Sitcom 2012: 14. den

Neděle

Ačkoliv nemáme ani jeden z nás nařízen budík, proberu se už v 7:00. 

Žel pohled z okna mě ujistí, že z vytouženého lenošení u bazénu nebude nic, a tak ještě dvakrát na hodinku usnu. V devět už nevydržím a hrabu se z postele. 

Mám hlad jak vlk, leč spodní patro je zcela temné, okenice zavřené a maskérka s Hříbkem chrní jakoby je do vody hodil. Aby taky ne, vrátily se kolem 4. ranní, já je slyšela!

Vzdám se tedy veškerých nadějí na domácí zeleninovou snídani, počkám do desíti a sejdeme obhlídnout, co nám přichystala majitelka penzionu. Vařená vejce, kiwi, rajčata, mortadella, mléko, džus, koláč. Žádám o teplou vodu, rozmíchám si v ní trochu misa a spolu s vařenou cizrnou to zdlábnu, naprosto neuspokojena.

Deštivé ráno se pozvolna vleče. Stáhnu, zmenším a utřídím fotky, poslouchajíc k tomu po dlouhatanánské době Kryla. Ono taky není moc co jiného dělat. 

Okolo oběda se všichni zůstavší v našem bytě proberou, nechám jim ochutnat naklíčené fazole mungo (chutnají) a trošku je osvítím, co se diety týče. Lidia (Cristianova sitcomová manželka) volá zahradníkovi (do hotelu) jestli poobědvají s námi. Ten ale telefon nebere. I co už. Kolem druhé se konečně vykopeme z bytu. Přestalo pršet (hurá !) a z nedostatku místa uvnitř (křtiny) máme prostřeno venku pod pergolou. Giordano s manželkou a kameraman už vesele stolují, jsou u druhého chodu. Kdo pozdě chodí.. ten pozdě jí. :) 

Neví se přesně proč, ale zahradník nemůže (už od loňska) Lidii vystát. Ta se hned zmíní, že jí není dobře, načež on se okamžitě vytasí s pohotovou odpovědí ve stylu: "Tak co sem lezeš, když ti není dobře?" Připočtěme k tomu následující rádoby vtipnou poznámku jeho polovičky (rekvizitářky): "Lidii není dobře, výborně, tak aspoň bude o jedno místo u stolu navíc!" A je to tu - Lidie vybuchne, že nás má plné zuby a ať jdem k šípku (velmi zjemněno; použila slova, za která by se ani dlaždič nemusel stydět). Zrudne, rozbrečí se a odchází. 

No zkrátím to: atmosféra je hustá, zahradník to přehnal, což si ale on sám zjevně nemyslí. U stolu nastane hrobové ticho. Pokojská odchází za Lidií. 

Hříbek se pokusí o odlehčení nemístnou kritikou Lidie, je Cristianem přerušena a je jí (a nejen jí) objasněno, že i vtipkování a špičkování má svá pravidla a hranice, za které se prostě nesmí. Následně odchází i C. za Lidií, o chvíli později i já. 

Kostky jsou vrženy, řešíme to vrchem spodem, zprava, zleva, každý s každým a po skupinkách a tak různě až do večera, no kdepak odpočinek! Je to úděsně vyčerpávající, kam se hrabou všechny natáčecí dny dohromady!