tady pro změnu ten aktuální, po aplikaci dvou bramborových obkladů (na vytažení horkosti).

Chlazení pomáhalo včera, dnes nehet reaguje na studenou vodu jako čert na kříž; brambora zabrala, ale jak ji sundám, jsem tam, kde jsem byla. :( Uvidíme, co přinese zítřek.

Pojala jsem podezření, že mě náš byt nemá rád.  
Jakoby nestačilo, že mi jednoruč všechno trvá dvakrát tak dlouho (dokud neodepíšete palec, ani si neuvědomíte, jak důležitý prst to je!), ale navíc jsem se dnes plnou parou majzla do hlavy o hranu otevřené skříňky. I přes tu bolest jsem se musela smát; co mě asi čeká zítra? ;)

Jinak jsem dnes vyrazila na pampeliškové pupeny, vyčetla jsem totiž recept (v italštině), jak je připravit à la slané kapary (capperi sotto sale).

Natrhat pampeliškové pupeny (čím mladší, tím lepší - nesmí být ani malinko rozvité!), omýt, osušit a naskládat do skleničky s hrubou mořskou solí (vrstva soli - vrstva pupenů - sůl - pupeny - sůl atd.) a zavřít. No, já jim zapomněla otrhat ty podlístky, ale tak snad to nebude na škodu.
Kapary mi nechutnají, tak jsem zvědavá na tyhle - zatím vypadají slibně, no ne? :)

Plané italské rostliny

Včera jsme vyrazili na kopřivy - myslím, že letošní poslední; vytáhly se a už jsou mi až do pasu. Naučila jsem Cri, jak se jich nebát a jak je šmikat, aby se nepopálil.
Na cestě zpět jsem se zastavila na kus řeči s babičkou a ona se z toho vyklubala velmi poučná a přínosná praktická přednáška o tom, které plané rostliny se dají jíst. Italové totiž razí heslo "Každá rostlina je jedlá!"

V reálu to vypadalo asi tak, že mě protáhla po poli, tuhle naškubala to a támhle zase ono, ochutnej tohle, tyhle listy taky nejsou špatný, květy nebrat, tuhle povařit... Přežvykujíc zelené listy jsem si připadala tak trochu jako koza na pastvě. :)

Naučila jsem se pár nových planých rostlin, tak například: 

Rapacine (nebo Rapa cime? ) 

[:rapačíne:]

 

Divoce rostoucí snad všude, jedlé i listy i květy (lépe zavité), chutná jak kedlubna šlehlá ředkvičkou, trošku pálí na jazyku.

Cicerbita

[:čičérbita:]

 

 Takové tužší, dobré k vaření. Ale i v syrovém stavu nebyla špatná. 

Aspraggine

[:asprádžine:]

 

Chlupaté, rozhodně tepelně upravit před konzumací, jinak si popícháte jazyk.

A pak ještě pampeliškové listy, ty jediné jsem poznala i po česku. V italštině se pampeliška fikaně ukrývá pod názvem Dente di Leone (tedy Lví zub - neptejte se mě proč;)) nebo taky Tarassaco [:tarasako:].

No, večer jsem tu sbírku pěkně pokrájela, podusila deset minutek (na trošce oleje osmahnutá cibulka, lehce osolit, přidat rostliny a podlít kapkou horké vody) a byla z toho výborná večeře pěti barev (spolu s rýží basmati, červenou čočkou, kyselým zelím a praženými dýňovými semínky).

Jo, a kdybyste z těch mých fotek někdo náhodou poznal, o jaké rostliny se jedná, tak mi to prosím napište! Pomůžete mi tak rozšířit si botanický a kulinářský slovníček. ;)

(A přikládám odkaz na vyčerpávající italský abecední seznam rostlin a jejich využití. To jen na okraj, až zase budu něco hledat. :))

Pěstuju bylinky

Poprvé v životě jsem se pustila do pěstování rostlin, respektive bylinek. Koupila jsem si šalvěj širokolistou, oregáno (i když jsem měla vážné podezření jestli to není majoránka) a dostala jsem kus tymiánu i s kořínkem.
Všechny tři jsem je dneska přesadila, dostaly kamínek na uvítanou, zalila jsem je a popřála jim, ať se jim daří. Jen jsem si nebyla jistá, zda měsic v Panně je ten nejvhodnější... snad jo.
Tak doufám, že se jim u mě bude líbit. :)

A nasela jsem si do květináčku bazalku.
A taky jsem si naklíčila pohanku a rýži a teď se je snažím vypěstovat v zemině.
Úplnej Přemek Podlaha, hehehe! :)