O jinem jidle na cestach

Tak jo, a jakpak to mam s jidlem? Jim jinak, takze nejake stravovani typu fast food ci restaurace nepripada moc v uvahu, supermarketi sortiment take nic moc, zdravych vyziv se na cestach najde pomalu.. A jak se teda obzivuju?

Tak predne se snazime kapnout na ubytovani s kuchyni.
Tady na ostrovech maji vyhradne elektricke plotynky, plyn je drahy a nebezpecny, ale asponze neco. Obrovskym nesvarem je mikrovlnna trouba, co zde pouzivaji temer vsude. Jen ji videt, naskakuje mi husi kuze a vyrazka. Pokud se nezadari sehnat kuchyni, tak si aspon navarim v te predchozi jidlo na cely nasledujici den a tim jsem nezavislejsi.

Dalsim specifikem je voda, z kohoutku nepitelna, takze barely a barely a petky balene... No nejasam, ale co se da delat.

Co mam s sebou aneb triky, co si vezu z ostrovu:
Prodavaji tady v suchych plodech prazene -nekdy smazene- lusteniny: cizrnu, loupane fazole. Vyborny trik je vhodit je do zeleninoveho vyvaru a nasledne pridat celozrnnou ryzi, ony se pekne uvari a mam ryzi s lusteninou jedna radost. Nebo podusit je na trosce vody.
Musim se priznat, ze na tohle jsem prisla-omylem, tak vznikaji ty nej napady-uz v Londyne, kdy jsem si ze zoufalosti koupila pytlik prazenych nesolenych fazolovych bobu. Chutnalo to jak Alaburky (vsichni zname, ze), ale teda samotne nic moc. No a prisel vecer, kdy jsem si mela uvarit veceri a s sebou jsem mela jen minikyblicek misa, suche morske rasy, kuskus a tyhle fazole.. Carymary fuk, miso polivka a kuskus s fazolemi a morskou chaluhou, to bylo pochutnanicko! Od tech dob tehhle trik aplikuju, no je to takove cestovni.

Sweet potatoes asi nebude totez co bataty, aspon tak mi to prislo. A propos konecne vyborny clanek o bramborach a tom, PROC JE NEJIST. Uz nemusim obvinovat Indiany a oznacovat brambory za pomstu bilemu muzi. I kdyz tuhle historku jim stejne nikdo neodpare. ;)

Co dal? Paprika se rekne PIMIENTO a rvou ji uplne vsude, pry je stravitelnejsi varena bez slupky, ale ja ji nemusim ani tak, a tak ted vzdy hlasim SIN cili BEZ papriky. To v tech pripadech, kdy neni kuchyn a nezbyde nez pojist venku. Pravda, objevili jsme tak napr. krasnou vege restauraci Bambu, z jejiz menu vyhrala jednoznacne miso polevka z bileho misa a cerna celozrnna ryze s houbickami shiitake a porkem, posypana cernym sezamem a pazitkou, vse dukladne prokousano - jednalo se o uplny orgasmicky zazitek! ;)

Ale zpet, konecne jsem narazila na ovesne vlocky, takze poslednich pet dni snidam vetsinou kasi z nich, vynikajici jsou ty jemne namocene ve vyvaru z cukety... Oooch, kdo neochutnal, nepochopi.

Biozelenina tu neni, tak se snazim alespon kupovat tu lokalni, ne importovanou z poloostrova. Az byste se divili, jaky je rozdil v kanarske a spanelske mrkvi. A nejen cenovy! Jedu na dynich, cuketach a mrkvich. Dvakrat jsem dala sanci i bilemu hlavkovemu zeli, ale to mi telo vylozene odmita, takze addios, zarazuji je do skatulky NEIJIST+NEKUPOVAT! Tezce mi chybi kysane zeli ci jakekoliv pickles. Tuhle jsem na jedno echt nemecke narazila, zazarila mi ocicka a ... zase honem rychle pohasla pri cteni ingredienci na etikete: zeli, sul, cukr, bile vino. Hahaha.

Lokalni ovoce tu jsou banany, co je nazyvaji PLATANy (haha), ozkousen jeden a nedopadlo to vyborne, takze zase zpet ke sve bezovocne. Vyjimkou parkrat dezertik: podusene jablko s rozinkama, spetkou soli a kuzu, balzam to na nase zaludky a nekdy i ma snidane.

No, pokracovani priste, az me zas chytne psava a sdilna. :)

Dodatek z Gomery (jelikoz internetove spojeni je stridme, tenhle prispevek je z velke casti napsan minuly tyden):
Necekala jsem tolik bioobchudku na tak malem ostruvku. Takze si tu uzivam nejen PLYNOVEHO VARICE (¡oooooch!), ale i kysaneho zeli, lokalni biozeleniny a celozrnne ryze. A vzhledem k nedavnemu incidentu v Santa Cruz di Tenerife s cockovou polevkou (povykladam jindy, snad si vzpomenu, je to fakt hezka anekdota) je to uplny balzam na zaludek a pro streva.

Alternativnim jedlikum zdar, stale jeste se povazuju za gurmana, i kdyz v jine dimenzi nez klasicky pojimani televizne-medialni gurmani. :)

Připravujeme rybu - Jazyk obecný

A ještě jednou se podíváme do kuchyně - na to, jak jednoduše a neuvěřitelně chutně se dá připravit ryba, konkrétně SOGLIOLA COMUNE (italsky) čili JAZYK OBECNÝ (česky). 

V italském oddělení ryb Vám ji očistí, pokud byste to měli dělat doma sami, tak začněte od ocasu, kde naříznete kůži z vrchní i spodní strany a prudkým trhnutím ji stáhnete (či strhnete) směrem k hlavě. Stačilo, šupiny se nekonají.

Talířová metoda přípravy, kterou Vám tu chci popsat, se mi zalíbila právě kvůli své jednoduchosti - ze začátku jsem ani nevěřila, že to může fungovat! Ale funguje.

Očištěný jazyk (či dva, záleží na počtu strávníků) opláchněte studenou vodou, lehce potřete mořskou solí z obou stran a umístěte na plochý keramický talíř (normální talíř, ze kterého doma jíte). Doporučuju posypat najemno nasekanou petrželkou.

Talíř umístěte à la poklička na velký hrnec (průměr talíře), v němž Vám vře na 4-5 prstů vody.

Přikryjte druhým plochým talířem a nechte na mírném plameni napařit dle velikosti Soglioly 18-25 minut (já obvykle volím 20 minut).

Mezitím si nachystejte přílohu, nejlépe něco zeleného, spařený mangold či kedlubnové listy, případně brokolice... chutím se meze nekladou.

Jakmile uplyne čas (nikdy by se Vám nemělo stát, že vám voda v hrnci úplně vyvře, protože to se vám pak nenapaří ryba, ale připálí hrnec), vypněte plamen a za použití kvalitních kuchyňských chňapek odklopte vrchní talíř.

Zda je hotovo poznáte podle toho, že jde nožem maso ryby snadno oddělit od páteře aniž by k ní zůstávalo přichycené. No a máte večeři hotovou a rovnou i naservírovanou na talíři!

Středozemní zarputilci si ji ještě navrch solí a polévají extra panenským olivovým olejem, to ale můžeme vynechat, jelikož není zapotřebí, je chutná až až!

Jazyk je tady v Itálii oblíbenou rybou - má jemné bílé maso a je nenáročná na přípravu. Mají ji rádi také rodiče, a ti především, protože nehrozí, že se jim dítko zakucká kostí - kromě páteře a malých ploutevních paprsků po obvodu těla (které snadno odstraníte nožem) totiž žádné nemá!

Tak dobré chutnání, poštěstí-li se vám někdy na ni narazit!

Další způsob úpravy Soglioly čili Jazyka obecného je smažení - očištěnou a osolenou rybku obalíte v hladké mouce a naprudko smažíte 3-4 min. z každé strany. Tento způsob je ještě rychlejší než talířová metoda, zato kvůli smažení poněkud nezdravější. Doporučuji podávat s citrónem a zeleným salátem.

A jakmile budu mít čas, vyzkouším talířovou metodu i na jiné rybě - jsem zvědavá na výsledek. Budete-li rychlejší, dejte vědět, jak jste dopadli! Nebo spíš jen dopadly? ;) Kdoví...

Mořské vodě zdar

Krásné podzimní pondělí přeju!

I když si tím adjektivem až zas tak jistá nejsem, respektivě mám poslední dobou pocit, že ze světa se pomalu, ale jistě vytrácejí přechodná období (rozuměj jaro a podzim) a zůstávají jen ta stěžejní - léto a zima. A o to jsou přechody z jednoho do druhého drsnější. Ještě před 14 dny jsme takhle odpoledne u moře intenzivně chytali bronz za větrného, leč parného dne a včera odpoledne to venku vonělo zimou, nehledě na podstatný teplotní rozdíl. Podzim jakoby neexistoval.

To moře mi připomnělo, že jsem tam objevila blahodárný efekt mořské vody na lidský organismus. (O kterém jsem samozřejmě nikdy nepochybovala, ale holt když si něco ozkoušíte na vlastní kůži a objevíte si to sami pro sebe, tak si to pak nejenže líp pamatujete, ale máte z toho i lepší, takový vítězný pocit.)
Sice mi bylo už loni doporučeno jet k moři častěji (kvůli jódu, ten prý dělá krčním mandlím výborně!), ale kde na to najít ten čas, že. (Jen tak pro úplnost: ne, u moře nebydlím a ani to k němu nemám co-by-kamenem-dohodil. Ovšem vše je relativní, hlavně ty vzdálenosti, takže našinci se může zdát, že dvě hodinky autem je vyloženě přímořská lokalita.)

No a jak jsme tam tuhle byli s mojí českou návštěvou, tak jsem zrovna měla nějaké zalehlo v uších a zahleněno v hlavě a rýmu na půl nosu.. Což mi ovšem nezabránilo ve vydatném plavčení se. Vlastně až zas tak vydatném ne.
Mírně zvlněné moře způsobilo, že jsem si párkrát lokla nosem (řekla bych šňupla, ale jde to vůbec vodu šňupat?). A ejhle, bylo to slané a proteklo mi to až kolem mandlí - levá se nějak nebránila, zato ta pravá problémová (spojená s ucpaným nosem) se hned začala ošívat a píchat a vůbec na sebe všelijak poutat pozornost. A tak jsem si řekla: "Aha!" A jakmile jsem se dostatečně plavecky vyřádila a dostatečně se naobdivovala všudypřítomných bílo-fialových medúzek, započla jsem se systematickou kúrou - záměrným šňupáním moře a následným mohutným pročišťováním nosu.

Padl na to balíček kapesníků, ale po dlouhé době jsem se mohla krásně nadechnout! Nu a tak mi tu teď v koupelně stojí tři PETky mořské vody a jejich obsah mi právě výrazně pomáhá od zahlenění. Je to zázračný lék, kam se na ni hrabe ta z Lourdes! Doporučuju kloktat, vyplachovat i proplachovat. Nétí taky není k zahození.
Zkrátka vivat mořská voda (ohřátá se lépe snáší) a když není, tak vyrobit, z mořské soli. Ale až zas někdy pojedete k móři, tak nějakou prázdnou PETku nebo demižónek přibalte. :)

Sněhové dobrodrůžo

Tééééda,
já sice vím, že spousta lidí nadává na sníh, mráz, zimu, vítr, ...
Ale já si to užívám, úplně naplno, to je taková nádhera! Ještěže nejsme v Itálii, Toskánsko zůstalo sněhu naprosto ušetřeno, tam pořád prší. Jej, a tady je to ta pravá, opravdovská zima, dnes i se sluncem.. Úúúú, ani se slovy nedá vyjádřit, jak dětinskou mám radost. :)

Ale nyní "vážně":
Po víkendu jsem nabyla dojmu, že už jsem naprosto zdráva a pondělní odpolední (cílené a nevyhnutelné) bloumání zasněženou Prahou (ano, dvakrát jsem se ztratila, jde to se mnou z kopce!) proti sněhu a větru ve vypůjčené bundě mě vyvedlo z omylu.
I obnovila jsem dávky probiotik a pod vlivem dobře míněných rad, podpořených internetem, jsem se rozhodla vyměnit horké solné obklady na ještě nedoléčené mandle za Priessnitzův obklad (pro ty, kdo neznají: studený hadřík na krk, zakrýt igelitem a zamotat šálou. Proběhnou tři fáze: prudké ochlazení, následné zahřátí a poté přehřátí).
Do půl dne se objevilo píchání v uších, mandle mi natekly a začaly se na nich objevovat bílé miniflíčky a do toho horečka... no, docela neúspěšný experiment se zdravím.
Můj italský ochránce si ještě teď nevěřícně ťuká na čelo. Takže honem rychle zase k solnému obkladu, kloktání a teplému čaji.

Přesunuli jsme se k Brnu - ehm, spotánní rozhodnutí jsou ta nejlepší.. a přinášejí dobrodružství! :) Taková téměř pětihodinová jízda autobusem po namrzlých a zasněžených cestách (kdepak jen dálnice, došlo i na polňačky!:), následný sprint na vlak (zpoždění POUHÝCH 25 minut!) a nejistota, zda pojede či nepojede poulička... A nic z toho se nedalo ovlivnit, dalo se to prostě vzít tak, jak to bylo. Paráda. (A zvládli jsme to!)

Vymyslela jsem nádherný fígl, jak se udržet v teple - moje krásná zelená pletená bunda sice zahřeje, ale profoukne a má druhá nepromokavá vítr nepustí, ale zase nezahřeje.. takže teď nosím fikaně druhou pod první (tedy dvě zaráz) a je to dokonalost sama! Aneb jak neplýtvat (nákupem nové bundy), když mi bohatě stačí to, co mám. :)

Přikládám fotku z přesunu po Evropě.

A jen co budu super fit, hurá na sněhového anděla!

A dvě praktické rady ze života aneb Tipy a triky jak ze šlamastyky (nebo spíš jak se do ní nedostat:)).
1)
Čaj z lotosového kořene opravdu usnadňuje odhleňování.
Z vlastní zkušenosti ale velmi nedoporučuji pít ho jako jedinou denní tekutinu. Den poté totiž budete dokonale vnitřně vysušení - Sahara v útrobách jako vyšitá! Takovou žízeň nepamatuju! A uzdravování chce čas, takže rovnice "čím víc lotosového čaje vypiju, tím zdravější budu" neplatí! :)

2)
Kdyby vám někdy bylo, tak jako mně, líto vyhodit dužninu z odšťavněné mrkve (ano, kamarádka měla doma odšťavňovač a já druhé vánoce:)), tak nezapomeňte na holý fakt, že je opravdu odšťavněná. Tzn. bez vody! A tedy že bude sát jako houba.

Savé mrkvoto

Aby se vám nestalo, tak jako mně, že jí sníte dvě misky k obědu (v domnění, že úprava à la rizoto z ní dělá zeleninové rizoto) a druhý den se budete kroutit, slibovat hory doly a modlit se za to, aby ta zácpa a úděsné křeče v břiše neznamenaly vaši poslední hodinku.
Tolik Wakame nahusto jsem ještě nikdy nesnědla. Ale propagovaný "projímavý účinek" to teda nemělo. Uf. Naštěstí jsem ještě tu, ale odšťavňovač si teda nepořídím. Je v nemilosti! :)

Toliko krátké poznatky ze života.
Sněhu a mrazu (-7°C, juhů) zdar, hehehe! :)