Ano, ano.
Mnozí si možná říkáte, jak je možné, že já, takový "svatbo-skeptik", jsem do toho jako blesk z čistého nebe skočila rovnýma nohama. (Ať žije komolení pořekadel!)
No, tak blesk to úplně nebyl a nohy - zda jsem měla rovné - to taky nevím, ale jedno je jisté:
A byla netradiční, (a proto?) krásná.
Nepřeplánovaná, jednoduchá, malá (my a svědci), podle našich představ, synchronicitní.
Chcete víc adjektiv? Tak tedy ještě: hladká, překvapivá, veselá, živá, usměvavá, vtipná, jedinečná, lehká... a šťastná - tak se to přece říká, když na svatbě prší, ne? Matrimonio bagnato, matrimonio fortunato - i v Itálii tohle rčení mají! :)
Zkrátka změna je život a já jsem (už dva dny!;)) vdanou paní.
Hehe, nějak jsem si na to ještě nezvykla. :) Stvrdili jsme tak status quo a navíc to má nesporné výhody - vyhneme se tím spoustě byrokratických trablů, smyček a překážek. :) Mám vám povídat, kolik papírování tomu všemu předcházelo? Snad ani ne, to by zatroleně dlouhé počtení!
Ale když se chce, všechno jde! (A my jsme toho důkazem. ;)
Tak a zítra směr Londýn!
Poprvé v životě navštívím tuhle tepnu Evropy, těším se a zároveň jsem zvědavá.. Ale raději nic neočekávám - kdo očekává, je většinou zklamán a naopak - kdo nic nečeká, pro toho líp, může být jedině překvapen!
A ponejvíce MILE překvapen.
Budu-li mít příležitost, napíšu i z Anglie!
Krásný prvojarní týden vám přeju! :)
Mnozí si možná říkáte, jak je možné, že já, takový "svatbo-skeptik", jsem do toho jako blesk z čistého nebe skočila rovnýma nohama. (Ať žije komolení pořekadel!)
No, tak blesk to úplně nebyl a nohy - zda jsem měla rovné - to taky nevím, ale jedno je jisté:
Svatba byla.
Nepřeplánovaná, jednoduchá, malá (my a svědci), podle našich představ, synchronicitní.
Chcete víc adjektiv? Tak tedy ještě: hladká, překvapivá, veselá, živá, usměvavá, vtipná, jedinečná, lehká... a šťastná - tak se to přece říká, když na svatbě prší, ne? Matrimonio bagnato, matrimonio fortunato - i v Itálii tohle rčení mají! :)
Zkrátka změna je život a já jsem (už dva dny!;)) vdanou paní.
Hehe, nějak jsem si na to ještě nezvykla. :) Stvrdili jsme tak status quo a navíc to má nesporné výhody - vyhneme se tím spoustě byrokratických trablů, smyček a překážek. :) Mám vám povídat, kolik papírování tomu všemu předcházelo? Snad ani ne, to by zatroleně dlouhé počtení!
Ale když se chce, všechno jde! (A my jsme toho důkazem. ;)
Tak a zítra směr Londýn!
Poprvé v životě navštívím tuhle tepnu Evropy, těším se a zároveň jsem zvědavá.. Ale raději nic neočekávám - kdo očekává, je většinou zklamán a naopak - kdo nic nečeká, pro toho líp, může být jedině překvapen!
A ponejvíce MILE překvapen.
Budu-li mít příležitost, napíšu i z Anglie!
Krásný prvojarní týden vám přeju! :)
No to teda koukám, pár dní jsem tu nebyl a takováhle novina... Takže vám mladá paní gratuluju a do společného života přeji vše nej. Teď si tak vzpomínám, jak jsem prvně narazil na tyto stránky. Už nevím co jsem hledal, ale přivedlo mě to sem a právě tu byl článek nazvaný Svatba? Proč? Bylo to o tom jak se lidi kolem nás žení a vdávají a plodí děti. A proč jsme pro ostatní divní, když my to nečiníme a nejdem s davem. Já v tomto směru také nejdu s davem a proto se mi ten článek líbí a souhlasím s tím. Na závěr článku byla tato věta - Není pak snazší rozpojit ruce než rozbíjet zámek?
OdpovědětVymazatPřeji ti, aby nikdy nenastala chvíle, že bys chtěla rozbíjet zámek.
Díky side za gratulace.
OdpovědětVymazatAno, na ten článek se moc dobře pamatuju. A s většinou věcí v něm pořád souhlasím, jen už to nevidím tak pesimisticky. :) Jak řekl jeden moudrý Řek: "Všechno se mění, jen hlupák stojí stále na jednom místě."
Když chtějí být dva spolu, tak jsou - s papírem i bez. Jenže! Pak je tu spousta okliček ze strany státu, které ti -nesezdanému různonárodnímu páru- dokáží dost znepříjemnit život. Svatba je soukromá věc každého; nám oběma třeba představa pompézní tradiční oslavy (bílé šaty, zlaté prsteny atd.) plánované rok dopředu naháněla husí kůži. Tak jsme si to udělali po našem. :)
On ten oficiální svazek stejně moc nemění (zatím nepozoruju:))- den poté jsi pořád ta samá osoba.
Přidala bych teda ještě jednu formuli: "Když už ten zámek zamykáš, ujisti se, že si ho dokážeš představit i za deset-dvacet-padesát let.. Pak teprve otoč klíčem." :)
Jó, vdaná paní, to ještě jde, ale když ti poprvé řeknou v porodnici maminko, to se teprve podlamují kolena. Šťastné líbánky a mnoho zdaru v novém statusu quo!
OdpovědětVymazat