Apríl!
Tak co, vyvedli jste někoho aprílem?
Přemýšlela jsem takhle včera večer, jaký vtípek vám připravit, ale ne a ne nic vykoumat. Oznámení, že tu definitivně končím se mi, vzhledem k četnosti posledních příspěvků, zdálo býti spíše nejapným žertíkem, pokud by se to ovšem dalo nazvati žertíkem.
No a takhle na dálku a elektronicky se žertuje vcelku špatně, poněvadž je zde vždycky riziko, že vtípek zůstane nepochopen, ba co hůř: někdy i pochopen zcela špatně a to pak ouvej, následky žehlit neradno. Navíc máme každý svůj vlastní osobitý smysl pro humor, a tak co jednomu přijde vtipné, druhý považuje za trapnost a tak dále a tak dále. Ovšem pro pozorné návštěvníky by se tu něco našlo... tak schválně, kdo si toho všimne? ;)
Vypadá to, že jaro přišlo a zase odešlo. Nebo bych spíš měla mluvit o létě?
Minulou sobotu jsem se v tílku a kraťáscích opalovala na trávníku a včera jsem, cestou na trhy drkotala zimu i přes pět vrstev oblečení. Ano, ano, přistoupila jsem na cibulový systém, a to z prostého důvodu: zimní bundu jsem definitivně uložila ke spánku na jistém místě (a u nás doma to nebylo) a místo ní se optimisticky vybavila lehkou jarní šusťákovou bundičkou.
Eh, tak mě včera napadlo, jestli jsem to trošku neuspěchala. Ale co by, přece nebudu v březnu (teď už dubnu!) chodit v zimním kabátu! Otužování zdar, beru to jako zkoušku druhého stupně. Ten první, sprchování končetin ledovou vodou, již mám úspěšně zvládnut. A můžu jen doporučit, povzbudí to nejen tělo, ale i mysl.
A když přišla řeč na mysl, tak zde je odkaz, na který jsem narazila na internetu, a o kterém se domnívám, že stojí za zhlédnutí:
No a závěrem snad jen dodám, že jsem byla ve Fotoškole a že se tedy můžete těšit na o něco kvalitnější fotografie – ne co do technických parametrů, ale do uměleckých. Tak nějak intuitivně jsem snad nikdy nebyla „cvakař“, ale teď k tomu mám i ten teoretický podklad.
Navíc jsem konečně pochopila, že fotografie není jen zachycení okamžiku (kdovíproč jsem o ní tak nějak vždycky smýšlela jako o reportážním prostředku), ale sdělení pomocí vizuální informace (obrazu). Takže je vlastně na autorovi (mojí maličkosti či komukoliv z vás, kdo fotíte), co svou fotografií řeknete, jak jí oslovíte a koho. No prostě celá věda a do detailů zabíhat nebudu. Ale tak, jako tady volím vhodná slova, tak i na fotografii je třeba zvolit co ano a co ne a jak. Zkrátka i focení má svůj pravopis. :)
Krásné jaro!
Tak co, vyvedli jste někoho aprílem?
Přemýšlela jsem takhle včera večer, jaký vtípek vám připravit, ale ne a ne nic vykoumat. Oznámení, že tu definitivně končím se mi, vzhledem k četnosti posledních příspěvků, zdálo býti spíše nejapným žertíkem, pokud by se to ovšem dalo nazvati žertíkem.
No a takhle na dálku a elektronicky se žertuje vcelku špatně, poněvadž je zde vždycky riziko, že vtípek zůstane nepochopen, ba co hůř: někdy i pochopen zcela špatně a to pak ouvej, následky žehlit neradno. Navíc máme každý svůj vlastní osobitý smysl pro humor, a tak co jednomu přijde vtipné, druhý považuje za trapnost a tak dále a tak dále. Ovšem pro pozorné návštěvníky by se tu něco našlo... tak schválně, kdo si toho všimne? ;)
Vypadá to, že jaro přišlo a zase odešlo. Nebo bych spíš měla mluvit o létě?
Minulou sobotu jsem se v tílku a kraťáscích opalovala na trávníku a včera jsem, cestou na trhy drkotala zimu i přes pět vrstev oblečení. Ano, ano, přistoupila jsem na cibulový systém, a to z prostého důvodu: zimní bundu jsem definitivně uložila ke spánku na jistém místě (a u nás doma to nebylo) a místo ní se optimisticky vybavila lehkou jarní šusťákovou bundičkou.
Eh, tak mě včera napadlo, jestli jsem to trošku neuspěchala. Ale co by, přece nebudu v březnu (teď už dubnu!) chodit v zimním kabátu! Otužování zdar, beru to jako zkoušku druhého stupně. Ten první, sprchování končetin ledovou vodou, již mám úspěšně zvládnut. A můžu jen doporučit, povzbudí to nejen tělo, ale i mysl.
A když přišla řeč na mysl, tak zde je odkaz, na který jsem narazila na internetu, a o kterém se domnívám, že stojí za zhlédnutí:
- Rozhovor s Jaroslavem Duškem nejen o tom, že peníze vlastně neexistují. Žádné strachy, jen o penězích to není.
- Divoká kuchařka: jedlé rostliny v přírodě i na talíři. Název snad vystihuje zcela vše; úplný poklad a studnice vědomostí na téma plané rostliny kolem nás a jejich využití.
- Česká asociace Shiatsu aneb masáže podporující regenerační procesy a aktivující často podceňované samouzdravující síly organismu. Takové malé Japonsko v České republice.
No a závěrem snad jen dodám, že jsem byla ve Fotoškole a že se tedy můžete těšit na o něco kvalitnější fotografie – ne co do technických parametrů, ale do uměleckých. Tak nějak intuitivně jsem snad nikdy nebyla „cvakař“, ale teď k tomu mám i ten teoretický podklad.
Navíc jsem konečně pochopila, že fotografie není jen zachycení okamžiku (kdovíproč jsem o ní tak nějak vždycky smýšlela jako o reportážním prostředku), ale sdělení pomocí vizuální informace (obrazu). Takže je vlastně na autorovi (mojí maličkosti či komukoliv z vás, kdo fotíte), co svou fotografií řeknete, jak jí oslovíte a koho. No prostě celá věda a do detailů zabíhat nebudu. Ale tak, jako tady volím vhodná slova, tak i na fotografii je třeba zvolit co ano a co ne a jak. Zkrátka i focení má svůj pravopis. :)
Krásné jaro!
Přeji krásného dne Pavlíno,
OdpovědětVymazathezký fotografický vtípek se Ti povedl, jak z tulipánu kvete sněženka :-)))....
Duška mám ve velké oblibě, myslím, že má komukoliv co říci....
S fotografiemi souhlasím, ač bez kurzu, snažím se ukázat svůj pohled na přírodu prostřednictvím fotoaparátu, i když ty kompozice ještě nejsou takové jak by měly být ;-)),jednou se snad naučím co a jak blíž a víc a tak.....
S hezkým pozdravením do jarně velikonočních dnů...pherenis
Díky, Pherenis, tvoje fotky jsou krásné, i bez kurzu! :) Nejdůležitější je přenést ten pocit, zprávu, poselství.. třeba o tom, jak je na Zemi krásně. :)
OdpovědětVymazatHehe, musím se přiznat, že ty kytičky vlastně měly být oddělené, ale potom mi ta čára uprostřed přišla taková tvrdá, a tak jsem to nechala navolno. A nazvala bych to včely v akci!:)