Sit-com B&B - den 4.

Čtvrtek čtrnáctého ledna, den čtvrtý. Kupodivu jsme se dnes nerozčtvrtili, i když jistou zajímavou čtveřici jsme tu dnes měli. ;)

Jednalo se o satanistickou skupinu Disco Inferno, podle scénáře měli být oděni do dlouhých černých hábitů typu Ku - Klux - Klan, ale výsledně (nejspíš z finančních ne-možností) z toho byly jen takové tmavé čepičky po prsa, jak měla třeba Červená Karkulka.
No posuďte sami, samozřejmě jsem se s nimi nechala vyfotit, o to radši, že jsem zrovna dnes byla laděná do jejich "pekelných" barev. ;)

Takže zleva:  
Cispa ("Ospalek") neboli jeden kluk z Certalda, taková osobnost sama pro sebe;  
Rutto ("Grg") alias originální, leč poněkud vulgární zpěvák Joe Natta (the best je stejně jeho rapující babička Rolanda);
pózující spící Pavlína; 

Scureggia ("Prd") aneb Mirko Malatesti, snaživý začínající monologista z Certalda, jehož největším koníčkem jsou rychlá auta (Lamborghini, Ferrari)
Talpa ("Krtek") čili Stefanino, další nepříliš úspěšný začínající kabaretista (chybí mu JSV: jasně-stručně-výstižně) vážící pouhých 48 kg a připomínající nápadně reklamu na jakousi banku v ČR (to jsem vám to ale rychle vyrostl... nebo že by to bylo na půjčku? No tak něco.)
No jo, jako společnost dost odrazující, ale jelikož se jedná jen o fikci - proč ne! :)

Na dnešní, převážně venkovní natáčení krásně svítilo slunce, přestože kosa teda byla. Chudák Cristina De Pin v té své minisukýnce...

Zjevila se tady spousta nových lidí, dva jakýsi kameramani či fotografové (nepochopeno) plus tihle čtyři jakoby-hudebníci, navíc i Vanni Baldini, spoluautor dnešní scény azároveň protagonista Signora Arabicy, prodejce domácích kávovarů.

Na fotografii v rozhovoru s vlastníkem B&B, tentokráte v růžové košili. 
Došlo i na předělávání scénáře, jelikož Andrea Agresti si, jakožto známá osobnost, vypodmínil svou účast sloučením dvou osob do jedné (šoféra a zahradníka) a ústřední zápletka tohoto dílu je právě v těchto dvou postavách. takže se nám večer pěkně protáhl, všichni byli tak trochu zpruzení, začíná se nám to tu skupinkovat (kdo proti režiséru Marcovi, kdo proti Cecilii, pomocné režisérce, kdo proti tomuhle a támhletomu..)

K obědu jsme navařili 4 kilogramy těstovin (2 nahoře a 2 dole), žel byl skluz, tudíž se jedlo na etapy s tím, že ti, co nejedli a natáčeli byli o to nervóznější a hladovější, pozoruje ty nepracující nacpávající si žaludky teplou těstovinou.. Každopádně kilo zbylo, Cris to nějak neodhadl, říkala jsem tři, ale ve strachu, že bude málo jsem kývla na 4. Lepší víc než míň, že. Ráno jsem opět zvládla celý nákup v COOPu, odvoz zajistil Oris (na vyžádání samozřejmě), takovou půlhodinku to chce, ale pěkně mi to odsýpá - seznam a šup šup šup, poškrtat, k pokladně, zaplatit, naskládat do krosny a tadáááá!

Dnes byla 100% vege večeře - risotto al radicchio rosso a fritellate con la ricotta (palačinky, do nich ricottu, trochu mlíka a nastrouhaný parmezán, zabalit, naskládat na máslem vymazaný plech, poprostředku pak polít rajčatovou omáčkou a zapéct; škoda, že jsem to před odnesením dolů neblejskla, bylo to fakt pěkný). Jako na potvoru Giulia vegetariánka odjela navečer pryč, naježená, poněvadž tu obejdovala celý den, aby kolem čtvrté řekla jednu větu. Chápu. Nic, no, její škoda. Zítra bude opět maso.
No a já měla rýži s napařenými kapustovými listy a makrelu v troubě pečenou na babiččině výborném kysaném zelí, co mi stále ještě přebývá v ledničce.
Nelíbí se mi chování kosmetičky Francesky ke mně, je hrozně nafrněná, pořád si něco vymýšlí, nikdy není spokojená a jedná se mnou jako bych byla služka, ani trocha vděku či nějaké slušnosti. Navíc mě zásadně (jako jediná) neoslovuje jménem. Asi jí zítra nenápadně stoupnu na nohu! ;)

A propos odvčera znám jménem všecky ze štábu; byli v Certaldu na aperitivu a lehce se tam lízli, takže bylo u stolu veselo. Překřtili mě po toskánsku z Pavlíny na Pallinu, ani nechtějte vědět, co to v překladu znamená! :) Ale jsou to vcelku fajn lidi. Kluci znaj Brno (Grand Prix, jak jinak), Federico na mě dokonce s hrdostí vybalil po chvíli usilovného přemýšlení "plíštý sastáfka Albertov", tak to se nedalo než pochválit. S úsměvem samozřejmě, jako vše.
Závěrečná foto patří režisérovi, Marco Frosini se jmenuje a má moc fajn web tv TYOU [:týjů:].
Dobrou!
(0:51, to jsou mi časy. Ale aspoň strávím tu pozdní večeři. Jo, ulítávám teď na mandarinkách, já vím, že je nemám, ale nemůžu si pomoct, mám chuť na něco sladkého a šťavnatého. Musím přestat číst Neonův deníček nebo mě s tím svým vitariánstvím nakazí! :-))