Sněhové dobrodrůžo

Tééééda,
já sice vím, že spousta lidí nadává na sníh, mráz, zimu, vítr, ...
Ale já si to užívám, úplně naplno, to je taková nádhera! Ještěže nejsme v Itálii, Toskánsko zůstalo sněhu naprosto ušetřeno, tam pořád prší. Jej, a tady je to ta pravá, opravdovská zima, dnes i se sluncem.. Úúúú, ani se slovy nedá vyjádřit, jak dětinskou mám radost. :)

Ale nyní "vážně":
Po víkendu jsem nabyla dojmu, že už jsem naprosto zdráva a pondělní odpolední (cílené a nevyhnutelné) bloumání zasněženou Prahou (ano, dvakrát jsem se ztratila, jde to se mnou z kopce!) proti sněhu a větru ve vypůjčené bundě mě vyvedlo z omylu.
I obnovila jsem dávky probiotik a pod vlivem dobře míněných rad, podpořených internetem, jsem se rozhodla vyměnit horké solné obklady na ještě nedoléčené mandle za Priessnitzův obklad (pro ty, kdo neznají: studený hadřík na krk, zakrýt igelitem a zamotat šálou. Proběhnou tři fáze: prudké ochlazení, následné zahřátí a poté přehřátí).
Do půl dne se objevilo píchání v uších, mandle mi natekly a začaly se na nich objevovat bílé miniflíčky a do toho horečka... no, docela neúspěšný experiment se zdravím.
Můj italský ochránce si ještě teď nevěřícně ťuká na čelo. Takže honem rychle zase k solnému obkladu, kloktání a teplému čaji.

Přesunuli jsme se k Brnu - ehm, spotánní rozhodnutí jsou ta nejlepší.. a přinášejí dobrodružství! :) Taková téměř pětihodinová jízda autobusem po namrzlých a zasněžených cestách (kdepak jen dálnice, došlo i na polňačky!:), následný sprint na vlak (zpoždění POUHÝCH 25 minut!) a nejistota, zda pojede či nepojede poulička... A nic z toho se nedalo ovlivnit, dalo se to prostě vzít tak, jak to bylo. Paráda. (A zvládli jsme to!)

Vymyslela jsem nádherný fígl, jak se udržet v teple - moje krásná zelená pletená bunda sice zahřeje, ale profoukne a má druhá nepromokavá vítr nepustí, ale zase nezahřeje.. takže teď nosím fikaně druhou pod první (tedy dvě zaráz) a je to dokonalost sama! Aneb jak neplýtvat (nákupem nové bundy), když mi bohatě stačí to, co mám. :)

Přikládám fotku z přesunu po Evropě.

A jen co budu super fit, hurá na sněhového anděla!

A dvě praktické rady ze života aneb Tipy a triky jak ze šlamastyky (nebo spíš jak se do ní nedostat:)).
1)
Čaj z lotosového kořene opravdu usnadňuje odhleňování.
Z vlastní zkušenosti ale velmi nedoporučuji pít ho jako jedinou denní tekutinu. Den poté totiž budete dokonale vnitřně vysušení - Sahara v útrobách jako vyšitá! Takovou žízeň nepamatuju! A uzdravování chce čas, takže rovnice "čím víc lotosového čaje vypiju, tím zdravější budu" neplatí! :)

2)
Kdyby vám někdy bylo, tak jako mně, líto vyhodit dužninu z odšťavněné mrkve (ano, kamarádka měla doma odšťavňovač a já druhé vánoce:)), tak nezapomeňte na holý fakt, že je opravdu odšťavněná. Tzn. bez vody! A tedy že bude sát jako houba.

Savé mrkvoto

Aby se vám nestalo, tak jako mně, že jí sníte dvě misky k obědu (v domnění, že úprava à la rizoto z ní dělá zeleninové rizoto) a druhý den se budete kroutit, slibovat hory doly a modlit se za to, aby ta zácpa a úděsné křeče v břiše neznamenaly vaši poslední hodinku.
Tolik Wakame nahusto jsem ještě nikdy nesnědla. Ale propagovaný "projímavý účinek" to teda nemělo. Uf. Naštěstí jsem ještě tu, ale odšťavňovač si teda nepořídím. Je v nemilosti! :)

Toliko krátké poznatky ze života.
Sněhu a mrazu (-7°C, juhů) zdar, hehehe! :)