Tak jsem o Velikonocích navštívila babičku a po půl roce jsem měla něco, u čeho moje chuťové buňky prožily orgasmus, ale můj žaludek mi teda moc nepoděkoval - respektive se mi nepěkně odměnil šíleným nafouknutím a mírnou bolestí břicha... pečená jablka!
Pár domácích svraštělých jablíček, uskladněných od zimy, oloupat, nakrájet na kousíčky, opláchnout, nasypat na plech a dát zapéct. Nic nepřidávat a přesto jsem rodinu podezřívala, že je přicukrovali, jak byla sladká...
Na horních se vytvoří taková seschlá krustička, co vzdáleně připomíná Maršmelouáky, ale krásně se sama rozplyne na jazyku..
Jen při té vzpomínce mám Pavlovův reflex!
Pár jsem si jich dovezla i do Prahy, ale už jsou pryč. Mňam! Po půlroční absenci cukru to byl můj první jarní "doping".. ani se mi nechce říct prohřešek, poněvadž jsem nezhřešila, jen si dala něco extra. Hmmmm...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Reaguji co nejdřív, díky za komentář!