Fíková dohra a zase na prášky!

Tak už jsem zase na prášcích.
Ano, ano, čtete správně, nejsem na prášky, ale na prášcích, češtinu ještě zvládám a s hlavou mám všechno v pořádku. :)
Jen jsme zase navštívili našeho lékaře ("vládce náš, slunce naše jasné", jak by řekli Bélí a Zélí {a jéje, tady někdo kouká na pohádky!:)}), odborníka to především na TČM a vůbec přírodní medicínu {ano, mu vděčím velkou mírou za záchranu mého zdraví}) a jak tomu už bývá zvykem, opět nás zásoboval novou dávkou bylinných pilulek.

Já se vždycky cítím tak nějak víceméně v pořádku, ale ono z toho pak vyplave na povrch, že vlastně až tak úplně dokonalé to není.
Ale tak člověk na sobě musí neustále pracovat a to nejenom zdravotně, že.

Zrcadlení na řece Arno

(Což mi připomíná, že jsem se rozhodla trošku zdisciplinovat svůj život - vstávám teď pravidelně v 6:45 s východem slunce, na který koukám buď rovnou z postele anebo (když se mi to zadaří) z mostku, nejvyššího to místa v okolí, co leží kousek od domu.
Takhle poránu ještě nejezdí skoro žádná auta a ten pohled je prostě okouzující.)
Ale to odbočuji, zpět k vizitě:

Nechala jsem si prohmatat dlaň, poslechnout pulsy na zápěstí a prohlídnout jazyk a tu to máš, Xiao Yao San a Tian Wang Bu Xin Dan třikrát denně půl hodiny před jídlem. A Bifiselle hned po něm.

Napřed mě to otrávilo (víte, jaký je to opruz čekat půl hodiny na jídlo když mřete hladem?), ale pak jsem z toho udělala přednost - aspoň piju půl hodiny před jídlem, mám čas ho v klidu a soustředěně nachystat a hlavně plánuju a nejím tak chaoticky jako doposud. A jak dojím, tak už se ničím nedocpávám, což mi vyloženě prospívá!

Nicméně když Dr. slyšel, že jsem se ládovala fíky ("fíky nééééééé!!!" a následoval dlouhý výčet, co všechno je na fících špatně, z čehož jsem si zapamatovala jen, že podporují tvorbu cyst a šlupka je projímavá) a broskvemi, tak se jen chytal za hlavu. Dorazila jsem ho tedy přiznáním, že jsem v poslední době měla jednou za čas pivo (no brněnské pšeničné jsem si přece nemohla nechat ujít!) a na snídani si dala do kaše skořici!

A tak jsem zase zpět u pravé a poctivé makrobiotické stravy. Jen tedy nevím, kdo sní ty tři kádičky vynikající rýžovo-fíkové zmrzliny... Nechcete přijet? ;)
No dobře, tak... já je teda "dám k ledu".