17.3. 2011- den D! ;)

Kromě toho, že dnes byla "La Festa nazionale" - italský státní svátek (slaví se 150 let od sjednocení Itálie r.1861) a Irové zapíjeli St. Patric's Day, tak byl dnes taky náš "den D" - den, kdy jsme si řekli své sí v obřadní síni - zkrátka a dobře jsme se vzali. Svatba. Matrimonio.
Netradičně (čekali jste něco jiného?) po všech stránkách.
Víc možná až časem, jen jsem to chtěla vyvěsit dnes, když je ten speciální den... il giorno speciale! :)

Dušičky aneb Tutti i Santi

Dušičky se v Itálii slaví (naprosto analogicky jako v jiných koutech světa) hlavně návštěvou hřbitova, zapálením svíček na hrobech (spíš teda před hroby, o tom později) a vzpomínkou na zesnulé. Nikdy jsem žádná tradicionalistka nebyla (že bych dodržovala tradice jen proto, že se to musí), ale italský hřbitov jsem ještě neviděla (no dobře, jeden z venku) a zvědavost mi nedala, abych se nechytila příležitosti...
Jenže včera (tak jako předevčírem a den předtím a ...) bylo zataženo a Toskánsko zavlažoval vydatný déšť. A navíc (a to především):

Jelikož včera byl ten den (církevní svátek Tutti i Santi), kdy se všichni členové italské rodiny vyfiknou do toho nejlepšího, co ve skříni mají, dámy si zajdou ke kadeřníkovi a na tvář nanesou tunu make-upu a šminek, zahalí se do oblaku luxusního parfému a všichni společně vyrazí, nabádajíce potomky k adekvátnímu se chování (což se rovná udělení rady "Chovej se slušně!" a tím to padá; nijak to s tím usměrňováním tady nepřehánějí), do kostela na mši (ti echt věřící) a následně na pozvolnou procházku hřbitovem (kam v jednom z předchozích dní ženy naběhly -od poslední návštěvy často uplynul celý rok- a hroby svých blízkých opucovaly, upravily, donesly čerstvé květiny a naaranžovaly svíčky, aby je ostatní na Dušičky nepomluvili, že se nestarají), co dva kroky se zastavujíce a klevetíce tuhle s tím sousedem, tuhle s onou sousedkou, s bývalými spolužáky, se spolupracovníky, s kamarády, kolegy, s doktory a prodavačkami, ...
Prostě s kýmkoliv, koho jen znají. Že jen od vidění? Nevadí, vždycky je nad čím diskutovat, od počasí přes slevy v COOPu, výhodné akce v buticích až k událostem, co hýbou italskou mediální scénou (přeloženo: "co říkali v televizi";))
Taková megaspolečenská událost.

Pak se zapálí svíčka na hrobce (patřil-li její obyvatel k movitějším) nebo před deskou (levnější patrové "králíkárny" (promiňte ten výraz) a jde se domů.
Pokrytectví první třídy - welcome to Italy! ;)

Které je libo patro? Předplaťte si dopředu, jinak nebudou!

Ano, ano, dovolila jsem si trošku sarkasmu a hodit všechny Italy do jednoho pytle. (Stejně by mi na ně nestačil...) Výjimky samozřejmě existují a potvrzují pravidlo.

Detto questo... (řečeno tohle, blížím se k pointě...)
Zítra mám slíbenou procházku na hřbitov, tak se těším! (Mnohem víc než na zítřejší návštěvu zubaře, heh.) A dodám i nějaké foto.

Dnes jen jediné, a to Pan dei Santi neboli typický jihotoskánský pekařský výrobek na Dušičky - v překladu by to byl chléb svatých, někde ho vydávají za chléb mrtvých (Pan dei Morti).

Pan dei Santi

Podobá se našemu mazanci, jen vevnitř jsou "santi" = oříšky (piniové, lískové, mandle), rozinky a pak spousta dalších klasických věcí jako cukr, žloutky, máslo, mouka, v jednom receptu jsem objevila i nadrcené cukrářské piškoty!
No, nemaje kvásek, ani jsem se o alternativu nepokoušela. Místo toho jsme měli jablkovou buchtu z jablek Francesca. 

Francesca [:frančeska:] jsou něco jako naše Aničky, ale tady jsou to prostě Františky a nejsou to jablka letní, ale letno-podzimní. Mám jich plné krabičky na skříních, mají provonět byt, ale nějak výrazně to teda poznat není.

A konec, dnes mám nějakou ukecanou, co?

Halloween po italsku

Italové hrozně rádi přebírají svátky.
A tak tu zdomácněl jak Halloween, tak sv. Valentýn (ale svět se stává čím dál tím menší, takovou vesnicí, i v Čechách se zapomíná na krásný první máj a nahrazuje jej čtrnáctý únor - jsme tím bombardováni ze všech stran a nakonec není úniku..
Holt globalizování má i svoje nevýhody. :)).

Každá příležitost je zkrátka dobrá k oslavě. Ale nepředstavujte si žádné divoké pitky, zpěv a bujaré alkoholové veselení se, na to Italové nejsou. Když už pít, tak maximálně skleničku (jednu!) někde v baru při aperitivu (jedná se o jakési "na stojáka" navození chuti před večeří a především o společenskou událost). Nemají pití v krvi, ve výchově ani v povaze.

Ale zpět k [:hal_lovinu:], jak se zde Halloween vyslovuje.
Tak měsíc předem jsou k dostání masky pro děti (černé hábity, špičaté klobouky à la čarodějnice, košťata, dýňové a různé další "hrůzastrašné" imitace), na trzích prodejci vyloží vozíky se všemi možnými dýněmi (nejlépe oranžovými, zelené o tomhle svátku nefrčí), v barech pečou tematické sušenky...

...a všechno to vypukne v podvečer 31. října!

No, včera lilo jak z konve, tak mám pocit, že z toho "vypukávání" nic nebylo. Jen jsme slyšeli vzdálené práskání ohňostrojů a petard. Navíc děti u nás v domě nemáme a sousedy daleko, takže vám ani neřeknu, co by se, nebýt deště, dělo.

Každopádně když už tu ten svátek je, tak proč si neudělat taky malou radost. Sobě i naší večeři.
Aspoň se mohla cítit jako herečka - svou roli zahrála dokonale a pak byla snězena.

Posmrtné slávy se jí dostane publikací její fotky, hahaha.
Že není hrůzostrašná? A kdo by ji pak jedl?!
Je prostě pozitivní až k nakousnutí! ;)

Velikonoční všehochuť

V neděli měl Cri narozeniny.
Jojo, jsme oba dubnoví, akorát že on Beran a já Býk (nebezpečná to kombinace, jak by řekla Dáša, ale hvězdy nejsou vše, že), a takovou kuriozitkou je, že on se narodil na Velikonoční neděli (nedělňátka mají prý dovoleno vše) a já na Velikonoční pondělí (taky svátek, to na mě bude nedělňátkovské pravidlo taky platit ;-)), přestože je mezi náma skoro třítýdenní rozdíl!

Od kamaráda dostal čokoládový dort (superkalorická bomba).

A jelikož mu ho donesli k nám (byli na pozváni večeři), musel ho nakrojit a sníst skoro osminu. Od té doby hlásí, že se musí aspoň patnáct dní čistit a ať mu dám něco, co mu v tom pomůže.  :)

V Itálii je tradičním velikonočním jídlem grilované jehněčí, letos byli i drozdi a kosi (otec manžela přítelovy sestry je osobně ulovil) a holubi, co si tu chovají, a vepřové. Vajíčka nic, dokonce ani vaření, barvení... jen ty čokoládové obří s překvapením uvnitř (babička jedno rozbila a byla tam minisešívačka i se žrádlem a lísteček hlásající "G. TOYS" - tomu teda říkám hračka pro děti!)

A potom samozřejmě COLOMBA, tradiční to sladké (asi jako u nás beránek) ve tvaru kříže, vevnitř je vesměs spoooousta vajec a cukru, trocha mouky a další industriální přísady (poněvadž ta se kupuje, nepeče doma), i když většinu, co jsem viděla, tak proklamovaly "lievitazione naturale" aneb přírodně kvašené.. nakolik vzdáleno od pravdy to je, těžko říct. Někdy je vevnitř nějaké to kandované ovoce, jindy je kolomba politá čokoládou.. to záleží.

Jinak se chválím (pardón), jsem kutil amatér. Po dlouhém zkoumání jsem totiž konečně přišla na to, co nám tady doma pořád tak strašně smrdělo! Pročistila jsem našemu dřezu všechny trubky včetně odpadu (zalitovala jsem absence plynové masky - byla by se mi bývala hodila), kterej v posledních X letech, řekla bych, nikdo ani neviděl, a máme tu zase vzdoušek - radost podýchat! Checht, kam se na mě hrabou Italky, v tomhle jsme my český holky nedostižný! 

Jo, a komikem se prý člověk nerodí, ale stává. Jen je potřeba k tomu být predisponován. Tak nevím, no.

Immacolata Concezione

Den 8.12. je v Itálii státní svátek, "Immacolata Concezione della Beatissima Vergine Maria " neboli "neposkvrněné početí Panny Marie". A jelikož letos tenhle don připadá na úterý, vznikl tzv. "ponte" neboli most.. zkrátka prodloužený víkend!
Ve snaze zjistit, co že se to vlastně slaví, jsem zagooglila, ale kromě milionů nabídek ubytování, letenek, zvýhodněných pobytů, slavností atd. nic.
Zabralo mi hodnou chvíli zjistit, že se jedná o katolický svátek (ano, to mi logicky došlo, ale měla jsem tak trochu pochybnosti o tom, kterého početí se to vlastně týká - pokud Ježíše Krista, tak vzhledem k jeho narození 24. 12. mi to moc nesedělo:)), oslavující den, kdy byla v roce 1854 bulou Ineffabilis Deus papeže Pia IX. Marie oficiálně prohlášena za neposkvrněnou, tedy prvotního (dědičného) hříchu zbavenou. Zkrátka panna forever, nazývána milostiplnou či milosrdnou...
S Kristovým početím to tedy nemá nic společného. No, a pak také je tohle datum spojeno se zázrakem v Lurdech v roce 1858. Toliko víceméně ve zkratce Wikipedie.
V reálném životě 21. století to znamená následující:
B&B máme plně obsazeno, takže se pracuje každý den od soboty do středy.
Od úterka tu propuknou italské vánoční nákupní horečky. Období 8.-24.12. je něco jako u nás od Mikuláše po Štědrý den. Chaooos!
Zeptejte se Itala, co znamená "Immacolata concezione" a nejenže vám to neřekne, ale z většiny případů ani neví, že je to teď.. pro ně je to prostě volno a basta!