Ovšem mé první dva (již prehistorické) pokusy podle nich byly, mírně řečeno, nepříliš jedlé (první vysušený, druhý příliš mastný). Ale od těch dob se to jen zlepšovalo až téměř k dokonalosti, řekla bych. :) Nepsala jsem o čečíně už? Sice jsem to nenašla, ale mám utkvělý pocit, že jo...
Každopáďo já nejsem z Livorna a na recepty skoupá taky ne, a tak vám ho předám. ;) Je to jednoduché, časově poměrně nenáročné (nepočítaje dobu namáčení) a vynikající!
Takže si připravte cizrnovou mouku (tzn. najemno namletý římský hrách), vodu, špetku mořské soli, olej na vymazání plechu. Pro úplnost: originální farinata přijde hojně opepřit, jakmile ji vytáhnete z trouby, ale já pepř nepoužívám a chutná mi i bez něj.
Poměry jsou důležité, nicméně hlavní je odhadnout hustotu těsta.
500g mouky je porce pro 8 osob; na obrázku vidíte 150g mouky, snědli jsme to ve dvou, ale bylo by to i pro 4. Na uvedenou hmotnost jsem dala cca jeden hrníček vody, musíte pomaličku přilívat a vehementně míchat, jinak se vám tam udělají hrudky a je po farinátě. Houšťka má být asitak jako řídké palačinkové těsto.
Tadyhle fotka předchozí ceciny nějaký ten měsíc zpět, dávala jsem olej i dovnitř (jiný recept), a tak vyšla mastnější.. Přimíchán rozmarýn a posypáno gomasiem namísto pepře.
Ráno (nebo až půjdete péct) seberte pěnu, co se vytvořila na povrchu, opět promíchejte (ha, důležité! Používejte jen dřevěnou vařečku!), trošku osolte, vylijte na hodně olejem vymazaný plech a vložte do předehřáté trouby na 200°C (4-5 elektrická), kde stráví příštích 20 minut.
Kontrolujte; jak zezlátne na povrchu, je hotovo! Mně to krásně vyšlo na přesných 20 minut.
Z trouby rovnou na talíř, je vynikající, je-li horká! Dobrou chuť!
P.S.: Zchládlá je poněkud gumová, ale stále se dá použít např. nakrájená do polévky (jako svítek) - mňam!
Moc děkuji za recept. Před několika lety jsem ji poprvé ochutnala a letos, při mé další návště, se mi nepodařilo ji nikde sehnat... Tak se ji pokusím připravit doma...:-)
OdpovědětVymazatomlouvám se - návštěvě...
OdpovědětVymazat