Jedna prokrastinační hádanka

A čas letí...
A já úspěšně prokrastinuju.
Kdybyste nevěděli, co to znamená, tak jukněte na následující epizodku z komiksového seriálu Tales of Mere Existence od Leva Yilmaze. Prokrastinace je přesně to, co dělá ta kreslená postavička. Nebo spíš nedělá. Zkrátka je to o tom, jak neudělat to, co je třeba udělat (ale naopak vykonat spoooooustu jiných, naprosto zásadních a VELMI užitečných věcí).

Tak já sice nemám vrzající židli a na televizi se nedívám, ale nákupy, posilovna, dlouhé vaření, umývání nádobí, uklízení bytu i stolu a vyrábění různých užitečných domácích pomůcek... to všechno (a další, tak třeba otevřený počítač a milion a jeden zájem kromě toho, který bych mít měla) je u mě na denním pořádku.

A když jsme u těch užitečných domácích pomůcek, mám pro vás jednu hádanku. Je to můj nejnovější výtvor, zcela DIY (Do It Yourself aneb vyrob si sám), ničím neinspirovaný... snad jen potřebou něco takového doma mít.
Tak a kdo to uhodne, ten... řekla bych dostane dárek, ale to nevím, jak provést.. tak řekněme, že .. může mít dobrý pocit z toho, že to uhodl? ;)
Tak schválně, tipujte do komentářů, co si myslíte, že to je. Teda spíš k čemu to je..
Pamatujte, že žádný tip není špatný, za každý předem dík a odpověď garantuju. Tak doufám, že to neuhádne hned ten první:))

 A když to neuhádnete, tak se to stejně dozvíte... časem.

 P.S.: Když tak koukám na ty díry, tak jsem si měla dát víc záležet. Aspoň bych zabila ne jednu hodinu, ale nejmíň dvě.
A to se vyplatí! ;)

ŘEŠENÍ

O změnách a skoncování s FB

Jelikož svět je jako puzzle, změníme-li jeden kousek skládanky (respektivě dojde-li k jeho změně), musíme počítat s tím, že všechny ostatní dílky nezůstanou v původní podobě. Chtě nechtě se musí i ony změnit.
Takže a teď ta paralela: dojde-li ve Vašem životě k jedné změně (a ani nezáleží na tom, za jak velkou ji považujete), nečekejte, že vše ostatní zůstane při starém. Ani nemůže! Najednou se dá do pohybu spousta věcí, o kterých jste třeba dříve ani nevěděli - vlastně abych se vyjádřila lépe - možná, že jste o nich věděli, ale byly pro vás tak automatické, že jste je ani nepovažovali za pozornostihodné. Prostě "normálka".
A najednou je všechno jinak. Neříkám k horšímu (ani k lepšímu), prostě jinak.
A co teď? Jak zareagovat?
Doporučuju vzít to s nadhledem! :)

Skončila jsem s Facebookem. 

Spíše než Knihou tváří bych to nazvala Žroutem času s elegantním přívlastkem "špiónský"..
Každopádně to je jen jeden z důvodů, proč mě tam už nenajdete. Sice je to zatím dočasné (tzn. eventuálně bych se mohla vrátit aniž bych ztratila veškerý obsah, co tam mám), ale je mi bez něj výborně, takže nevím, proč to měnit.
K dalším důvodům patřilo to, že sociální sítě jsou sice chytrý vynález, ale v konečném výsledku lidi spíš oddalují než že aby je spojovaly.
Jo, já chápu, že se můžu "přátelit" s lidmi ze ZŠ, se kterými jsem se neviděla patnáct let (například), ale když toho člověka pak potkám osobně, tak se ani nepozdravíme.. V horším případě to skončí u rozhovoru typu "jo, to jsem četla, tos myslím dávala na FB..." Uf, ne, díky.

Je fakt, že díky FB vím o životních peripetiích "přátel" - jejich svatbách, rozchodech, radostech i strastech, pracovních či studijních úspěších, náladách, výtvorech, nápadech, dětech, přečtených knížkách a zhlédnutých filmech... Ale opravdu tohle všechno potřebuju nezbytně k životu?

Připadala jsem si jak špión - proklikáváním přátel a přátel přátel, jejich fotografií a ejhle, dvě hodiny pryč - neměla bych se já věnovat něčemu užitečnějšímu?
Něčemu, co namísto strkání nosu do životů ostatních (když oni mi je servírují na zlatém podnosu, že! ;)) obohatí můj vlastní?

Rozšíří mi obzory, prohloubí vnímání tohodle úžasného světa, který mě obklopuje, a jehož krásu si, pro samé zírání do svítícího displeje počítače, nejenže neuvědomuji, ale ani nedokážu vychutnat?!?  

Ano!!! 

(Takže vlastně nééééé Facebooku!)

Nemůžu říct, že bych se díky přátelství na FB cítila nějak více spojená s lidmi. Jsou to tam vlastně takoví avataři - obrázky, poskládané z informací, které o sobě chtějí dát vědět.
A které je nekompromitují.
Které jsou reprezentativní - nikdo tam nedá fotku, jak právě vstal z postele s rozespalýma očima a rozvrkočeným kukučem - proč taky? Jenže i tohle je součást osoby.. a kdo kdy pobyl pár dní s přáteli, tak ví, že i takoví poránu bývají a nic divného na tom neshledává.
A takovýchto případů mě napadá mraky... (Nezapomínejte, že jsem tam donedávna taky avatařila, i když posední dobou čím dál tím míň.. :))

Zkrátka Facebook je takové malé (divadelní) pódium pro každého z nás, kde můžeme prezentovat to nejlepší z našeho života; kde se cítíme důležití, podstatní, žádoucí, vtipní, vševědoucí, obklopeni přáteli a prostě IN! 

Ale já bych od přátelství chtěla něco víc než jen tiché a bleskové prolétnutí svého profilu - juk na status (tak co se dnes děje), fotografie (kdepak jsme byli), odkazy (copak čteme a o co se zajímáme.. i když to už je nadstavbová hodnota, tam se dostane málokdo) - no, tak fajn, jsme v kontaktu (vím o tobě vše, takže co ti vlastně psát).
Vám to nepřipadá povrchní? Mrtvé, udušené, přetvářkové??
Není nad pokecání s kamarádkou - nonverbální komunikace, bezprostřednost, překvapivost (nikdy nevíte, kam se hovor stočí...), fyzická přítomnost, proudící energie, .. i to mlčení spolu je jiné než mlčení o samotě před vlastním počítačem.

Holt to je to, co mi tady v Itálii chybí. Ale v životě prostě volíme a já zvolila.
Takže kuš, babo, nestěžuj si a buď koherentní☆! :)
Addieu, "náhražkové" a "instantní" přátelství!


P.S.: Drazí facebookoví kamarádi, kontakt na mě máte a jestli ne, tak si o něj napište, já vám ho ráda dám! ;)
Těším se na shledání tváří v tvář (anebo aspoň v osobním mejlu, který si nebude moct na mé či vaší Zdi přečíst dalších minimálně 120 lidí).

P.P.S: Ano, blog je facebookovému pojetí dost blízko. Ne, s blogem nekončím. Tady aspoň musíte vynaložit určitou (i když minimální) snahu k tomu, abyste se něco dozvěděli (tzn. přečíst víc než dva řádky). A hodlám vás tím mučit ještě dlouho! ;)

P.P.P.S: Jedním z důvodů hlubšího zamyšlení a přehodnocení mého (již nalomeného) FB postoje byl, přiznám se, i článek Steve Pavliny (v angličtině, ale stojí za to!). Tak nějak jsem na něj kápla a podle hesla "nic není náhoda"... Tradáááá!

☆koherentní = soudržný, v souladu s něčím. Toliko slovník cizích slov. :)

Konečná, vystupovat!

Konec. Končíme. Konečná. Fine. Finito. Arrivederci.
Anebo snad "A non rivederci"? Naviděnou nebo na neviděnou? Kdo ví.
Říká se přece, že něco končí a něco jiného zase začíná. A asi na tom něco té pravdy bude.
Vzala jsem si teď pár dní na oddech, popřemýšlení, zastavení se, vydechnutí.. nebo spíš nadechnutí se.

Kdo mezi námi už není, je babička (nonna).
Zvláštně poskládaná věta, viďte. Zdá se, jakoby byla... a ona ale ve skutečnosti není. I když - co my víme, možná, že je, možná jen na jiné úrovni, v jiné dimenzi.. altrove (jinde).
V reálném / materiálním / fyzickém světě ale její pouť skončila.

V šestaosmdesáti letech, na den přesně dva měsíce po smrti svého zetě. Ti dva se mezi sebou nikdy moc nemuseli. Vtipné.. ehm, zas tak vtipné to není, ale můžeme to nazvat třeba hříčkou osudu.. na tom je, že na hřbitově jsou si blíž, než si kdy byli za života. 
Když mluvím o hřbitově, vrátím se zpět k loňskému listopadu - téma smrti mě vždycky zajímalo a nějakým způsobem fascinovalo. Na Dušičky jsem se na hřbitov byla podívat a celkem podrobně jsem o tom poreferovala.. ale byla bych-li tenkrát bývala tušila, že v následujících měsících se tam ocitnu tak často, vůbec bych na té návštěvě netrvala. (Totéž s kostelem.. díky úmrtním mším vám klidně dopodrobna popíšu celý interiér. Dvakrát ve dvou měsících je na jednoho ažaž.)
Ale to je "co by kdyby". Kdo to taky mohl tušit, že.

Život je krásný i proto, že je nepředvídatelný. Je prostě potřeba brát to, co přichází.. Tak nějak to tady říkají: "Ber, co Bůh dává." Stejně nějaké vzepírání se tomu nemá smysl.

Nu což, ať zbytečně nefilozofuju.
Přestože jednou za čas pořádná herda do zad, probuzení se ze sladké letargie, uvědomnění si smrtelnosti  a pomíjivosti všeho, co nás obklopuje.. jednou za čas je to prostě potřeba.
Kupodivu to kněz v kostele pěkně vystihl, řka, že smrt blízkého není něco, nač je třeba co nejrychleji zapomenout a znovu žít, jakoby se nic nestalo... Ale je třeba toho využít, pozastavit se, zamyslet se, jít dál, až za věci normálně viditelné (pak následovala pasáž o milosrdenství skrze Ježíše Krista, ale v podstatě - pochopila-li jsem to správně - by se to dalo nazvat i osvícením, prozřením)..
Zkrátka měl moc chytlavý proslov.
A do toho ty fialovo-růžové kytky na rakvi; směsice vzpomínek, situací a obrázků v hlavě; pocit prázdnoty; kontrast vroucích, živých rukou a těch bledých, ledových, už bez života; a slanost, slanost tekoucích slz...

Arrivederci, nonna.

Snůška zajímavých odkazů z různých směrů

Zajímá vás aromaterapie
aneb lámete si hlavu (tak jako já), co nakapat do aromalampy aby to mělo pokud možno žádaný účinek?
Odkaz č. 1: Aromaterapie

A co takhle umění?
Tak trošku jiné umění, řekněme... Alexovy malby a kresby jsou inspirující, fascinující a k přemýšlení vyzývající.
Odkaz č. 2: Alex Grey (především PAINTINGS -levý sloupec- a podsekce "PROGRESS OF THE SOUL")

Pokud si raději něco prospěšno-úspěšně-inspirujícího přečtete, mám tu v zásobě jeden český projekt.
Odkaz č. 3: Úspěšně.eu

Úplně odjinud - něco pro technologicky zaměřené typy (tzn. počítače, tablety, mobilní telefony, smartphony, internet, grafika,... inu taková ta moderní směs;)), kteří rádi objevují a dozvídají se něco zajímavého v rodném jazyce. 
Odkaz č. 4: Vzpoura mozků 4004

Kdo rád upravuje fotografie a nerad dlouho čeká (doba načítání některých programů je prostě neuvěřitelně nesnesitelná... aneb GIMP zkušenost), tak určitě používá již dříve zmiňovaný vynikající online editor Pixlr.
A kdo by chtěl ze svých fotografií vytvořit koláž, má jedinečnou příležitost využít výtečného, podrobného a srozumitelného dvojdílného návodu.
Odkaz č. 5: Jak na to: koláž, díl 1. + Jak na to: koláž, díl 2.

"Pozdě, ale přece"
aneb kdo na Vánoce cukroví nepekl a teď ho honí mlsná (zase jedna osobní paralela), tak vzhůru do přípravy zdravých (makrobiotických) sladkostí.
Kdo snad pochybuje o škodlivosti cukru, ten ať si třeba pro začátek přečte knihu Cukrové trápení od Williama Duftyho (žel v češtině beznadějně vyprodaná, zkuste knihovny; anglický originál je možno stáhnout pod názvem Sugar Blues).
A kdo nepochybuje, tak vzhůru na ani ne hodinovou přednášku včetně praktických ukázek.
Odkaz č. 6: Zuzana Terešová - Zdravé sladkosti

Chcete být (ještě víc) BIO?
Přečtěte si, jak na to! Některé tipy stojí za zamyšlení, spousta z nich je známých, některé úsměvné, jiné (pro mne) nepoužitelné (třeba pijte fair-trade kávu.. ehm, ehm, je Melta fair trade? ;)), zkrátka a dobře směska, ze které vás třeba něco inspiruje.
Odkaz č. 7: 50 způsobů, jak být bio

Jestliže se chcete naučit italsky (zdarma a zcela sami), pak je spousta způsobů (a mraky odkazů na ně, například v mém pc) a jedním z nich je i online kurz Italky Giuliany G. obsahující několik lekcí. Tak vzhůru, vzhůru na první z nich!
Odkaz č. 8: Italiano base - Lezione 1

A jedna oděvní inspirace - takovouhle kapuco-šálu bych si přála, aspoň by mě už nikdá neofouklo a nebolelo by mě v krku (jako teď, zimní vítr se nezdá, ale je zrádný!).
Odkaz č. 9: GypsyGodessDesigns na Etsy (americká varianta českého Fleru... nebo spíš Fler bude českou variantou amerického Etsy? ;)

A komu by se zdálo málo cizojazyčné literatury, tomu doporučuji pocvičit se ve slovenštině při čtení moc pěkně napsaného pětadvaceti položkového podrobného seznamu dobrých rad, týkajících se stravy a zdravého života vůbec. Ale hlavně je to o stravě.
Odkaz č. 10: Hlavní zásady zdravé výživy v kostce

A inspirována předchozím odkazem tu mám ještě jedno bonusové (jedenácté) povídání pro všechny, kteří touží po vlastnoručně vyrobeném kváskovém chlebu (jako já) nebo se jen chtějí dozvědět něco o historii chleba a nakouknout pod pokličku současným "běžným" pekárnám.. ojoj! :)
Odkaz č. 11: Rodový chléb - kváskový chléb

A to je vše, přátelé!

P.S.: Aneb opět jedna čistka otevřených oken prohlížeče aneb co se domnívám, že stojí za to nenechat si jen pro sebe.

P.P.S.: Titulkem se snažím o očistu snůšky... proč by měla mít vždycky negativní konotaci?
Nemusí přece být spojená jen s pomluvami, bláboly a lžemi.. Ano, mohla jsem použít slovo "sbírka", ale snůška byla rychlejší a líbí se mi víc.