Na rovinu!

Přátelé a kamarádi,
cením si upřímnosti a jednání na rovinu. Je to velká výzva, já vím, ale stojí to za to.

Říct, co opravdu cítím, myslím si či potřebuji může být nesnadné a nepříjemné, ale je to jediná cesta, vedoucí od Tebe ke mně a ode mně k Tobě. Na otevřenosti je totiž přátelství (a každý osobní vztah) založeno, tam nemá přetvářka co dělat. Přítel vás neodepíše za to, jak se cítíte, i kdybyste na něj byli sebenaštvanější. Vyslechne vás a ocení vaši snahu, protože mu bude konečně jasné, na čem je.

Leč mějme na paměti, že většina přátel neovládá telepatii, takže dokud své myšlenky a pocity nezhmotníme verbálně, nikdy se o nich druhá strana nedozví! Ať už jsou pozitivní či kritické, plné pochybností nebo zcela vyhraněné  – ať už se cítíme jakkoli, sdělme si to! Komunikujme! Má to cenu!

Mám vás ráda a díky, že jste si tohle přečetli. 

Jako malý dárek jen tak jsem vám vytvořila obrázek s citátem, který se ke mně (v italské verzi) před pár dny dostal a trefil se přímo do černého: 

Pro zvětšení klikněte

Jablečné knedlíčky

Dnes tě čeká zbrusu nový, čerstvě ozkoušený dezert!
Původní verze receptu se ke mně dostala skrze jednu nejmenovanou sociální síť a v záchvatu mlsné (neboli "sladkého zubu" sweet tooth, jak jí anglicky mluvící říkají) jsem si jej upravila k obrazu svému a v této podobě ho teď tady předkládám i tobě:

Jablečné knedlíčky  

Suroviny:

na knedlíčky: 

• čerstvá jablka – 2
• pšeničnou krupici v bio kvalitě – q.b. (tedy quanto basta čili dle potřeby, uvidíš na místě)
• sezamových semínek – pár 

na polevu:

• tahini (sezamová pasta)
• ječný či rýžový slad
• voda, mořská sůl

Postup:

Jablka zbav jádřinců a nastrouhej nahrubo do větší misky. Chceš-li je mít jemnější, můžeš je předem i oloupat.
Přihoď pár sezamových semínek a následně přisypávej krupici a postupně hmotu zpracovávej až vznikne těsto, ze které se dají tvarovat kuličky aniž by se ti lepily na ruce. Ze dvou jablek mi vyšlo 20 knedlíčků velikosti větší kokosové kuličky.

Nyní si připrav do hrnce či kastrolu vodu (alespoň litr), přiveď ji k varu a decentně ji osol. Knedlíčky do ní vhoď či polož (zvol adekvátní nádobu, já vařila nadvakrát) a za stálého varu počkej až samy vyplavou na hladinu. V případě, že se ti přilepí ke dnu, lehce s nimi po dvou minutkách lžící pohni.

Polevu si přichystáš tak, že v mističce rozmícháš jednu lžící tahini s jednou lžící sladu. K dosažení tekuté konzistence (obojí je poněkud tužší) použij vodu, ve které ti na plotně vrkotají knedlíčky (odhadem také lžíce).

Fáze přípravy - vařím, přichystáno k vaření, poleva

Hotové knedlíčky (doporučuju pokusně jeden rozkrojit, vevnitř musí být těsto suché, uvařené) vylov a nechej okapat. Rozděl do mističek, oslaď polevou a servíruj ještě teplé!

Dobré chutnání! 

PS: Jen dodatečný poznatek: jsou hodně syté, 10 knedlíčků na osobu je spíše večeře nasladko než jen malý dezertík. Záleží na tom, jak velký jedlík ty a tvoje rodina jste. :)

DIY foto-pohádka

Za devíti horami a devíti řekami byla jednou jedna místnůstka. Nebyla to pouhá toaleta, byla to celá koupelna. Vlastně spíš koupelnička, tak byla maličká.
Do místnůstky chodili jen dva lidé, jeden muž a jedna žena. Jednou si žena všimla, že v místnůstce se po zemi začaly válet časopisy. A to se jí nelíbilo, ba dokonce jí to vadilo. Muž to nijak zvlášť neřešil – pokud časopisy zrovna nečetl, tak si jich nejspíš ani nevšiml.

Jelikož to byla žena chytrá, nestěžovala si a jednoho deštivého dopoledne využila mužovy nepřítomnosti k zamyšlení. Následně zvážila dostupné možnosti a dala se do řešení problému (nebo spíš výzvy, slovu problém se totiž vyhýbala).
Pojala to kreativně, jak jinak. Stěžejní roli v jejím řešení sehrála krabice od kamutové bio-pizzy (naštěstí doma třídili odpad).

Ze své magické tvořící taštičky vykouzlila provázek, metr, nůžky a instalatérskou lepicí pásku a vrhla se do práce:

Za hodinku již bylo zapotřebí jen na místě doladit poslední detaily, provést zatěžkávací zkoušku a poté už se jen kochat pohledem na nový originální koupelnový prvek a opět volnou zem. 

„Zima, zima, přihořívá, zima, teplo, teplo, hoří!“ Aneb dětská hledací hra ihned po mužově návratu vyvrcholila objevením, překvapením, oceněním a pochvalou – projekt dopadl na jedničku! I kochali se oba dva.

Kéž jim jejich nový DIY držák na časopisy v místnůstce slouží dobře a dlouze!

Konec.