O jinem jidle na cestach

Tak jo, a jakpak to mam s jidlem? Jim jinak, takze nejake stravovani typu fast food ci restaurace nepripada moc v uvahu, supermarketi sortiment take nic moc, zdravych vyziv se na cestach najde pomalu.. A jak se teda obzivuju?

Tak predne se snazime kapnout na ubytovani s kuchyni.
Tady na ostrovech maji vyhradne elektricke plotynky, plyn je drahy a nebezpecny, ale asponze neco. Obrovskym nesvarem je mikrovlnna trouba, co zde pouzivaji temer vsude. Jen ji videt, naskakuje mi husi kuze a vyrazka. Pokud se nezadari sehnat kuchyni, tak si aspon navarim v te predchozi jidlo na cely nasledujici den a tim jsem nezavislejsi.

Dalsim specifikem je voda, z kohoutku nepitelna, takze barely a barely a petky balene... No nejasam, ale co se da delat.

Co mam s sebou aneb triky, co si vezu z ostrovu:
Prodavaji tady v suchych plodech prazene -nekdy smazene- lusteniny: cizrnu, loupane fazole. Vyborny trik je vhodit je do zeleninoveho vyvaru a nasledne pridat celozrnnou ryzi, ony se pekne uvari a mam ryzi s lusteninou jedna radost. Nebo podusit je na trosce vody.
Musim se priznat, ze na tohle jsem prisla-omylem, tak vznikaji ty nej napady-uz v Londyne, kdy jsem si ze zoufalosti koupila pytlik prazenych nesolenych fazolovych bobu. Chutnalo to jak Alaburky (vsichni zname, ze), ale teda samotne nic moc. No a prisel vecer, kdy jsem si mela uvarit veceri a s sebou jsem mela jen minikyblicek misa, suche morske rasy, kuskus a tyhle fazole.. Carymary fuk, miso polivka a kuskus s fazolemi a morskou chaluhou, to bylo pochutnanicko! Od tech dob tehhle trik aplikuju, no je to takove cestovni.

Sweet potatoes asi nebude totez co bataty, aspon tak mi to prislo. A propos konecne vyborny clanek o bramborach a tom, PROC JE NEJIST. Uz nemusim obvinovat Indiany a oznacovat brambory za pomstu bilemu muzi. I kdyz tuhle historku jim stejne nikdo neodpare. ;)

Co dal? Paprika se rekne PIMIENTO a rvou ji uplne vsude, pry je stravitelnejsi varena bez slupky, ale ja ji nemusim ani tak, a tak ted vzdy hlasim SIN cili BEZ papriky. To v tech pripadech, kdy neni kuchyn a nezbyde nez pojist venku. Pravda, objevili jsme tak napr. krasnou vege restauraci Bambu, z jejiz menu vyhrala jednoznacne miso polevka z bileho misa a cerna celozrnna ryze s houbickami shiitake a porkem, posypana cernym sezamem a pazitkou, vse dukladne prokousano - jednalo se o uplny orgasmicky zazitek! ;)

Ale zpet, konecne jsem narazila na ovesne vlocky, takze poslednich pet dni snidam vetsinou kasi z nich, vynikajici jsou ty jemne namocene ve vyvaru z cukety... Oooch, kdo neochutnal, nepochopi.

Biozelenina tu neni, tak se snazim alespon kupovat tu lokalni, ne importovanou z poloostrova. Az byste se divili, jaky je rozdil v kanarske a spanelske mrkvi. A nejen cenovy! Jedu na dynich, cuketach a mrkvich. Dvakrat jsem dala sanci i bilemu hlavkovemu zeli, ale to mi telo vylozene odmita, takze addios, zarazuji je do skatulky NEIJIST+NEKUPOVAT! Tezce mi chybi kysane zeli ci jakekoliv pickles. Tuhle jsem na jedno echt nemecke narazila, zazarila mi ocicka a ... zase honem rychle pohasla pri cteni ingredienci na etikete: zeli, sul, cukr, bile vino. Hahaha.

Lokalni ovoce tu jsou banany, co je nazyvaji PLATANy (haha), ozkousen jeden a nedopadlo to vyborne, takze zase zpet ke sve bezovocne. Vyjimkou parkrat dezertik: podusene jablko s rozinkama, spetkou soli a kuzu, balzam to na nase zaludky a nekdy i ma snidane.

No, pokracovani priste, az me zas chytne psava a sdilna. :)

Dodatek z Gomery (jelikoz internetove spojeni je stridme, tenhle prispevek je z velke casti napsan minuly tyden):
Necekala jsem tolik bioobchudku na tak malem ostruvku. Takze si tu uzivam nejen PLYNOVEHO VARICE (¡oooooch!), ale i kysaneho zeli, lokalni biozeleniny a celozrnne ryze. A vzhledem k nedavnemu incidentu v Santa Cruz di Tenerife s cockovou polevkou (povykladam jindy, snad si vzpomenu, je to fakt hezka anekdota) je to uplny balzam na zaludek a pro streva.

Alternativnim jedlikum zdar, stale jeste se povazuju za gurmana, i kdyz v jine dimenzi nez klasicky pojimani televizne-medialni gurmani. :)

Sportem ku... aneb z Fuerteventury

Zemi vulkanu jsme opustili a prepluli (15 minut trvajici) na Fuerteventuru, ostrov plny prekvapeni.

Pá pá, Lanzarote!

Pristavni mesto Corralejo bylo nejvetsim z nich, prestoze jsme jej puvodne chteli jen projet, nakonec to dopadlo tak, ze jsme v nem stravili cely tyden. A ze to byl plny tyden!
Na severu Fuerteventury je obrovska italska komunita, ne ze bychom teda Italy nejak vyhledavali, spis naopak, ale zde jsou vsichni jistym zpusobem bud alternativni anebo surfari. Pripadne oboji. A hlavne je tak snadne s nimi hodit rec a dozvedet se spoooustu veci, od vyhodneho ubytovani pres tipy kam jet, kde dobre jist, jaka je situace na ostrove, jejich zivotni pribehy, dokonce nam byla nabidnuta moznost koupit restauraci... Zkratka neuveritelne kontrastni ve srovnani s konfrontaci s Cechy, ktera byla studena, odtazita, rezervovana.. K vlastni -nacionalni- litosti musim rict, ze davam prednost jizanum. Mozna proto, ze protiklady se pritahuji a i ve mne je ta "ceskost" zakorenena? Kdovi.
Ale zpet na ostrov-nejen, ze jsem objevila dve zdrave vyzivy (juchuchuuu), ale zkusili jsme surfarinu! A je to drina.

Přivázat prkno k noze a tradá do vln! Photo by Mauro Ladu.

Napred na jeden den, ale pak jsme to protahli na cele tri. Treti den nas vse bolelo, i svaly, o kterych jsme ani netusili, ze mame. Vyborne je to teda hlavne na veskere zadove svaly a v mem pripade bicepsy, ty dostaly zabrat, ou jeeee! A jak jsme tak byli uz dost vyzdimani ten posledni den a kousek more, na kterem se trenovalo byl malicky a vitr silny, more divoke a studentu mnoho, tak jsme se na jedne vlne oba dva svezli elegantne nasikmo dohromady, abychom to zakoncili megasrazkou hlav. Nastesti to nezanechlo nasledky ani na jednom z nas. Teda zjevne. :)

Stred ostrova je prevazne anglicky, po prazsku by se dalo nespanelske obyvatelstvo nazvat "naplavkami" - prijeli, libilo, zacali podnikat/pracovat, zustali. Na jihu drtive prevazuji Nemci. Jinak samozrejme Kanarci = Spanele.
Vsude maji POUZE indukcni desky, plyn nikde. Nemaji reky ani jiny zdroj vody, takze ji ziskavaji filtraci a odsolovanim te morske. Barva lehce nazloutla, k piti nedoporuceno. Vsude tu prevlada vanocni vyzdoba - umele zasnezene umele stromecky, cerveno-bili Santa Klausove lezouci po zebriku, z reproduktoru se linouci koledy... Coz mi prijde dost vtipne, prochazejic kolem obchodu v kratasach a tilku, slunecnich brylich a s kremem 50+ na tvari.

Pokracovani priste...

Zmena planu-od klokanu k vulkanu(m)

Kdybych mela popisovat veskere peripetie, ktere provazeji nasi cestu a nase kazdodenni rozhodovani, co dal, tak by to asi vydalo na cely roman. Ale tolik casu neni, mozna v budoucnu. Treba mi to nekdo vyda. :)

Kazdopadne z puvodniho (druheho; prapuvodni Indie padla kvuli vakcinam a Thajsko kvuli povodnim) planu odletet do Australie a na Novy Zeland nakonec seslo (racionalne jsme uvazili, ze trmacet se 18 hodin v letadle na druhy konec sveta jen pronic zanic, aniz bychom videli, co za krasy skyta Evropa, je ponekud posetile) a my jsme po ctyrhodinovem letu pristali v utery ze studeneho Londyna rovnou na Lanzarote cili nejsevernejsim z Kanarskych ostrovu. Cely je tvoren ztuhlou lavou a narodni park Timanfaya je opravdu poklad - ne nadarmo se krajine na Lanzarote prezdiva mesicni zeme. Takze uz zase Hola! pekne po spanelsku. ;) V nedeli jsme odrazili od brehu Playa Blanca smerem k druhemu, jizneji polozenemu Kanarskemu ostrovu, a to Fuerteventure. Pocasi je tu vesmes pozde-jarni, je mi o sezonu, a tudiz ponekud oblacno, ale slunce opaluje a az na ten nekdy prilis silny vitr i ohriva. Pozitri ci popozitri jsme si domluvili prvni lekci surfingu - takova hura akce, moc se tesim. A jsem zvedava. Kde jinde nez na evropske Hawaji bych to mela zkusit? Rika se, ze Australie je rajem surfaru... Paradoxne jsme se ji vyhli, ale u vodniho prkna skoncili tak jak tak... Vtipne. Tak preziju-li lekci, povypravim.
Holcina (shodou okolnosti puvodem temer odvedle vzhledem k nasemu ex-bydlisti v Italii), co jsme si to u ni domlouvali, rika: "Vemte si rucnik, opalovaci krem 30+ a tri banany." "Ehm, a kdyz ovoce nejim?" Po dlouhem vysvetlovani, ze mi nedela dobre a cosi kdesi; ale ne, papir na to od doktora nemam, ne, ani alergie, ani intolerance to neni.. jen proste tu cukry..rezignuju a na pul pusy reknu, ze jsem makrobioticka. A ona na to: "No jooooo, to mas rict hned! To ja vim, jsem MB studovala, dokonce jsem pracovala v MB pekarne, ja jsem vegan a mleku se vyhybam obloukem, mam na ne alergii..." Zkratka vyvinula se z toho nesmirne zajimava konverzace se spoustou nameti k zamysleni, treba Quantum / biorezonance atd. atd. Akorat s tema bananama moc nevim, varena mrkev je asi nenahradi, susene ovoce podle ni take ne, tak pujdu nejspis do jablka. I kdyz po nem mam zarucene do pul hodiny hlad.. Chtelo by to neco lehkeho, co nezaplacne, ale nasyti a nezpomali me.. Kdo vi? Sem s tim!

London, London

Tak ta povidacka o tom, ze jim v Anglii {a obzvlaste v Londyne} porad prsi, nejspis nebude ale vubec zalozena na pravde, ponevadz druhy den v anglicke metropoli a jeste ani jedna kapka. Nebo ze by to bylo nama? ;-)

Kazdopadne mam superuchozene nozicky a to den jeste ani zdaleka nekonci! Vecer vyrazime do casti Soho na ....prekvapeni... COMEDY SHOW! No, jsem zvedava, kolik toho porozumim.. anglicky humor, ze. :)

Jinak jsme dnes podstoupili skoro trihodinovou FREE WALKING TOUR Londynem - echt anglicky pruvodce Ed (superobtazene dziny koncici v puli pozadi a fikany uces s do-oci-padajici ofinou ) nas provedl po nejznamejsich pamatkach (kam se jeste vratime) a povykladal veci, ktere v turistickych pruvodcich nenajdete.  Treba ze lvi na Trafalgar Square byli vyhotoveni socharem, co lva v zivote nevidel. Telo vysochal podle vzoru sveho psa a hlavu obslehl od mrtve lvi hlavy, co mu zapujcila ZOO. Aspon tak nam to vylozil. :)

O skoro 24 hodin pozdeji...

Tak comedy show se nakonec ukazala byt zrusena pro nedostatek divactva, i bezeli jsme do jineho clubu.. Ano, nejenze Anglicanum neni moc rozumet, ale kdyz k tomi pridate chybejici kulturni pozadi (holt nejsme odsud) a komiky, co zkousi novy material... Hm, perfektni receptura, jak vetsine vtipu neporozumet. Ale jako kulturni zazitek budiz.
Dnes vecer dalsi pokus, tentokrat jdeme na Americana. :)

Dnes jsme zmenili ubytovani, ze "vzdalene" Bayswater jsme se presunuli primo do centra deni - do Soha!!! Za rohem mam The Whole Foods Market, coz resi veskere me jidelni pozadavky! :)
V Anglii o jidlo opravdu neni nouze-myslim, ze zde si vybere uplne kazdy. Zatim jsem unesena predevsim jejich hummusem -namito mnamito!!!

Pocasi se stale jeste chova rozumne. Je tu kolem spooooousta Italu. :-/
A to by bylo pro dnes vse. Tak zatim...

Zamysleni nad orientaci a hej! z Kodane

Tak se opet ozyvam, opet bez diakritiky a tentokrat z kodanske knihovny, kde jsme se zastavili na internetu. Kdyby cela moje VS studia mela slouzit jen k tomu, ze vim, ze internet a dalsi sluzby (nekde dokonce i registrace) jsou v knihovnach zdarma, melo to cenu. ;)

Madrid me ze zacatku nijak zvlast nenadchnul, obrovske bulvary, stavby, komercni centra, shopping, zadne alternativni lidicky... na Gay Parade bylo rozhodne vic nez milion lidi, strkanice, vsichni se desne potili, fotoaparaty cvakaly, lidi se exhibovali, opijeli, polivali vodou, autobusy projizdely, hudba znela na plne pecky... a co mi z celeho vecera (od 18. do 24. hod) utkvelo v pameti? Napomadovana vysolarkovana tela (plna steroidu) v minitrenyrkach, svudne se svijejici do rytmu monotonni hudby.
Vim, ze se prave pohybuju na tenkem lede, o techle tematech se prece nemluvi, ale koneckoncu si muzu delat co chci, ne? Kazdy at si ma svou sexualni preferenci jakou chce, je to jeho vec a ostatnim do toho nic neni. Ale tenhle "boj za prava homosexualu", jak to prezentovali v Madridu mi proste zavani jen touhou ukazat se, predvest se, vykricet do sveta " Tady jsem! Ja existuju! Kouknete se na me, jake krasne telo mam! Obdivujte me! Vyfotte me! Piste o mne! Mluvte o mne!..."
Maji to fakt zapotrebi?
Kazdopadne jsem se dozvedela, ze ve Spanelsku nejsou bisexualove (sexualni orientace jak na zeny, tak na muze), ale intersexualove.

Konec o Madridu. I kdyz se toho stalo vic, jeste se zminim, i s fotkama...

Zato Copenhagen, København cili Kodan me uchvatila, je to misto pro me. Vitam i chladnejsi pocasi, 15 dni ve Spanelsku mi stacilo bohate, skoro mam radost, kdyz nevidim slunce. :)

Priste vam povim o znamenich, ktera nas provazela na ceste smer Dansko a proc jsme malem neodleteli...

Madrid aneb posl. zastavka ve Spanelsku

Tak Madridem koncime nasi spanelskou expedici, zpetsne jeste shrnu, co se delo po Altee: Autobusem jsme odjeli do Benidormu (umele vytvorene primorske mesto pro shopping a turismus), kde jsem poprve ochutnala pravou Valencianskou paellu, no zel v te restauraci nijak obzvlast kulinarskym umenim nevladli, ryze byla nedovarena, ale jakozto kulturni zazitek se to snist dalo. :)

Na plazi v sest vecer peklo slunce naprosto neuveritelnym zpusobem, prijemnou oazou byla "plazova knihovna" - moc pekny napad, takovy stanek s knizkama a zidlickama, kam zajdete, kdyz uz jste prismahli a kulturne se tam triosku povznesete cetbou, ochladite se ve stinu a pak zase hura na plaz... Meli vse ve spanelstine, jednu knihu ve francouzstine a tri anglicke. A pozor, narazila jsem tam na Kunderovu Nesnesitelnou lehkost byti! (spanelsky;))

Nacez jsme se nocnim busem presunuli do Granady.

Ach, Granada. Nejkrasnejsi to misto z celeho cestovani. Spali jsme v hostelu a primo z okna jsem koukala na arabskou (pozdeji krestanskou) pevnost Alhambru. Hned jsem si vzpomnela na deskovku Alhambra, bylo by vtipne, meli-li by ji tam k zahrani, ale objevila jsem jen Osadniky. Kazdopadne hostel muzu jen doporucit, jmenuje se Rambutan guest house, za 15 EUR se vyspite bozsky, snidane i pouzivani kuchyne v cene, fajn lidi a ten vyhled (jak rano, tak pres den, o nocni Alhambre nemluve) je proste nezaplatitelny!!!

Stravili jsme v tomhle uzasnem mestecku (spousta "naplavek", jak by asi rekli Prazaci, poznali jsme Nemce, Polaky, Italy, Francouze, Brity, ... a dalsi narodnosti, co se v Granade usadili, protoze jim proste ucarovala. Nekteri tam rozjeli byznys, jini tam pracuji v turismu a dalsi jen tak ziji, umelecky, na okraji spolecnosti... Tohle je alternativni mesto, jak ma byt. Teda castecne. Samozrejme (jako ted uz vsechna mesta) ma i svou komercni cast (se vsemi superprostornymi butiky, kabelkarnami, obleckarnami, obuvnictvimi, luxusnimi restauracemi a kdovicim jeste) plnou turistu, honicich se za znackovymi odevy, boty, prislusenstvim ... Cloveka z toho brzo zacne bolet hlava.

Vydali jsme se i do narodniho parku Sierra Nevada, pekny zahul pro moje nozicky (jednak byly celou dobu bosky a jednak se hoooodne stoupalo, a slo se v podrepu nebo lezlo po ctyrech, takze operovane koleno to v zaveru streky odneslo lehkym opuchnutim a bolesti), ale vsechno to stalo stoprocentne za to, slibovane vodopady byly jen vedlejsi zazitek, nejvetsi dojem na me udelal prulez jeskyni, kde jsme museli ruckovat po madlech na skale, pac cesticka nad rekou mela slabych 20 cm, a nasledne udoli v centru Sierry Nevady, ze csech stran obklopeni cervenymi majestatnimi horami, vsude kolem ticho, jen jemne zurceni vody ... Nepopsatelny zazitek, pripada mi, ze to slovy jen snizuju a nedokazu dostatecne vyjadrit. Ale tak snad jsem vam to aspon trosku priblizila. Treba casem s fotkama jeste lip. :)
I Alhambru jsme videli, byli na mistech, kde sultan prijimal sve poradce, kde se ochlazoval v tech udesnych vedrech, co v Granade neustale panuji (40st. nebyla vyjimka!!!), kde mel harem (vedeli jste, ze v jednu chvili mel predposledni ze sultanu az 4000 zen?!?) a spoustu dalsiho.

A nyni jsme v Madridu, pripada mi to vse tady takove obri, rozlehle (jak by ne, kdyz ma 5 milionu obyvatel, ze), komercni.. Ale kona se tu Gay Pride a vubec LGTB festival (na tenhle typ udalosti mame paradoxne nejake stesti, i loni jsme neocekavane jednu potkali, v Mnichove) a jsme tu hoste kamaradky, co nas dnes vzala do Senatu (wow!!!), kde pracuje.. A necekane pul dne proprselo. Prekvapeni! :)

Tak mi zachovejte prizen a omlouvam se, ze pisu tak sporadicky.