Vyfikundace

Dost úděsné slovo, viďte? A přitom je jeho význam není tak hrozný - jedná se o "vylepšení, zlepšovák, chytrý nápad zlepšující současné řešení". Věděli jste to? Já  tedy ne, ale jelikož je to slovo slangové, nespisovné a hovorové, není se ani moc čemu divit. Z čeho se vyvinulo těžko odhadovat. Fámy, že jej bylo použito již v Poláčkově románu Bylo nás pět, jsem s lítostí (prohledáním veškerého obsahu) vyvrátila. Nikde nic, takže já osobně zůstanu u vychytávky. Ale zase jsme o něco chytřejší, ne?

A jakéže zlepšení jsem si doma vyrobila já? Praktické, jak jinak!

Jelikož můj laptop má již svá léta (letos  má táhne na šestý rok), nedisponuje takovými vychytávkami jako je, v současnosti již zcela běžná, vestavěná kamera. Vyhrabala jsem tu jednu Logitechku, která ale stářím noťasu sekunduje, ba skoro bych řekla, že ho bez obav trumfne. Má takový ten trojhranný podstavec, který se pokládal na bednu monitoru (tam bývala spoooousta místa) a z něj vás snímala. Jenže co s tím tady a teď? 

Zkoušela jsem podložit krabicí schovanou za obrazovkou (nepříliš stabilní, náročné na místo a hlavně vhodně velkou bedničku), položit vedle počítače (zvesela mi to snímalo ubrus z různých úhlů pohledu, pro druhou stranu poněkud nezáživné, i když ubrus máme pěkný, modrý), umístit do rozumné výšky hned vedle boční hrany obrazovky (nutno opět něčím podložit a navíc koukat se na mě z profilu asi nic moc, přece jen konverzujete tváří v tvář, že ano). 

A po včerejšku jsem si řekla dost! Jsi kutil koumák, tak přece něco vymyslíš!
A taky že jo a dlouho to netrvalo! Voilà, mrkněte, jaký mám pěkný úchyt na kameru: 

Jedna plastová láhev...

Trojhranný podstavec jsem odpreparovala, zbyla jen malá nožička na spodní straně kamery. Nožičku jsem omotala gumičkou, do víčka od vršku plastové láhve (původním obsahem LIMA rýžové mléko) jsem vykrojila adekvátně velký otvor, na bocích vyřízla lehce zaoblené klínky, namalovala motivační úsměv a hurá videohovořit! :)) 

A když jsem stvořila fotokompozici, dodatečně jsem si uvědomila, že vlastně ten kalíšek na propisky, co stojí v popředí, je druhá část oné PETky.. Jedna láhev a co z toho člověk nadělá užitečných věcí! ;) 

Kutilům zdar (všem ostatním též:))! 

Vytrvalost

Nic není neměnné.

Aneb hledám přesný citát od Hérakleita, ale strejda Google mi vyplivne něco úplně jiného a-překvapivě-naprosto padnoucího! Něco, co mě chytlo, a nemohu tedy než převzít pár slov z Knihy proměn I-ťing, konkrétně z okomentovaného 28. hexahramu Ta kuo (vytrvalost): 

Nic není neměnné, nic není pevně dané. Všechno se mění, přichází a odchází. Tento hexagram nás nabádá, abychom nevěřili ničemu, co je na první pohled pevné a stabilní. Je lepší připravit se včas na změny, které nemusí probíhat jen kolem vás, ale i ve vás samých. 

Hlavní trám domu je zde symbolických vyjádřením středu bytí člověka, jeho pravé podstaty. Ve starobylé Číně se stavěly domy jen s jedním patrem, takže pokud se narušil hlavní trám, zřítila se celá stavba. Tak je tomu i s lidským životem. Jestliže člověk naruší svou vnitřní podstatu, přivolává na sebe celkové zhroucení. Jakmile tedy cítí, že se hlavní trám mírně porušil, je lepší vystavět dům nový a nesnažit se o marné opravy. Tento hexagram nás ale zároveň upozorňuje, že nemůžeme čekat jistoty a bezpečí ve světě močálů, nad nimiž vane vítr. Je lepší se s tím smířit a s radostí přijímat i ty menší chvíle štěstí.

Každá zkušenost je přínosná, protože vede k hlubšímu zamyšlení a otevírá cesty k vnitřnímu vhledu. Právě vypjatější situace mají svou cenu v tom, že člověka probudí z jisté letargie a ukážou mu, že je tu možnost změny. 

Ti, kteří považují sami sebe za střed světa a myslí si, že jsou nejsilnější, jsou na velkém omylu. Ve skutečnosti jsou velmi slabí a hlavní trám jejich domu nemůže vydržet.

Podstata i zaměření vašeho konání jsou v pořádku. Nesnažte se to měnit.

Zvýraznila jsem několik pro mne nejsilnějších vět, ale třeba si tam najdeš i ty to své. Chceš-li vědět více o Knize proměn nebo se snad dokonce poradit pomocí I-ťingu, pak přikládám zdroj, ze kterého jsem čerpala: httpdvojtečka lomeno lomenousvittečkamysteriatečkaczlomenoitinglomenoitingtečkahtml

Lednová inspirační dávka

Pěkné pondělní ráno přeju,

opět jsem včera tvořila, ale tutoriál zatím není zpracován, takže si chvíli počkáte. 

Nicméně bych ráda vystavila několik inspiračních textů a odkazů. Nebezpečně se mi totiž opět zvýšil počet oken prohlížeče, což má za důsledek rapidní snížení výkonu mého laptopího stařečka. Takže bez zbytečných řečí sem s nimi: 

Doporučuju film Back to Eden (možno shlédnout přímo ze stránek). 

Zatím jsem ho nedokoukala, ale v podstatě je to příběh jednoho muže, demonstrující, že být soběstačný, díky pěstování vlastního jídla bez pomoci chemikálií a jiných nešetrných zemědělských metod, je možné. V anglické či španělské verzi.  

V návaznosti na předchozí nemohu než nezmínit skvělý český web Ekozahrady, kde najdete vše možné, co se přírodních zahrad, permakultur a ekozahrad týká. Taktéž zatím důkladně neprozkoumán, ale já se k němu vrátím! 

Velkou radost mi udělala Květa Koulouchová tím, že znovu publikovala své stránky Přírodní výživa. Potlesk! Je to studnice inspirace, přehledně zpracovaná do tematických bloků, které se týkají mnoha oblastí - od výživy (včetně receptů a vědeckého pohledu na věc) přes životní styl, diagnostiku, rizika dnešních potravin a jak to všechno vlastně na naše tělo působí.

A jelikož ke zdraví člověka velkou mírou přispívá i způsob, jakým dýchá, objevila jsem v Meduňce hezký článek s názvem Oživte své rezervy energie pomocí chůze s řízeným dýcháním. Doporučeno, už jen nácvik první části (správného dýchání) má velice blahodárné účinky (vlastní zkušenost). Vytiskla jsem si a hodlám oživovat vlastní rezervy! :)

A když už jsme u té Meduňky, tak jsem se začetla i do článku o Základních zákonech univerza. Docela mě překvapilo, že autorem je nedávno zesnulý (září 2012) bylinář Josef A. Zentrich. Líbí se mi ta jeho jasnost, stručnost, výstižnost a přesto zcela evidentní pochopitelnost ve vyjadřování.
Tedy neklesejme na mysli ani na duchu, vysílejme jen dobré a prospěšné signály, radujme se z maličkostí a buďme šťastni!

A ještě jednou navážu, tentokráte na pana Zentricha a dovolím si vložit článeček o Wu-wei neboli konání nekonáním. Ono se to někdy může zdát zvláštní, ale ne vždy je cesta k úspěchu taková, jakou si ji představujeme ve vlastní mysli my. Určitě se vám už někdy stalo, že jakmile nad něčím mávnete rukou, vzdáte to, přestanete se snažit a zajímat se o výsledek, tak se po čase věci vyřeší samy a často překvapivě ještě lépe, než byste si dokázali představit. Vidíte, ani o tom nevíte, ale aplikovali jste Wu-Wei! :)

Wu - Wei (z knihy J. A. Zentricha Tajemství zimního slunovratu 2012, vydalo nakladatelství Fontána) 

Taoistický výraz Wu-Wei značí činnost prostřednictvím nečinnosti. Nemá být zasahováno do přirozeného běhu věcí. Jiný výklad říká, že wu-wei je jednáním, které je prosté žádostivostí a zaměřenosti.  Wu-Wei je popisováno např. ve XLVIII. kapitole  TAO–TE- ŤINGU:
Kdo se soustřeďuje na vzdělání, den ze dne si více osvojuje.Kdo se soustřeďuje na TAO, den ze dne se více oprošťuje.
Postupným oprošťováním dospíváme nakonec k nejednání.Nejednáme-li, nezůstává nic, co by nebylo vykonáno.
Svět lze získat jen trvalým nevměšováním.Kdo se vměšuje, nikdy nemůže získat svět.
Taoisté dávají pozor, aby svým jednáním nezasahovali  do přirozeného řádu věcí a dávají všemu možnost se rozvíjet dle své vlastní povahy, protože jen to vede k úspěchu. Wu-wei lze tedy chápat i jako jednání uvnitř hranic přirozeného a nutného.  

A poslední odkaz, tentokrát z duchovních sfér. Web Michaelovo učení se rozjel teprve nedávno, pochopila-li jsem to správně, nicméně je pln zajímavých témat k zamyšlení. 

"Michaelovo učení je uceleným filozofickým systémem, jehož cílem je porozumění sobě samému, ostatním, i okolnímu světu."  Toliko citace z hlavní stránky.

A to je vše, přátelé.
Přeji vám krásný nový lednový týden.

Pavlína 

DIY věšáček na telefon

Dobré ráno,

před pár dny jsem si usmyslela, že se vrhnu na jednu z mých vůbec nejoblíbenějších činností, a tím je DIY. Kdo nezná anglickou zkratku DIY, představím: Do It Yourself aneb udělej si sám. Úplně nejlepší je kombinace Recycle and DIY, do které se většinou pouštím já, protože kromě dobrého pocitu z výsledného výrobku máte i dobrý pocit z toho, že jste znovu použili (recyklovali) to, co by jinak pravděpodobně skončilo nepoužito (tedy v odpadkovém koši).

Podnětem bylo, že už jsem se ale opravdu nemohla dívat na manželův neustále se někde po zemi povalující nabíjející se telefon. A jelikož sleduji DIY trendy, vytanul mi na mysli obrázek praktického věšáčku na mobil. Troška hledání, adaptace na místní podmínky, nalezení vhodného materiálu a idea byla na světě. Využila jsem ranní volnosti (naštěstí nedoprovázené nevolností) a do dvou hodinek byl dárek hotov. Ó jak mě baví obdarovávat! :)

Ale abych to nenatahovala, dodatečně jsem vyrobila malý obrázkový návod, o který bych se s vámi ráda podělila. To kdybyste se někdy chtěli inspirovat. :)

OBR. 1:
Co budete potřebovat? 
Prvně si změřte, jak veliký telefon (nebo cokoliv, co hodláte zasunovat do zásuvky a nabíjet, fantazii se meze nekladou, může to být MP3 přehrávač, telefon a já nevím co ještě) máte. Podle toho zvolte adekvátní plastovou láhev (ideální jsou od tekutých mýdel, šampónů a jiných drogistických výrobků, PET láhev od vody není úplně to pravé ořechové.).  
Dál budete potřebovat nožík (nejlépe ten kutilský), kousek pěkné látky (nechceme anonymní krabičku, že ano), tužku, lepidlo a nůžky. Přiberte i trošku trpělivosti, času a chuti vyrábět, to vše se hodí převelice.

  Odloupněte a případně důkladně omyjte (vymyjte) a osuště nádobu, ze které hodláte věšáček vyrobit. Načrtněte si tužkou obrysy, které následně vyříznete. Otvor, do kterého přijde nabíječka, musí být dostatečně velký (poměřte!), ale zase ne moc. Uděláte-li něco univerzálního (jako já), můžete si pak věšáček půjčovat i vy. :) Hrany začistěte - nožíkem to jde krásně, trošku zešikměte úhel a máte kladné a přesné rysy natotata.

OBR. 2:
Pokračujeme
Přichází na řadu látková část, ta mně osobně zabrala asi nejvíc času. Ujistěte se, že máte dostatečně velký kus látky - tak, aby pokryl vše, co chcete mít pokryto. Raději víckrát poměřovat než jednou špatně střihnout. Můžete si to dokonce natrénovat na papírové čtvrtce! Máte-li výraznou látku jako já, na rub se hezky kreslí bílou pastelkou. Máte naměřeno? Tak stříhat, balit a lepit! Sklad dejte dozadu, nebude vidět.

OBR. 3:
Tadáááááá!
A blížíme se do finiše!
Na prvním políčku je detail spodní strany krabičky, použila jsem metodu dárek (tak, jak se balí kniha nebo jiné dárky, navrchu zobáček, vše pěkně přilepeno.
Druhé políčko zobrazuje hrany. Někde uváděli ostříhnout látku souběžně s hranou, ale mně osobně se mnohem více líbí toto zapravení, je mnohem elegantnější a decentnější. Myslete na to, abyste si nechali kousek látky nad krabičkou už při lepení!
Možno nechat zaschnout (je lepší), ale na funkci to nemá vliv, můžete (po obdarování) klidně ihned použít. Výsledná dvě políčka zobrazují můj telefon (skoro se v té velké krabičce ztrácí) a manželův - ten, ne který to bylo vyráběno.

Takže suma sumárum, já si užila při vyrábění a myslím, že tenhle červený kopretinový věšáček asi nebude poslední, je totiž úžasně praktický!

Hodně zdaru a ať žije DIY čili kutilství! :)

Pavlína