Sit-com B&B - den 3.

Středeční natáčení bylo oproti mému očekávání krátké, skončili jsme už kolem páté hodiny odpolední.

Ráno jsme si dopřáli toho luxusu nenařídit si budík a spát až do půl desáté; žel to trošku odskákala scéna, poněvadž jak režisérovi a jeho asistentce Cecilii nestál Cris za zadkem, tak hned pozměnili scénografii a nesedělo to. Natáčelo se pokračování včerejší epizody, měla být manželka s milenkou v jedné místnosti u dvou prostřených stolů k slavnostní večeři a kvůli esigenze sceniche (prostě to z nějakého scénického důvodu nešlo udělat) z toho byl nakonec jen jeden stůl a u něj ony dvě.. no trošku to tím postavili na hlavu. Uvidíme, jak se vydaří výsledný produkt:)

Na fotografii je závěrečná, všeodhalující scéna.
Zleva: Giuseppe (manžel a zároveň milenec, snažící se toaleťákem zamaskovat svou pravou identitu před Giudittou), Cristiano (manažel B&B), Maria (manželka zafačovaného Giuseppeho), Giordano (kamarád Antonia, zahradník a šofér v jedné osobě, nedopatřením se dvořící Giudittě), Giuditta (milenka Giuseppeho a zároveň Antoniova snoubenka) a Antonio (Giordanův kámoš, povoláním elektrikář, momentálně dlouhodobě deprimovaný z utkvělého pocitu, že ho jeho snoubenka podvádí). Teda jestli se v tomhle někdo vyzná aniž by viděl scénář - nevím, nevím! :)

Elektrikáře si přijel zahrát Pierluigi, náš kamarád psycholog (i když sám to označení nemá moc rád, pletou si ho pak s psychiatrem), co právě vede kurzy ke zvýšení sebevědomí. Rozhovor s ním je vždycky moc zajímavý, i když většinou mi teda připadá, že mi vidí až do žaludku a ten pocit nic moc.

Každopádně dnes jsem prohodila i pár slov s fotografkou (Simona, na FB vystupující pod jménem Yumi PsyFairy) a vytáhla jsem z ní, že má vystudovanou Accademia di Belle Arti, něco jako AVU předpokládám, obor fotografie. S analogovou fotí 6 let, na digitál přešla před třema rokama a zatím ji to neživí. Ale jezdí fotit po festivalech, představeních atd. (a je jí 26, vůbec jsme tady všechny dost podobného věku, myslím). Dokonce se nabídla, že zaskočí někdy až budem zase natáčet scénky v Alchemistu s Maurem, je totiž z Empoli. A blejskla nás naprosto geniálně zvrchu ze schodů, jak se na ni všichni díváme.. jestli najdu, dám odkaz. Na fotce s kosmetičkou Francescou, co po mě pořád chce něco k jídlu (čokoládu, basilikový ocet, chleba, nutelu, marmeládu...)

Nejkrušnější okamžik dne mi připravila Anna (co si zapisuje kde co leží, stojí, kdo je jak postaven, kam se dívá a stopy na videopásce), která mě požádala o můj foťák k zaznamenávání scén. Prý jestli bych jí ho půjčila. Anebo aspoň ať teda vyfotím každou scénu před natáčením naostro, že to bude lepší pro dokumentaci. OK, ALE PROČ JÁ? Proč můj foťák?? Tak jsem jí taktně řekla, že by mě to teda mrzelo nemít jej u sebe a ať se zeptá techniků (minidigitálků je tu aspoň pět), co ho stejně nepotřebují a přes den nic nefotí. No, myslíte, že se jich zeptala? Ani omylem. Já mám asi moc dobráckou tvářičku, takovou, co přímo křičí do světa: "já jsem hodná, využijte toho jak jen to půjde!" Ach jo. (Odpolední druhý zásek od Pierluigiho: "Pošli mi ty fotky na e-mail, já je dám na svůj Facebook!" No já se snad zjevím!) Začínám trénovat nějaké drsňácké výrazy! Tak! ;-)

Druhá kostumérka bude nejspíš Veronica, ale nepotvrzeno, možná, že spíš Valerie. Přijela i Cristina, Cristianova sestra (v pozadí), s tříměsíčním dítětem, právě slyším jak ve vedlejším bytě řve (dosti neobvyklé, jindy je potichu jak andělíček).

Tak a toť vše, ráno jsme byli na trhu pro bednu mandarinek (10€, ale ten Sicilián nás pěkně natáhl, kilo bylo za 80 centů a doma to hodím na váhu a ani ne 8 kilo.. no jo no, stane se:))

Jo, a poznatek české "pusu na zámek" (na klíč--zámek na pusu.. no jak se to říká, jakože nic nevykecat?!) je tu acqua in bocca neboli "vodu v puse".. logické, co? Jak otevřete pusu, voda vyteče. :-)

Jdu pokoukat dolů jak to pokračuje. Večeře je plánována na 20:30, budou braccioline frittate con cavolfiore fritto a pak je všechny podle mě odvezou rovnou do nemocnice, poněvadž smažené prasečí maso se smaženým květákem jakožto přílohou, navíc v devět večer, je pro žlučník pěkná podpásovka. No ale co, možná na to koukám moc "zeleninožroutsky" ;)