Milí přátelé,
díky za trpělivost, se kterou sem pravidelně chodíte, přestože nového obsahu je tu poskrovnu.
Právě procházím výjimečným transformačním obdobím, nejen v rovině psychična, ale i fyzična a existují-li ještě další roviny, tak na nich bezpochyby též. Děje je toho neustále hodně, kdybych si ke každému dni v kalendáři zapsala, co vše se událo, ani by mi řádky nestačily. Ale to určitě i u vás, nemám pravdu?
Do Itálie dorazila pravá letní vedra, doporučení nevyskytovat se na slunci mezi 12. a 16. hodinou se stalo jakýmsi pravidlem, možná tak ve stínu je to únosné. Nemůžu se dočkat, až letos poprvé uvidím moře! A doufám, že nezůstane jen u vizuálního kontaktu; těším se, až si je ohmatám, ochutnám, poslechnu, přivoním k němu, pořádně se v něm porochním... óóó, kéž by to už bylo! A na co se těšíte vy?
Fotografii se teď příliš nevěnuji, chytlo mě šití, takže jsem se realizovala tam - poslední co, tak jsem vytvořila set deček pod lampičky a jednu velkou dečku centrální stolovou. Přestože to byly nervy, poněvadž můj poděděný stařičký šicí stroj chvílemi stávkoval, bavilo mne to a užila jsem si to. Takže Singrovce patří dík a čestné místo v rožku obrázku. :))
Zahrádce se též vcelku daří, mrkví natě už na mě vesele jukají a na hrášcích jsem objevila první minilusky. Hrášky ale objevili i slimáci, takže teď je to boj kdo z koho. Doufejme ve slimáčí prohru! :)
Ovšem co překvapilo, je máta. Nikdo ji nezval, nesel ani nesázel a bují nám tu úplně všude! A jak voní! Škoda, že nejsme mátoví. Má listy velikosti dlaně a dosahuje mi skoro až do pasu!
Inu dnes mne ještě čeká plno akcí, vzhůru do nich! Přeju i vám krásné prožití dnešního dne a zase brzy!
Pavlína
díky za trpělivost, se kterou sem pravidelně chodíte, přestože nového obsahu je tu poskrovnu.
Právě procházím výjimečným transformačním obdobím, nejen v rovině psychična, ale i fyzična a existují-li ještě další roviny, tak na nich bezpochyby též. Děje je toho neustále hodně, kdybych si ke každému dni v kalendáři zapsala, co vše se událo, ani by mi řádky nestačily. Ale to určitě i u vás, nemám pravdu?
Do Itálie dorazila pravá letní vedra, doporučení nevyskytovat se na slunci mezi 12. a 16. hodinou se stalo jakýmsi pravidlem, možná tak ve stínu je to únosné. Nemůžu se dočkat, až letos poprvé uvidím moře! A doufám, že nezůstane jen u vizuálního kontaktu; těším se, až si je ohmatám, ochutnám, poslechnu, přivoním k němu, pořádně se v něm porochním... óóó, kéž by to už bylo! A na co se těšíte vy?
Fotografii se teď příliš nevěnuji, chytlo mě šití, takže jsem se realizovala tam - poslední co, tak jsem vytvořila set deček pod lampičky a jednu velkou dečku centrální stolovou. Přestože to byly nervy, poněvadž můj poděděný stařičký šicí stroj chvílemi stávkoval, bavilo mne to a užila jsem si to. Takže Singrovce patří dík a čestné místo v rožku obrázku. :))
Zahrádce se též vcelku daří, mrkví natě už na mě vesele jukají a na hrášcích jsem objevila první minilusky. Hrášky ale objevili i slimáci, takže teď je to boj kdo z koho. Doufejme ve slimáčí prohru! :)
Ovšem co překvapilo, je máta. Nikdo ji nezval, nesel ani nesázel a bují nám tu úplně všude! A jak voní! Škoda, že nejsme mátoví. Má listy velikosti dlaně a dosahuje mi skoro až do pasu!
Inu dnes mne ještě čeká plno akcí, vzhůru do nich! Přeju i vám krásné prožití dnešního dne a zase brzy!
Pavlína
Přeměny, proměny, výměny se dějí víc na husto, než kterýkoli jiný čas...vše se vším souvisí, a je to tak moc dobře....občas to obnáší dost námahy, stojí to ovšem za to....s pozdravením a mnoho úspěchů při šití....pherenis
OdpovědětVymazat