O změnách a skoncování s FB

Jelikož svět je jako puzzle, změníme-li jeden kousek skládanky (respektivě dojde-li k jeho změně), musíme počítat s tím, že všechny ostatní dílky nezůstanou v původní podobě. Chtě nechtě se musí i ony změnit.
Takže a teď ta paralela: dojde-li ve Vašem životě k jedné změně (a ani nezáleží na tom, za jak velkou ji považujete), nečekejte, že vše ostatní zůstane při starém. Ani nemůže! Najednou se dá do pohybu spousta věcí, o kterých jste třeba dříve ani nevěděli - vlastně abych se vyjádřila lépe - možná, že jste o nich věděli, ale byly pro vás tak automatické, že jste je ani nepovažovali za pozornostihodné. Prostě "normálka".
A najednou je všechno jinak. Neříkám k horšímu (ani k lepšímu), prostě jinak.
A co teď? Jak zareagovat?
Doporučuju vzít to s nadhledem! :)

Skončila jsem s Facebookem. 

Spíše než Knihou tváří bych to nazvala Žroutem času s elegantním přívlastkem "špiónský"..
Každopádně to je jen jeden z důvodů, proč mě tam už nenajdete. Sice je to zatím dočasné (tzn. eventuálně bych se mohla vrátit aniž bych ztratila veškerý obsah, co tam mám), ale je mi bez něj výborně, takže nevím, proč to měnit.
K dalším důvodům patřilo to, že sociální sítě jsou sice chytrý vynález, ale v konečném výsledku lidi spíš oddalují než že aby je spojovaly.
Jo, já chápu, že se můžu "přátelit" s lidmi ze ZŠ, se kterými jsem se neviděla patnáct let (například), ale když toho člověka pak potkám osobně, tak se ani nepozdravíme.. V horším případě to skončí u rozhovoru typu "jo, to jsem četla, tos myslím dávala na FB..." Uf, ne, díky.

Je fakt, že díky FB vím o životních peripetiích "přátel" - jejich svatbách, rozchodech, radostech i strastech, pracovních či studijních úspěších, náladách, výtvorech, nápadech, dětech, přečtených knížkách a zhlédnutých filmech... Ale opravdu tohle všechno potřebuju nezbytně k životu?

Připadala jsem si jak špión - proklikáváním přátel a přátel přátel, jejich fotografií a ejhle, dvě hodiny pryč - neměla bych se já věnovat něčemu užitečnějšímu?
Něčemu, co namísto strkání nosu do životů ostatních (když oni mi je servírují na zlatém podnosu, že! ;)) obohatí můj vlastní?

Rozšíří mi obzory, prohloubí vnímání tohodle úžasného světa, který mě obklopuje, a jehož krásu si, pro samé zírání do svítícího displeje počítače, nejenže neuvědomuji, ale ani nedokážu vychutnat?!?  

Ano!!! 

(Takže vlastně nééééé Facebooku!)

Nemůžu říct, že bych se díky přátelství na FB cítila nějak více spojená s lidmi. Jsou to tam vlastně takoví avataři - obrázky, poskládané z informací, které o sobě chtějí dát vědět.
A které je nekompromitují.
Které jsou reprezentativní - nikdo tam nedá fotku, jak právě vstal z postele s rozespalýma očima a rozvrkočeným kukučem - proč taky? Jenže i tohle je součást osoby.. a kdo kdy pobyl pár dní s přáteli, tak ví, že i takoví poránu bývají a nic divného na tom neshledává.
A takovýchto případů mě napadá mraky... (Nezapomínejte, že jsem tam donedávna taky avatařila, i když posední dobou čím dál tím míň.. :))

Zkrátka Facebook je takové malé (divadelní) pódium pro každého z nás, kde můžeme prezentovat to nejlepší z našeho života; kde se cítíme důležití, podstatní, žádoucí, vtipní, vševědoucí, obklopeni přáteli a prostě IN! 

Ale já bych od přátelství chtěla něco víc než jen tiché a bleskové prolétnutí svého profilu - juk na status (tak co se dnes děje), fotografie (kdepak jsme byli), odkazy (copak čteme a o co se zajímáme.. i když to už je nadstavbová hodnota, tam se dostane málokdo) - no, tak fajn, jsme v kontaktu (vím o tobě vše, takže co ti vlastně psát).
Vám to nepřipadá povrchní? Mrtvé, udušené, přetvářkové??
Není nad pokecání s kamarádkou - nonverbální komunikace, bezprostřednost, překvapivost (nikdy nevíte, kam se hovor stočí...), fyzická přítomnost, proudící energie, .. i to mlčení spolu je jiné než mlčení o samotě před vlastním počítačem.

Holt to je to, co mi tady v Itálii chybí. Ale v životě prostě volíme a já zvolila.
Takže kuš, babo, nestěžuj si a buď koherentní☆! :)
Addieu, "náhražkové" a "instantní" přátelství!


P.S.: Drazí facebookoví kamarádi, kontakt na mě máte a jestli ne, tak si o něj napište, já vám ho ráda dám! ;)
Těším se na shledání tváří v tvář (anebo aspoň v osobním mejlu, který si nebude moct na mé či vaší Zdi přečíst dalších minimálně 120 lidí).

P.P.S: Ano, blog je facebookovému pojetí dost blízko. Ne, s blogem nekončím. Tady aspoň musíte vynaložit určitou (i když minimální) snahu k tomu, abyste se něco dozvěděli (tzn. přečíst víc než dva řádky). A hodlám vás tím mučit ještě dlouho! ;)

P.P.P.S: Jedním z důvodů hlubšího zamyšlení a přehodnocení mého (již nalomeného) FB postoje byl, přiznám se, i článek Steve Pavliny (v angličtině, ale stojí za to!). Tak nějak jsem na něj kápla a podle hesla "nic není náhoda"... Tradáááá!

☆koherentní = soudržný, v souladu s něčím. Toliko slovník cizích slov. :)