Krásné podzimní pondělí přeju!
I když si tím adjektivem až zas tak jistá nejsem, respektivě mám poslední dobou pocit, že ze světa se pomalu, ale jistě vytrácejí přechodná období (rozuměj jaro a podzim) a zůstávají jen ta stěžejní - léto a zima. A o to jsou přechody z jednoho do druhého drsnější. Ještě před 14 dny jsme takhle odpoledne u moře intenzivně chytali bronz za větrného, leč parného dne a včera odpoledne to venku vonělo zimou, nehledě na podstatný teplotní rozdíl. Podzim jakoby neexistoval.
To moře mi připomnělo, že jsem tam objevila blahodárný efekt mořské vody na lidský organismus. (O kterém jsem samozřejmě nikdy nepochybovala, ale holt když si něco ozkoušíte na vlastní kůži a objevíte si to sami pro sebe, tak si to pak nejenže líp pamatujete, ale máte z toho i lepší, takový vítězný pocit.)
Sice mi bylo už loni doporučeno jet k moři častěji (kvůli jódu, ten prý dělá krčním mandlím výborně!), ale kde na to najít ten čas, že. (Jen tak pro úplnost: ne, u moře nebydlím a ani to k němu nemám co-by-kamenem-dohodil. Ovšem vše je relativní, hlavně ty vzdálenosti, takže našinci se může zdát, že dvě hodinky autem je vyloženě přímořská lokalita.)
No a jak jsme tam tuhle byli s mojí českou návštěvou, tak jsem zrovna měla nějaké zalehlo v uších a zahleněno v hlavě a rýmu na půl nosu.. Což mi ovšem nezabránilo ve vydatném plavčení se. Vlastně až zas tak vydatném ne.
Mírně zvlněné moře způsobilo, že jsem si párkrát lokla nosem (řekla bych šňupla, ale jde to vůbec vodu šňupat?). A ejhle, bylo to slané a proteklo mi to až kolem mandlí - levá se nějak nebránila, zato ta pravá problémová (spojená s ucpaným nosem) se hned začala ošívat a píchat a vůbec na sebe všelijak poutat pozornost. A tak jsem si řekla: "Aha!" A jakmile jsem se dostatečně plavecky vyřádila a dostatečně se naobdivovala všudypřítomných bílo-fialových medúzek, započla jsem se systematickou kúrou - záměrným šňupáním moře a následným mohutným pročišťováním nosu.
Padl na to balíček kapesníků, ale po dlouhé době jsem se mohla krásně nadechnout! Nu a tak mi tu teď v koupelně stojí tři PETky mořské vody a jejich obsah mi právě výrazně pomáhá od zahlenění. Je to zázračný lék, kam se na ni hrabe ta z Lourdes! Doporučuju kloktat, vyplachovat i proplachovat. Nétí taky není k zahození.
Zkrátka vivat mořská voda (ohřátá se lépe snáší) a když není, tak vyrobit, z mořské soli. Ale až zas někdy pojedete k móři, tak nějakou prázdnou PETku nebo demižónek přibalte. :)
I když si tím adjektivem až zas tak jistá nejsem, respektivě mám poslední dobou pocit, že ze světa se pomalu, ale jistě vytrácejí přechodná období (rozuměj jaro a podzim) a zůstávají jen ta stěžejní - léto a zima. A o to jsou přechody z jednoho do druhého drsnější. Ještě před 14 dny jsme takhle odpoledne u moře intenzivně chytali bronz za větrného, leč parného dne a včera odpoledne to venku vonělo zimou, nehledě na podstatný teplotní rozdíl. Podzim jakoby neexistoval.
To moře mi připomnělo, že jsem tam objevila blahodárný efekt mořské vody na lidský organismus. (O kterém jsem samozřejmě nikdy nepochybovala, ale holt když si něco ozkoušíte na vlastní kůži a objevíte si to sami pro sebe, tak si to pak nejenže líp pamatujete, ale máte z toho i lepší, takový vítězný pocit.)
Sice mi bylo už loni doporučeno jet k moři častěji (kvůli jódu, ten prý dělá krčním mandlím výborně!), ale kde na to najít ten čas, že. (Jen tak pro úplnost: ne, u moře nebydlím a ani to k němu nemám co-by-kamenem-dohodil. Ovšem vše je relativní, hlavně ty vzdálenosti, takže našinci se může zdát, že dvě hodinky autem je vyloženě přímořská lokalita.)
No a jak jsme tam tuhle byli s mojí českou návštěvou, tak jsem zrovna měla nějaké zalehlo v uších a zahleněno v hlavě a rýmu na půl nosu.. Což mi ovšem nezabránilo ve vydatném plavčení se. Vlastně až zas tak vydatném ne.
Mírně zvlněné moře způsobilo, že jsem si párkrát lokla nosem (řekla bych šňupla, ale jde to vůbec vodu šňupat?). A ejhle, bylo to slané a proteklo mi to až kolem mandlí - levá se nějak nebránila, zato ta pravá problémová (spojená s ucpaným nosem) se hned začala ošívat a píchat a vůbec na sebe všelijak poutat pozornost. A tak jsem si řekla: "Aha!" A jakmile jsem se dostatečně plavecky vyřádila a dostatečně se naobdivovala všudypřítomných bílo-fialových medúzek, započla jsem se systematickou kúrou - záměrným šňupáním moře a následným mohutným pročišťováním nosu.
Padl na to balíček kapesníků, ale po dlouhé době jsem se mohla krásně nadechnout! Nu a tak mi tu teď v koupelně stojí tři PETky mořské vody a jejich obsah mi právě výrazně pomáhá od zahlenění. Je to zázračný lék, kam se na ni hrabe ta z Lourdes! Doporučuju kloktat, vyplachovat i proplachovat. Nétí taky není k zahození.
Zkrátka vivat mořská voda (ohřátá se lépe snáší) a když není, tak vyrobit, z mořské soli. Ale až zas někdy pojedete k móři, tak nějakou prázdnou PETku nebo demižónek přibalte. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Reaguji co nejdřív, díky za komentář!