Prázdninové dozvuky

Jsem tu s několika odkazy, které bych nerada nechala zapadnout. Všimli jste si, jak se v češtině nadměrně využívá záporky NE?

Už jste někdy slyšeli o Smíchologii? Já jsem měla možnost si hodinu jógy smíchu vyzkoušet a můžu jen vřele doporučit! Můžete si být jistí, že se nasmějete! ;)

Nebo je libo Qi Gong (čchi kung)? Nebo Taiji? Třeba konkrétně Čchen Tchaj-ťi čchüan, který cvičím já?

EOS vědomosti aneb co je dobré vědět a nač je dobré myslet, hodláme-li se věnovat fotografii trošku více než jen amatérsky.

Zdraví a zase zdraví. Tady konkrétně vše, co se vztahuje k játrům, jak po fyzické, tak po psychické stránce. A jak s nimi pracovat. Konkrétně na jaře, ale to nevadí. Stránka je zajímavouu studnicí zdravotních znalostí z jiné strany než té západo-medicínské (bílé pláště). Žel je v italštině.

Tradiční čínská medicína v souvislostech - opět o játrech. Zajímavý článek na Rahuntě - ještě zajímavějším webu. Žel neaktualizovaném, ale vědomosti tam stále visí, jen je dohledat.

Hula hop aneb moje nejnovější vášeň.

Čínská astrologie a tradiční Feng Shui (a všechno, co je s tím spojené). To se bude při zařizování bytu hodit.

Pro dnešek stačilo, mohu s klidem pozavírat všechna okna prohlížeče.
Tak zase brzy!

I nasněžilo - zima je tu

Neuvěřitelné!
26. listopadu, během jedné hodiny, zatímco jsme studovali záludnosti češtiny (no já teda moc ne), v naší metropoli nasněžilo a to dobré dva centimetry! A drží se to!
Dnes ráno venkovní teploměr hlásí mínus pět stupňů, což je na jednu stranu nádherné, ale na druhou stranu (vzhledem k ještě ne úplně doléčené nemoci a sice krásně alternativní, leč nikterak výrazně teplé bundě) mě to nijak obzvlášť netěší. Ale ono je to vlastně jedno, zpoza okna od teplého radiátoru se na to pěkně kouká. :)

K té nemoci - dnes ráno jsem si koneně vzala poslední Neoduplamoxí antibiotický prášek a odteď už se láduju jen a jen probiotiky, ajurvédskými tonifikanty a posilovači imunity vůbec.
Přemýšlela jsem tuhle nad tím, že se z mého TČM poradce tak ze dne na den vyklubal propagátor a zastánce ajurvédy. Kdoví proč. No, upřímně -  moc se mi to nelíbí, nějak mi ty čínské názvy bylinek přirostly k srdci a hlavně mám takový subjektivní pocit, že zabíraly mnohem víc, ale no tak uvidíme, třeba to je jen dočasné. I když on, jakožto integralista (doktor celostní medicíny) má plné právo přecházet z jednoho systému do druhého.. Když to bude fungovat.
Hlavně, že ví, co dělá. Jen nás celá ta ajurvéda přišla nějak dráž. Ale co už.
Teď ještě zbavit se toho ranního kašle a odpolední únavy a bude. Lepší doktora nepotřebovat vůbec. Ani čínského, ani indického... ani italského. :)

To mi připomíná, že sem chci vložit pár sezónních opatření (no jo, komentáře k nim si neodpustím:)), vycházejících z čínské dietetiky, kterými je vhodno se v zimě řídit a která se snažím dodržovat. Zatím mi dělá problém především brzký odchod na kutě, hehe.

⁂ ⁂ ⁂  Zima  ⁂ ⁂ ⁂

Element vody, převaha yinu, ústředním vnitřním orgánem jsou ledviny a močový měchýř.
Mělo by to být období klidu (paralelně k přírodě, která se ukládá k zimnímu spánku), odpočinku, rozjímání a meditace.
Doporučení:

• Chodit brzo spát a časně vstávat (nejlépe při rozednění - např. dnes mezi půl sedmou a sedmou).
• Vyhledávat teplo, ale nepotit se (hlavně ne sauna - vyhání energii z těla ven!)
• Jíst hořké a slané potraviny (stahují a podporují yin).
• Základem stravy má být vařené obilí (nezapomínat na jáhly, na "talíři" by mělo obilí být víc než zeleniny).
• Jíme zeleninu nakládanou (a sušenou). 
• Zařazujeme často mořské ryby a řasy, solíme mořskou solí. 
• Z luštěnin je vhodná sója.
• Vhodné jsou husté polévky ("zahřívací", tzv. eintopf - z jednoho hrnce).
• Úprava jídla pečením (dodá jídlu hodně yangu).
• Ovoce nedoporučeno, ale když už, tak sušené (ale ne tropické - ochlazuje! Nejlepší jsou křížaly.)
• Neužívat ostrá a pálivá koření (vytahují yang na povrch X správně má být yang v zimě uvnitř a yin na povrchu) - takže addieu! skořici, chilli papričkám, sušenému zázvoru, kardamomu, hřebíčku, pepři, ... Co takhle zkusit čerstvý zázvor? :)
• A jen dodatek - jídla by se měla jíst vždy teplá, obzvláště v zimě nikdy studená! (Zapomeňte na jogurty... nebo aspoň na jogurty rovnou z ledničky!:) O zmrzlině snad ani nemluvě.) 

 Tak koukám z okna a slunce ten sníh pomaličku rozpouští... No na sněhového anděla si budu muset ještě nějaký ten pátek počkat. :)

Fíková dohra a zase na prášky!

Tak už jsem zase na prášcích.
Ano, ano, čtete správně, nejsem na prášky, ale na prášcích, češtinu ještě zvládám a s hlavou mám všechno v pořádku. :)
Jen jsme zase navštívili našeho lékaře ("vládce náš, slunce naše jasné", jak by řekli Bélí a Zélí {a jéje, tady někdo kouká na pohádky!:)}), odborníka to především na TČM a vůbec přírodní medicínu {ano, mu vděčím velkou mírou za záchranu mého zdraví}) a jak tomu už bývá zvykem, opět nás zásoboval novou dávkou bylinných pilulek.

Já se vždycky cítím tak nějak víceméně v pořádku, ale ono z toho pak vyplave na povrch, že vlastně až tak úplně dokonalé to není.
Ale tak člověk na sobě musí neustále pracovat a to nejenom zdravotně, že.

Zrcadlení na řece Arno

(Což mi připomíná, že jsem se rozhodla trošku zdisciplinovat svůj život - vstávám teď pravidelně v 6:45 s východem slunce, na který koukám buď rovnou z postele anebo (když se mi to zadaří) z mostku, nejvyššího to místa v okolí, co leží kousek od domu.
Takhle poránu ještě nejezdí skoro žádná auta a ten pohled je prostě okouzující.)
Ale to odbočuji, zpět k vizitě:

Nechala jsem si prohmatat dlaň, poslechnout pulsy na zápěstí a prohlídnout jazyk a tu to máš, Xiao Yao San a Tian Wang Bu Xin Dan třikrát denně půl hodiny před jídlem. A Bifiselle hned po něm.

Napřed mě to otrávilo (víte, jaký je to opruz čekat půl hodiny na jídlo když mřete hladem?), ale pak jsem z toho udělala přednost - aspoň piju půl hodiny před jídlem, mám čas ho v klidu a soustředěně nachystat a hlavně plánuju a nejím tak chaoticky jako doposud. A jak dojím, tak už se ničím nedocpávám, což mi vyloženě prospívá!

Nicméně když Dr. slyšel, že jsem se ládovala fíky ("fíky nééééééé!!!" a následoval dlouhý výčet, co všechno je na fících špatně, z čehož jsem si zapamatovala jen, že podporují tvorbu cyst a šlupka je projímavá) a broskvemi, tak se jen chytal za hlavu. Dorazila jsem ho tedy přiznáním, že jsem v poslední době měla jednou za čas pivo (no brněnské pšeničné jsem si přece nemohla nechat ujít!) a na snídani si dala do kaše skořici!

A tak jsem zase zpět u pravé a poctivé makrobiotické stravy. Jen tedy nevím, kdo sní ty tři kádičky vynikající rýžovo-fíkové zmrzliny... Nechcete přijet? ;)
No dobře, tak... já je teda "dám k ledu".

Proč nejím čokoládu

Chtěla jsem napsat článek o tom, proč nejíst čokoládu vůbec, ale jestli něco nesnáším, tak je to dogmatismus, a tak si tady nebudu hrát na dogmatika a podsouvat vám nějaké pravdy. Prostě je to moje úvaha nad tím, proč mi přijde zbytečné, ne-li škodlivé ji jíst. Třeba vás z toho něco zaujme a můžete dál prozkoumávat.

 Ehm, abych předeslala: nebylo tomu tak vždycky. Za mala jsem milovala bílou čokoládu. Později jsem přešla na mléčnou a stala jsem se na čokoládě závislá. Den aspoň bez kousíčku mléčné Orionky byl pro mě naprosto nepředstavitelný a sníst na posezení tabulku čokolády? Žádný problém!
Jenže pak jsem musela cukry omezit (kandida), a tak přišlo těžké odvykání.. napřed přes hořkou (70 - 90% kakaa) k žádné.. Ale stejně jsem to brala jako nespravedlnost, že jiní můžou a já ne..
Dokud nepřišel ten zvrat a já nepochopila sama, že jíst ji škodí jen a jen mě a co dělají ostatní mi může být jedno.

Už to budou tři roky, co jsem klasickou čokoládu neměla v puse.. ne, ani o Vánocích. Ne, neporušila jsem to ani jednou. Proč? Protože když už mám tu možnost (jako například včera na čokoládových orgiích Festa del cioccolato - viz fotky), tak mě to láká, mluvím o tom (navíc když vám u každého stánku dávají zadarmo ochutnat všemožné podoby toho sladkého svůdného zla), ale řeknu si: "Stojí ti to za to? Ten krátký okamžik? Opravdu to potřebuješ?" Nepotřebuju; jsem šťastná i bez čokolády (zmrzliny, cukroví, oplatků, bonbónů, karamel, šlehačky, ...) a že ji ostatní kolem mě konzumují po tunách? Je mi jich líto, já se připojit nehodlám. I proto, že bych ztratila respekt sama před sebou a celou tu dobu hodit za hlavu pro svou mlsnost, kvůli svým chutím?
Nenene. Moje chutě nejsem já. Pravidla jsou pravidla a v životě je potřeba je dodržovat. Aspoň ta, která si dáte vy sami.

A proč teda NE čokoládě?

• Obsahuje cukr, a ten tělo překyseluje a zahleňuje (=oslabuje).
• Kakao nepochází z našeho podnebného pásma, a tudíž dezorientuje tělesný mozek (=střeva)
• Je návyková -- je to droga!
• Nepříznivě ovlivňuje ženské pohlavní orgány (info od mého doktora - více TČM).
• Příliš JIN (makrobiotika) - extrémní vychýlení od pásma zdraví
• Jednou odvyklí cukru, už nikdy mu zpět na chuť nepřijdete - dokáže spálit jazyk!
• Zatraceně rychle se po ní tloustne - a to už nikdy více!
• Je to jen fyzická náhražka psychické nepohody- máte-li chuť na čokoládu, znamená to, že vám něco chybí; něco, co chcete nahradit tou sladkou chutí... co takhle jít za příčinou? Málo sexu? Stres v práci? Dusno doma? Nedostatek času? Rutina? Obavy z něčeho? ... Stačí jen se zamyslet a uvědomit si, proč nás vlastně ty "nepřekonatelné" chutě honí a co se za nimi doopravdy skrývá... A všechny důvody výše uvedené se dají vyřešit, odstranit... nebo to chcete až nadosmrti utlumovat čokoládou?

A teď mi došla slina, tak až mě zase něco napadne, tak přidám.
Každopádně na včerejších oslavách čokolády byli i tací, kteří si ji dobrovolně nechali patlat na hlavu:) Možná lepší na hlavě než v břiše. :)

I když musím se přiznat, že nejsem žádný svatý - onehdy jsem měla lehký splín, a tak jsem si uvařila makrobiotické kakao (přijatelná to varianta i při odvykání čokoládě).

Plná chuť, krémová konzistence, vynikající vůně, zdravé složení (rýžové mléko, mandlové mléko, karobový prášek, troška rýžového sladu - povařit a pít horké) - prostě mňamka!

Jaro (a vizita naturopata)

Jaro je tu, jaro je tu, juchuchůůů!
Ne, nezbláznila jsem se! I přes naše člověčí vnímání času (tzn. první jarní den je 21.3.) to příroda vidí jinak a začala se probouzet (a to prý už 4.2.!!) No, já to začala registrovat až teď, ale mám z toho ohromnou radost!

První jarní foto ze dneška:

Jinak jsme včera opět navštívili našeho naturopata nebo spíš doktora celostní medicíny nebo spíš TČM poradce... prostě toho, do jehož rukou jsme svěřili naše zdraví, když nám (teda hlavně mně) bylo nejhůř a který nás (opět mě) z toho dostal.
Tentokrát jsem trvala na pohmatu ruky (zjistí tak moc, od pulsu, přes teplotu, no a pak jsou tam určitý body, jejichž stimulací zjistí, kde co v těle není v pořádku - nechci ani vzpomínat na září 2008, kdy jsem k němu poprvé šla, té bolesti!) a taky že jo, dostalo se mi, co jsem chtěla a jsem zdravá jako rybička, jen trošku oslabená, ale to se lehce doladí (odbornou terminologií tonizuje).. dostala jsem Xiao Yao San a Ba Wei Di Huang Wan na podporu čchi a posílení ledvin. (Hned doma jsem zalistovala ve své příruční knížce Tajemství čínské medicíny abych se podívala, co že to vlastně je :))
Ptal se mně taky na mou životosprávu.. nejspíš mu tam nechodí moc lidí, co se do slova a do písmene drží jeho rad, a nejí nic nad povolený rámec. Jo, a musím si zjistit, jak se u nás v Čechách vaří pivo, takové to, co není na export, protože by se zkazilo... myslím má nízký obsah alkoholu. Ale to si sem píšu spíš pro sebe, abych se na to upamatovala.

Ta zábavná část příběhu přijde teď. Vzali jsme s sebou totiž do Florencie i Crisovu maminku. Ano, chtělo to hodně přesvědčování. Má cholesterol na 360 (limit je kolem 200) a už nevěděla, co za léky zkusit, za kým jít. A tak kývla. Celou cestu autem nás krmila hláškama typu:
"No to já jestli budu muset jíst proso, jak ptáci, tak to já tam teda ani nejdu!"
"To určitě, vyvářet nějaký zrní, kdepak!"
"No ale bez mlíka po ránu, vždyť mi bude chybět vápník!" (na mou odpověď: "ze zeleniny, v brokolici je ho spousta, sezamová semínka, dýňová semínka..") "To určitě, semínka..a jak je budu jako jíst, s čím? Nene, já ráno bez mlíka nemůžu být."
"No a trocha toho kafe, co to komu udělá?"
"Jo a v televizi říkali, že ty čínský prášky jsou rakovinotvorný!"  
"Počkejte za deset let, budete ještě nemocnější než teď!" 
"Já za to nemůžu, že jím sladký, já vlastně ani nechci, ale když je to na stole, tak ani nevím jak a musím to dojíst." atd. atd.
No, doktor jí na cholesterol zakázal mlíko, sýr, sladký, ovoce, ořechy, vepřový a kuřecí.

Doporučil rýžové a ovesné mléko, ječnou kávu, celozrnné těstoviny ze špaldy či kamutu, gomasio, fazole adzuki, loupanou červenou čočku, marmeládu bez cukru, přírodně kvašený chléb, kukichu...

Dal jí houbičku Shiitake a ještě jedny prášky plus laktobacily na podporu střevní flóry. Ale skepse na skepsi.. "To já vařit nebudu!"
"Já nevím, co s tím!"
"Manžel mi to jíst nebude, no nemůžu přece vyvařovat pro dva!"
"To mi sem nedávej, to stojí moc peněz!" (ve zdravé výživě, kam jsme vyrazili na nákup)
"Když to budou mít v supermarketu, tak si to koupím, ale jinak ne!"
"Já za to nemůžu utratit tolik! Prášky, co jsem brala od doktorky mě nestály nic!"
"Tady na tom receptu není ani razítko!" atd. atd.
Pesimista od narození, pořád ve stresu, namíchlá.. to je pak těžký bojovat s cholesterolem.
Ale co, my jsme jí ukázali cestu a teď už je jen na ní, jestli se tama vydá nebo jestli se k ní obrátí zády, protože to není pohodlné.. Ale pohodlím se člověk moc daleko nedostane.
Jo, a samozřejmě po hodině v autě tam a hodině zpět nedoslýchám. :) Italové prostě nejenže neumějí mlčet, neumějí ani mluvit potichu, ani normálně!

Výživa a cvičení

Tyhle dvě složky jdou ruku v ruce spolu, třetí by byla psychická pohoda - tohle všechno můžeme ovlivnit a proč to tak teda neudělat ke svému dobru?
Člověk by prý měl být šťastný a radovat se bez ohledu na roční období a počasí, které vládne venku. Tak nikdo není dokonalý, že, a ani mě zatím nenechává klimatický stav úplně beze změn na psychice (když prší a je pod mrakem, tak horkotěžko doluju úsměv, ale jsem si toho vědomá a pracuju na tom!:) 
Co se výživy týče, letmě jsem prostudovala pár stránek a v rámci odlehčení paměti mého počítače (chudák, už sípá ze všech sil) je uzavřu, ale budu se k nim moci skrze odkazy vrátit.
Jsou na pomezí makrobiotika - tradiční čínská medicína... asi jako já :)

• Harmolinie aneb o výživě (roční období, pravda o cukru a mléku, ...)
• články paní Margit Slimákové o makrobiotice (na Jógažurnálu) a o výživě v souladu s ročními obdobími dle TČM (na babinetu)
• recepty a další povídání v angličtině od výživové poradkyně Andrey Beaman
• totéž od Meg Wolff (makrobiotický receptový blog)
• makrobiotická stránka s radami (opět angličtina) od Jina žijícího v New Yorku 
• český článek o rozcvičce Makho-ho, na kterou se odpoledne chystám

Tak. A když to tady všechno takhle vidím, ty odkazy, tak mě opět opouští  chuť psát, protože mám takový ten pocit ztracenosti a zbytečnosti. Všechno už bylo řečeno, všechno už bylo objeveno, nic nového nelze vymyslet a v podstatě vše, co děláme, je neoriginální, protože to dělá i spousta dalších lidí, a nejspíš i líp. Ajaj, sjíždím  po sinusoidě dolů - přichází smutná vlna. :(
Tak ještě zmíním to cvičení..v průběhu let jsem vyzkoušela různé sestavy (Pět Tibeťanů, jógový Pozdrav slunci, klasickou školní tělocvikovou - to v období, kdy jsem se snažila zhubnout, tak na zahřátí před posilováním. Hubnoucí efekt nula, bez změny jídelníčku to prostě nejde.).
Momentálně kotvím u protažení meridiánů podle knihy Makrobiotická cesta. Jsou tam sice nákresy, jak cvičení správně provést, ale není nad zkouknutí naživo (aha, já to vlastně nedělala vůbec dobře!) On to je takový základ zenového protahovacího cvičení - asi se to dá najít i v jiných směrech.
A teď se jdu projít, trocha čerstvého vzduchu a Lao-C'eho dechové cvičení mi udělají líp. Doufám! :)