Kampa' to bude?

Zobrazují se příspěvky se štítkemlanýž. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemlanýž. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 28. února 2011

Itálie monetizovaná

Tady v Itálii se dá zpeněžit úplně vše. Až mi nad tím můj český rozum někdy zůstává stát. Tak například pár dní zpět jsem narazila na oficiální webové stránky, kde se hned na první straně skvěl následující nápis: 
Sběr hub a lanýžů, lov a rybolov.
Aby to bylo zvěčněno, můžete s podívat na originál:
O co jde? Vezměme to od konce:

Ano, i v Čechách máme rybářský lístek. To je bez debat.

O lov / hon a podobné štvanice jsem se nikdy moc nezajímala, ale předpokládám, že tam taky něco takového bude, přeci jen si nemůžete jen tak vyrazit s puškou do les, že. 
Tady jsou hony (caccia) prestižní akcí - sice už se netěší takovému věhlasu, jako dřív, ale pořád se ještě jedná o významnou MUŽSKOU sociální událost. 
Loví se tu hlavně divočáci (cinghiale). Z dalších perliček, co mi utkvěly v mysli, je, že tu skoro vymýtili populaci drozdů (jak je náruživě stříleli). Takže na drozdy se teď už "lovec" nesmí ani podívat (no ono jich taky k vidění moc není).

Lanýže. Tartufi.
Dokud jsem je neochutnala, nevěděla jsem, o jakou delikatesu přicházím! 
Ke sběru lanýžů se používá speciálně vycvičených psů, co jejich podzemní výskyt vyčenichají. Existuje spousta druhů lanýžů, každý se sbírá v jiném období a v kuchyni se s nimi dá přímo čarovat. Jo, a taky je to drahý špás, ostatně jako vše, čeho je na světě pomálu. Povolení k hledání lanýžů se platí (už tady zvedám obočí), takže si kupte něco jako "lanýžo-hledačský lístek" (napřed raději pořiďte psa) a můžete zkusit štěstí!

Houby. Funghi.
Jako dítě si pamatuju na nekonečné toulání lesem s očima zapíchnutýma v zemi ve snaze objevit aspoň jeden maličký hnědý klobouček. A té radosti, když se - tuhle zpoza pařezu, jindy zpod jehličí - na mě pousmál, odhalujíc i kousek své nažloutlé nožičky... 
Tak na tohle všechno ve střední Itálii zapomeňte. 
Les jako takový tu nemají (pokud nemáte na mysli hektar půdy osázený v pravidelných rozestupech stromy, určenými k těžbě dřeva).
A když se vám náhodou podaří nějaký objevit, tak je v soukromém vlastnictví s obrovskou cedulí vstup zakázán.
A kdyby přece jen jste nějakou náhodou na les, co vypadá jako les a zároveň nikomu nepatří, narazili, ještě nemáte vyhráno! I na sběr hub je potřeba povolení!!!
(Což teda mně osobně připadá jsako absurdita největší, ale budiž.)

Tak jsem zvědavá, jestli nám tu za deset let zpoplatní i dýchání čerstvého vzduchu, fotografování krajiny či pěší procházky... 

A propos když už o tom mluvíme, víte, že vás zde mohou pokutovat za to, že se se známým zastavíte na chodníku na kus řeči? No jo, je to tak. Zdá se vám to divné? Říkáte si proč? 
Protože "okupujete veřejné prostranství"! 

Eh, někdy si připadám jak z jiné planety, fakt! :)

pátek 2. října 2009

podzimní FUNGHI PORCINI a TARTUFO

Tak tolik opěvované, výtečné FUNGHI PORCINI se latinsky nazývají boletus edulis a je to náš hřib smrkový! Juchů, už to vím!

Toto poznání mě stálo 7 eur (nákup houbovo-lanýžové omáčky na těstoviny o hmotnosti 80g) a chvíli pátrání po internetu. V Itálii jim porcini rostou především pod stromem, plodícím jedlé kaštany (jakpak se asi jmenuje??), no toho u nás moc není, tak naše "porcini" si vybraly smrk - ten jim zase chybí na jihu.

Teď ještě juknu na tartufo, ale mám tušení, že to bude lanýž... chvíle napětí... Tuber magnatum pico neboli white truffle.. bingo! Lanýž bílý!
"Lanýž (latinsky TUBER) je druh vzácně se vyskytující jedlé houby s hlízovitými plodnicemi, rostoucí pod zemí v symbióze s kořeny převážně listnatých stromů. Má hrbolatý, nepravidelný kulovitý tvar a vyznačuje se výraznou chutí a vůní. Již po několik tisíciletí je lanýž pokládán za velmi vzácnou a také drahou labužnickou specialitu a přisuzují se mu dokonce i silné afrodiziakálními účinky."

Nejznámější druhy, nebo aspoň ty, které jsem ochutnala, jsou ten bílý a černý. Přestože je bílý dražší, víc mi chutnal černý, měl takovou těžší, výrazně aromatičtější houbovou chuť. Mňam! A jelikož tagliatelle nejím, měla jsem risotto s lanýži a chrochtala jsem jako prasátko :)

"Lanýž piemontský neboli bílý – věhlasný a světovými šéfkuchaři nejopěvovanější druh lanýže. Je to zároveň i nejdražší druh, jehož cena za kilogram překročí i 100 tisíc korun. Nejznámější místa výskytu jsou především v Itálii. Vyznačuje se příjemnou aromatickou česnekovo-sirnatou vůní, bělavo-hnědavou barvou s místy červenými skvrnami, dozrává na podzim a doporučuje se zpracovávat pouze za studena, aby neztratil své výjimečné aroma.
Lanýž černovýtrusý, někdy nazýván nesprávně i černý zimní (tuber melanosporum) – proslulý černý lanýž, známý převážně z nalezišť ve Francii jako "černý diamant", nachází se však i v Itálii. Cena za kilogram čerstvého lanýže se pohybuje kolem 60 tisíc korun. Je černé barvy a má výraznou aromatickou sirnatou vůni, dozrává koncem podzimu a v zimě. Před konzumací je vhodné ho tepelně upravit, aby se jeho aroma ještě více zdůraznilo.
"
Citace
A zítra budou kamutové těstoviny se "salsa tartufo bianco e porcini" uuuuu, slint slint!