A proč?
Protože mi zvědavost nedá to nevyzkoušet. :)
Ale z mojí hlavy to není, chytla jsem se Neonovy polemiky nad faktem, že "česká" kulatozrná rýže se nedá udělat sypká - je to její vlastnost nebo důkaz nízké kvality?
A protože tě, Neone, zajímalo, jak je to v zahraničí, tak tady jeden experiment z Itálie.
Trocha teorie
V Itálii (jako i jinde) lze koupit rýži, co se zpracování týče:
- bílou loupanou (bianco) - všude
- pololoupanou (semi-integrale / semi-lavorato) - většinou ve zdravých výživách
- celozrnnou (integrale) - ZV i supermarkety, i když třeba jen jeden druh.
- parboiled - všude; těší se u Italů velké oblibě poněvadž se nerozvařuje a zároveň je rychlá na přípravu
- Původní či obecná, (originario / comune). Má malá a krátká zrníčka, adekvátní k přípravě polévek (a sladkostí). Balila
- Polojemná (semifino). Pro ni jsou charakteristická kulatá středně velká rýžová zrnka, nerozvařuje se jako ta obecná a používá se hlavně k přípravě polévek, kroket, rizot, nákypů,... Např. Arborio, Vialone Nano.
- Jemná (fino). Je specifická delšími a zašpičatělými zrníčky, vařením nepouští moc škrobu, vhodná na rizota a rýžové "saláty" nastudeno (insalata di riso). Třeba Baldo, Gladio.
- Extra jemná (superfino) Charakterizují ji dlouhá a velká zrna, která se nerozvařují. Tento druh je vhodný k rizotům, salátům, nákypům. Sem např. Basmati či Thai.
Že by italské rýžové pole? :) |
- TONDO - kulatozrnná (velikost zrna do 5,2 mm), doba varu 12-13 minut (odpovídá sk. č. 1)
- MEDIO - středně velká zrna (5,2 - 6 mm), doba varu 13-15 minut (sk. č. 2)
- LUNGO A - dlouhozrnná se zaoblenými zrnky (větší jak 6 mm), doba varu 14-16 a více minut. (sk. č. 3)
- LUNGO B - dlouhozrnná se zašpičatělými zrnky (delší jak 6 mm) (sk. č. 4)
Ty uvedené doby varu odpovídají bílé rýži, u pololoupaných či dokonce celozrnných budou samozřejmě vyšší.
Dost teorie, pojďme na praxi!
P.S.: Jestli jste z toho všeho dělení zmatení, tak žádné strachy, na krabicích bývá vždy uvedeno, k jakému účelu má být ta která rýže ideálně použita a jak dlouho ji vařit. :)
Praktická část
Hypotéza, co se budu snažit potvrdit či vyvrátit:
Kulatozrnná rýže nelze uvařit tak, aby byla sypká, protože lepivost je její přirozená vlastnost.
Mám tu pololoupanou kulatozrnnou Balilu (tu "polévkovou", jak píšou na krabici).
Vařeno bude v poměru 1 : 1,5 (rýže : voda). Doba varu 18 minut.
Řasu Kombu jsem nepřidala, protože ta (dle mé zkušenosti) lepivost decentně zvyšuje. Vařeno v keramickém kastrůlku.
V suchém stavu |
9. minuta |
16. minuta |
Konec experimentu.
Výsledná konzistence |
Post-výsledek: kašovitá konzistence, lepkavá. Mně to chutná. :)
Oběěěěěěd! |
Hypotéza potvrzena.
Kulatozrnná rýže se mi na sypko uvařit nepodařila.
Píšou-li, že je to na polévku, tak je nejlepší použít ji na polévku. Taková dýňová s touhle rýží je prostě eňo ňuňo, hustá, zahřívací... Hmmmm, jdu vařit! ;)Ale když už jsem tu, tak rizoto z tohoto druhu rýže je takové až nerizotové... Příteli jsem z jeho polovičky (pokusné) rýže vytvořila makrelový kopeček - na pánvi s pár kapkami oleje ohřát a rozetřít filet z makrely (přebytek z předešlého večera, připraveno na páře), důsledně vybrat kůstky a pak přimíchat onu lepkavou rýžovou hmotu.
Krásně se z toho tvaruje!
Makrelový kopeček, "krabičková" cestovní verze :) |
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za komentář!
SPAMy neschvaluju, takže pokud tu hodláš jakkoli plevelit, šetři energií. Tvůj neadekvátní komentář poletí do koše dřív než ho kdokoli uvidí >:)