Přítele bolela záda.
Obvinil z toho naši rozkládací Mallorku (kytičkovaná rozkládací pohovka, z prostorových důvodů sloužící dlouhodobě i jako postel) a když jsme viděli, v jakém stavu je námi dříve odložená ex-matrace (šváb po ní lezoucí asi říká vše), bylo jasno: budeme mít nové spaní!
Hned jsem se vrhla na průzkum internetu, babička mi kladla na srdce hlavně ať to není latice (latex) nebo gomma piuma (pěnovitá pryž z latexu), ať si pořídíme dvě jednotlivé, předvedla mi svoje matrace (vlna nahoře, bavlna dole) abych to mohla porovnat...
Přítel zvedl telefon, zavolal do místní firmy, zeptal se, které nám doporučují, kolik stojí a zda ji mají, následně sedl do auta a do půl hodiny jsme měli dvě úplně nové matračky doma. Tomu říkám mužský přístup!
Prostě dle hesla Chi pesticcia, non fa mai nulla! (Kdo váhá, ten nemá nikdy nic; nikdy nic neudělá; nikdy se nerozhodne; a když už, tak špatně!), které se mi zatím příliš nedaří následovat (ale pracuji na tom!:)). Ono to tak bývá, že první rozhodnutí je to nejlepší.
No, srulované mi přišly takové malé, ale sotva jsem je rozbalila, přišla jsem si jak v pohádce o Popelce. Jen to nebyl oříšek, ale plastový obal, ze kterého přímo vyskočila a vyrostla masivní matrace.
Je to 100% bavlna, má zimní a letní stranu a je... hm, "velmi pevná", řekla bych. Můj večerní pokus o náskok na postel a následné trampolínování skončil nabitými koleny!!
Každopádně celá natěšená na nové spaní jsem šla do postele brzy, už kolem 23. hodiny. První noc na úplně nové, kvalitní, "anatomické, ekologické, antialergické a tvar neměnící" (jak hlásá ilustrační papír s obrázkem spokojeně chrupajícího medvídka pandy) matraci!
Přítel spokojen, spal jako miminko.
Zato mě dnes ráno bolí záda!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Reaguji co nejdřív, díky za komentář!