Kácení (toho) borovice!

Tak já sem hodím zmínku o Lotrandovi a Zubejdě a světe div se: dva dny na to nám před barák nastoupí kácecí četa a proklestí nám tady nádherný výhled na nebe! 
Teda nebyli dva, ale čtyři a neměli klasická fidlátka, ale vysokozdvižný vozík a motorovou pilu (a následná romantická scéna při chlebu s tvarohem se taky nekonala), ale jinak ouplně jako v tý pohádce!

Nádherně se nám prosvětlil pokojík, takže už se nemůžu dočkat zítřejšího východu slunce (lenoch, vstává až v 7!), který uvidím v plné kráse, ne přes borovicové větve, to bude parádička!

Jinak se něco děje, páč se u mě v průběhu dne tak třikrát vystřídají euforická nálada se sklíčeností a pocitem že je všecko na nic, který ale zase zažehnám nějakou tou pozitivní myšlenkou, a tak jsem pak jen trošku napružená a tak vypadnu ven a všecko se spraví a jsme zase u té veselosti...

Recept na dobrou náladu:

Být co nejvíc venku a co nejmíň před obrazovkou počítače (potažmo co nejmíň na veškerých sociálních sítích a podobných serepetičkách, páč ty jenom sosají energii).

Hm, tak koukám do kalendáře, že včera byla nov první čtvrť, no to mi toho moc neřekl. Snad jen to vysvětluje tu mou dnešní rozežranost, páč Měsíc přibývá (z čehož poplyne i přibývání na váze, což mě nijak obzvlášť netěší).
Jak jsem se dnes dozvěděla, přibývající měsíc je řekne Luna crescente (neboli Luna dura - tvrdý Měsíc, netuším proč) a ubývající zase Luna cadente (Luna tenera - měkký Měsíc).

Je vtipný, jak se jazyk od jazyka mění pohlaví věcí  - v Itálii mají Měsíc a komára v ženském rodě, zatímco třeba ruku, rybu či borovici v mužském - no pletu to a suveréně jim jednou za čas změním pohlaví (asi jako bych v češtině mluvila o tom rukovi, rybovi a borovicovi či o té Měsíci nebo komáře). Nemluvě o neutrech - ty tu nevedou, všechno musí být buď chlap nebo ženská! Jinak to nejde! Takže ta auto, ten Slunce...

Il Sole zapadající...

 Chtěla jsem napsat něco duchaplného, ale nechám si to napříště.

Howgh!