cením si upřímnosti a jednání na rovinu. Je to velká výzva, já vím, ale stojí to za to.
Říct, co opravdu cítím, myslím si či potřebuji může být nesnadné a nepříjemné, ale je to jediná cesta, vedoucí od Tebe ke mně a ode mně k Tobě. Na otevřenosti je totiž přátelství (a každý osobní vztah) založeno, tam nemá přetvářka co dělat. Přítel vás neodepíše za to, jak se cítíte, i kdybyste na něj byli sebenaštvanější. Vyslechne vás a ocení vaši snahu, protože mu bude konečně jasné, na čem je.
Leč mějme na paměti, že většina přátel neovládá telepatii, takže dokud své myšlenky a pocity nezhmotníme verbálně, nikdy se o nich druhá strana nedozví! Ať už jsou pozitivní či kritické, plné pochybností nebo zcela vyhraněné – ať už se cítíme jakkoli, sdělme si to! Komunikujme! Má to cenu!
Mám vás ráda a díky, že jste si tohle přečetli.
Jako malý dárek jen tak jsem vám vytvořila obrázek s citátem, který se ke mně (v italské verzi) před pár dny dostal a trefil se přímo do černého:
 |
| Pro zvětšení klikněte |
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za komentář!
SPAMy neschvaluju, takže pokud tu hodláš jakkoli plevelit, šetři energií. Tvůj neadekvátní komentář poletí do koše dřív než ho kdokoli uvidí >:)