Kácení (toho) borovice!

Tak já sem hodím zmínku o Lotrandovi a Zubejdě a světe div se: dva dny na to nám před barák nastoupí kácecí četa a proklestí nám tady nádherný výhled na nebe! 
Teda nebyli dva, ale čtyři a neměli klasická fidlátka, ale vysokozdvižný vozík a motorovou pilu (a následná romantická scéna při chlebu s tvarohem se taky nekonala), ale jinak ouplně jako v tý pohádce!

Nádherně se nám prosvětlil pokojík, takže už se nemůžu dočkat zítřejšího východu slunce (lenoch, vstává až v 7!), který uvidím v plné kráse, ne přes borovicové větve, to bude parádička!

Jinak se něco děje, páč se u mě v průběhu dne tak třikrát vystřídají euforická nálada se sklíčeností a pocitem že je všecko na nic, který ale zase zažehnám nějakou tou pozitivní myšlenkou, a tak jsem pak jen trošku napružená a tak vypadnu ven a všecko se spraví a jsme zase u té veselosti...

Recept na dobrou náladu:

Být co nejvíc venku a co nejmíň před obrazovkou počítače (potažmo co nejmíň na veškerých sociálních sítích a podobných serepetičkách, páč ty jenom sosají energii).

Hm, tak koukám do kalendáře, že včera byla nov první čtvrť, no to mi toho moc neřekl. Snad jen to vysvětluje tu mou dnešní rozežranost, páč Měsíc přibývá (z čehož poplyne i přibývání na váze, což mě nijak obzvlášť netěší).
Jak jsem se dnes dozvěděla, přibývající měsíc je řekne Luna crescente (neboli Luna dura - tvrdý Měsíc, netuším proč) a ubývající zase Luna cadente (Luna tenera - měkký Měsíc).

Je vtipný, jak se jazyk od jazyka mění pohlaví věcí  - v Itálii mají Měsíc a komára v ženském rodě, zatímco třeba ruku, rybu či borovici v mužském - no pletu to a suveréně jim jednou za čas změním pohlaví (asi jako bych v češtině mluvila o tom rukovi, rybovi a borovicovi či o té Měsíci nebo komáře). Nemluvě o neutrech - ty tu nevedou, všechno musí být buď chlap nebo ženská! Jinak to nejde! Takže ta auto, ten Slunce...

Il Sole zapadající...

 Chtěla jsem napsat něco duchaplného, ale nechám si to napříště.

Howgh!

Já, kadeřnice profesionálka!

Hrozně mě baví stříhat vlasy.
A přítel mi to na sobě dovolí (možná i proto, že se mi nelíbí, jak ho stříhá místní holič). Ale vždycky se u mě projevala taková ta moje "zdrženlivost", pochyby nebo prostě nerozhodnost, neschopnost udělat rázný krok.. a tak spíš než stříhání by se dalo mluvit o "ošmikávání", decentním až neznatelném zkracování.. Zvažování každého milimetříku a výsledná nespokojenost ("Mohlo to být lepší").

No ale jak jsem teď nabrala správný směr a páru do života a rozhodla jsem se, že štěstí leží v mých rukou a záleží jen na mně, jak s ním naložím, tak se to projevilo mimojiné i rozhodností a odvahou..
Asi už víte, kam mířím.
Jak jsem byla tak rozjetá, nadšená a celá nabitá energií, tak jsem C. vzala pěkně zkrátka. A to doslova. ;)


Mně to nějak nepřipadalo, naopak se mi to docela i líbilo (že bych si začínala libovat ve změnách?), ale jak bylo dílo dokonáno a on stanul před zrcadlem, vyšlo z něj jen překvapeno-zdrcené "cazzo, cosi corti?" (v překladu asi "zatraceně, tak krátký?").. ups!

A tak jsem se dozvěděla, že se mému příteli nelíbí krátké vlasy.


Ale jelikož ztracený čas a ostříhané vlasy nikdo nevrátí, tak nemá cenu plakat nad "rozlitým mlékem".. což mě ani nenapadlo, i když mě mrzelo, že se mu to takhle nelíbí. Byla-li bych to bývala věděla, tak bych se byla bývala snažila šmiknout to míň.

Ale protože je C. skvělej a férovej, nezahrnul mě výčitkama (krom pár štiplavých vtipů na cestě do Livorna, kterým jsem se musela sama smát), a nese to statečně, s nadějí, že mu zase rychle dorostou. Ostatně objasnila jsem mu, že vzhledem k příznivému postavení Měsíce (ve Lvu) má kštice tendenci růst mnohem rychleji než obvykle.
Jestli ho to uklidnilo nevím, tvářil se dost nevěřícně a nic neříkal. :)
A tak skončila moje nová kadeřnická kariéra, chicht.

Postit se? Nepostit se?

Dneska je nov, a tak jsem si řekla, že je vhodný čas na půst. Já, závislák na jídle!
První půst jsem držela v únoru a až mě překvapil jak průběh, tak výsledky - bylo mi fajn, žádné stresy, po dvou dnech jsem si ale řekla, že je asi na čase začít opět jíst... no a vzhledem k tomu, že jsem teď přejídáním se přibrala tak 3 kila, tak to chtělo.
Ale nevydržela jsem, v poledne jsem měla mrkev a dvě růžičky brokolice a večer (18-19) jsem podlehla kopřivovému špenátu s jáhlovo-tofu knedlíky (nepovedly se = recept nebude; je třeba ještě vychytat mouchy). To je tak, když jsem kuchař rodiny :) Ale tak co, ráno jsem odlehčila, na noc jsem nejedla, byla jsem běhat a dlouho venku a když to tak půjde dál, tak ony ty kila zase zmizí, toho se nebojím.

Chci sem dát dva odkazy:

První je velmi zajímavý web Drahokam srdce, na něhož jsem narazila krze joalis.cz a to díky "vygooglenému" (eh, odporné to slovo) návodu, jak posilnit slezinu (i když dotaz zněl jinak). 
Doporučuji zejména sekci Rady, přestože za pozornost stojí všechny - i Recepty (včetně přehledu zásado- a kyselino- tvorných potravin) a článek o čakrách.


Druhý je spojen s půstem - jedná se o FPH čili fyziologicky prospěšné hladovění - zajímavý pohled. 

A to je pro dnes vše. 
Přeju krásný večer, noc, ráno, den...  záleží na tom, kdy to budete číst.