Sitcom 2012: 10. den

B&B ve světle červených lamp

Kolem půlnoci je předpokládán příjezd Luany Tiramisu, pornohvězdy dnešní epizody. Ve tři ráno mě vzbudí tři rázné údery; v polospánku se domnívám, že holky, co spí dole, zapomněly nechat klíče v zámku. Ale není tomu tak! V koupelně je klec s králíkem, co se každou chvíli oklepává a buší tak oušky do bedny. Eh. 

Kromě Luany si dnes zahraje Rocco Da Rifredi (parodie na známého italského pornoherce Rocca Sifrediho), tři členové Produkce 69, manažer, novinář a Carmen Ellectra – zkrátka je nás plný barák.

Rocco, kterého Lidia, Adriana a dokonce i Giordano neskrytě obdivují, přijede s Luanou a celým produkčním štábem do města natočit poslední scénu svého nejnovějšího pornofilmu. Jenomže interiéry, kde měli natáčet, z neznámého důvodu lehnou popelem, a tak hledají náhradní místo. Obdrží anonymní telefonát, že ve zdejším B&B by to šlo. Kdo v tom asi bude mít prsty?

Naneštěstí pro Cristiana má právě dnes přijet novinář pověřený výběrem ubytovacích zařízení do turistického průvodce Crazy Planet. A jak to všechno dopadne? Jako vždy – nečekaně!

Ráno je mírný skluz, maskérka musí nalíčit deset lidí a herec z předchozího dne se neukáže před půl jedenáctou. Všichni jsou naštvaní, řeknu-li to hodně mírně. Do oběda taktak natočíme první scénu!

Stíhám fotit i krásy přírody

Luana je vůbec zvláštní osoba, nosí paruky, poněvadž nemá ráda svoje vlasy. Prostě se v nich sama sobě nelíbí. Je jí něco kolem dvaceti, jak prozradí kostymérce. Později zjistíme, že si nějakých 7 let ubrala. Přijede se zvláštním kamarádem, ke kterému se chová neuvěřitelně panovačně a přestože sama hubeňour, u stolu spořádá jídla za dva až tři lidi! Natáčení se protáhne dlouho do noci a když kolem půlnoci konečně přijde na řadu novinář (který čeká připraven a nalíčen od 8:00), dá se Luana do breku (krokodýlí slzy), že tu nemůže zůstat a že ji mà (máti) přetrhne a že musí domů a bůůůů, že její scéna se nebude točit... Zůstaneme z toho trochu paf, takhle se dospělí lidé přece nechovají. Nicméně ji uklidníme, produkční zavolá mamince, Luana natočí scénu a jde spát, aby zítra hned zrána natočila další a mohla domů. Toliko zní dohoda.

Výstřední to osoba

Kolem půlnoci se dva ze tří kravaťáků, kteří mají figurovat v závěrečné scéně, zvednou s oznámením, že odjíždí. Ani není možno jim cokoliv vyčítat, dnes byl státní svátek, ale zítra ráno musí do práce (nejsou to herci na plný úvazek) a navíc jsou přítomni od osmi ráno a dle plánu mělo natáčení skončit v šest večer. Navíc předpokládáme, že dřív jak v půl 3. se ke spánku nedostaneme a taky, že ne. Ovšem jejich odjezd ohrozí celou epizodu, bez finále děj postrádá smysl! Naštěstí třetí z nich zůstane a závěrečná scéna se dotočí. Co se nestihne, to překládáme na zítřek.

Atmosféra je více než hustá, každý si na něco stěžuje. Herci na osvětlovače, že jim to dlouho trvá; osvětlovači na herce, že nejsou nikdy k nalezení; všichni na režiséra, který nerozumí scénáři a o herce se nestará; kdekdo na zvukaře, že kecá i do čeho nemá; no a pak jsou tu jednotlivé neshody mezi konkrétními osobami. Navíc se profláklo, že jedna extra (herečka, co přijela na jeden den) dostala zaplaceno, zatímco stálí herci jsou tu gratis. Což, zcela logicky, vzbudí pohoršení. 

Sitcom 2012: 9. den

Instruktorka aerobiku

Kolem 6. hodiny ranní mě probudí dámy, co se courají na záchod. Mám tak možnost z okna spatřit přenádherný východ slunce. Když se probudím podruhé, tentokrát už na budík v 7:00, po slunci ani památky a leje jako z konve. Šedivá obloha nevypadá, že by přála dnešnímu venkovnímu natáčení. Smutek na mne padne v celé své kráse, jsem naměkko, slzy na krajíčku. Ani nevím proč. Spíš tuším. 

Jdu si napařit zeleninu a nenajdu svou šroubovací sklenici – i jsem nucena mrkve uložit do plastikové krabičky. Záhada zmizelé sklenice mi vrtá hlavou.

Čeká se na signora Mestolloniho, který, ačkoliv věděl, že začínáme natáčet v 8:30, se uráčí dostavit až po desáté. Což mě konečně vyburcuje z letargie a scházím dolů i já. Produkční má nějakou poznámku k mému pozdnímu příchodu, ale co bych fotila, když se nic nedělo, no ne? 

Na place mě hned využijí, dávám přes skleněné dveře panu Mestolonimu znamení, kdy má vstoupit na scénu. Režisér je dnes nějaký těžce zpruzený, když poněkolikáté opakujeme první scénu, začne třískat scénářem o stůl a kopat do židlí... Zbytek štábu nechápe, vyměňujeme se udivené pohledy. Na patnáctou klapku to konečně klapne! ;) 

Po obědě (těstoviny jen zlehka ovařené, tomu se ani nedá říct al dente, křoupou totiž mezi zuby!) alou zpět na plac. Giorgano zahradník (v reálu psycholog) opět vyletí jako čertík z krabičky v momentu, kdy se mu nedaří zahrát svou roli dokonale. Bere si všechno až příliš osobně. 

Vysvitne slunce, na sobotu hlásí až 29 stupňů. Jsem zvědavá. Jdeme na záběry u bazénu, usínám únavou. 

Vlevo kamera (pod slunečníkem), vpravo herci.

V bytě odhalím tajemství sklenice – Carmen si ji přivlastnila a narvala do ní šminky, kleštičky na obočí, nůžky na nehty a další serepetičky. Zkrátka báj báj jídlonosko! Vůbec je ta paní dost neohleduplná a nejsem jediná, kdo si toho všimne. Zato jako herečka – dokonalost sama! 

V podstatě jde dnes o to, že se namísto Cristianem očekávané mladé instruktorky aerobiku dostaví právě Carmen (k překvapení všech) a do svých lekcí akčně nažene všechny, jež jí padnou pod ruku. Včetně hosta, hledajícího v B&B oázu klidu, a prodejce nové sekačky, která se ovládá pouhým tlesknutím ruky. Tu právě Giordano, o lekcích nic nevědouce, zajíždí a když Carmen u bazénu začne energeticky tleskat do rytmu, zahradník se nestačí divit a utíkat… 

Hodina aerobiku už už začíná!

Celou epizodu nestihneme dotočit (zapadne slunce), p. Mestoloni se loučí a slibuje zítra v 9 ráno přijet. My pokračujeme, natáčíme v interiéru a do postele se dostaneme kolem klasické jedné hodiny ranní.

Sitcom 2012: 8. den

Giordanovo dědictví

Pondělí 23. 4. 2012. Den probíhá hladce, ráno si zajdu protáhnout svaly a zazpívat si, krásně svítí slunce. Přes den fotím, je tu i Tiziana (ta z epizody o květinových dětech, nesmírně originální postarší dáma), k obědu dojídám vynikající směsku žito-ječmen-oves-rýže-pohanka, co jsem si uvařila doma a zelené fazolky, dobrůtka!

Dnešní epizoda se odehrává celá v interiéru, jaká pohodička! Giordano má možnost získat dědictví, ale podmínkou je být úplně chudý a ženatý. Tak to Cristiano narafičí tak, aby to vypadalo, že Giordano všechny žádané prerekvizity splňuje, dokonce jej (na papíře) ožení s Tizianou, která má v těchto dnech být v Dánsku. A nic tedy nebrání tomu, aby Giordano dědil... 

Jenže ouha, zrovna, když Giordanovi právník, rozhodující o přidělení dědictví, gratuluje, objeví se Tiziana, která zaspala a zmeškala autobus do Dánska. Ta samozřejmě o ničem neví a nestačí se divit. A jak to všechno dopadne vám samozřejmě neprozradím. :) 

Blejsknu Silvii, majitelku zdejšího turistického komplexu, s protagonisty této epizody. Vzhledem k tomu, že s Johnym Morenem, jejím velkým idolem a nejoblíbenějším komikem vůbec, fotku nemá, musím si ji předcházet. Teda ne já osobně, ale celý štáb.  

Večeříme až v půl desáté u druhého, odděleného stolu - tolik se nás sejde k jídlu! Celý náš stůl má čokoládovou zmrzlinu jako dezert, až na mne, samozřejmě. Což o to, taky mám chuť na sladké, ale nechám si ji zajít. Tiziana předvede kus ze svého kabaretního představení, majitelka se nasměje, já se spíš usmívám, je to samý dvojsmysl se sexuálním podtextem, někteří to ale vyloženě nezvládnou (pokojská) a v půlce odchází. I když to není úplně můj šálek kávy, připadalo by mi nezdvořilé, ba dokonce nevychované začít se bavit či snad hulákat do telefonu. No, tak tohle tady ale samozřejmě nikdo neřeší. 

Zábavou technické části štábu (a nejen té) je puppa! Jakýsi vtípek úrovně dětí na základce: někoho se na něco nesrozumitelně zeptáš, on odpoví Eh? nebo Come? (něco jako Cóó?) A ty zařveš puppa! a můžeš se, spolu s ostatními kolem, potrhat smíchy. Na smysl se mě neptejte, uniká mi. Ale nejsem sama, i holčina ze Srbska jen kroutí hlavou a nechápe. Holt jiná mentalita, nevyrostly jsme v tom. 

Přijede excentrická sebestředná Carmen Ellectra, bývalá modelingová agentka, nyní instruktorka fitness - v sitcomu. Ona je vlastně tahle role psána na tělo, poněvadž co se  sebestřednosti týče, jsou na tom obě, i Carmen i protagonistka, tak nastejno. Přidělí jí postel v našem apartmá, což znamená 9 lidí (5 dole + 4 nahoře), a tedy permanentně obsazená koupelna. Navíc z toho 8 bab! Na večerní "vyčurat a vyčistit si zuby" čekám dobrých 35 minut!

Sitcom 2012: 7. den

Nenatáčecí odpočinkový den

V noci je mi zima a spím až do devíti! 

A venku prší. Fotky z předchozího týdne nestihnu ani podepsat ani je nahrát na web. Je jich tolik! Tak alespoň pár pro vás: 

Výhled z okna poránu

Místní kočka a náš zvukař v zapáleném boji o klacík

Po jednoduchém obědě (těstoviny, ryba) vyrážíme, v přestávce mezi přeháňkami, na procházku. Spíš nás ale unaví než by osvěžila. 

Máme domluveno, že se pro nás hlavní produkční staví v 18:30 – jak znám Italy, počítám se sedmou. Ale chyba lávky, 18:23 už troubí před domem auto! V tom spěchu doma zapomenu krabičky s připraveným jídlem, nůž, sůl a další věci. Jakmile dorazíme zpět do natáčecí lokality, opět divže nezvracím – já asi s auty kamarád nebudu. 

Chvíli po nás dorazí i jeden ze zítřejších protagonistů, signor Perrini. Večeře se odehrává ve velkém stylu, jelikož je nás jen kolem deseti osob. No schválně posuďte sami: jako předchod mám salát z mořských plodů, následně těstoviny s lanýži (místní specialita), a v oleji a octu (podle rodinné receptury) nakládané artyčoky. Mňam! :)

Začínají tu kvést překrásné růže! Tolik barev, tolik vůní, tolik krásy! Áááááách! 

Moje úplně nejoblíbenější růžové poupě i s pavučinkou