Postátnicová eufórie

Tak jsem ještěv tom, ještě se usmívám do blba, ještě mi připadá celý svět růžový a skvělý a vůbec....
V pondělí jsem obhájila diplomku a včera, 20.9.2011 jsem složila státnice. Něco, v co jsem skoro ani nedoufala, že nastane. Něco, co jsem tři roky odkládala a stresovala se tím a zkrátka měla nevyřízené účty... Je to za mnou! :)

Osobně se k titulům obecně stavím poněkud skepticky, ono stejně v životě nejde o ně, ale o to, co člověk umí a jak kdysi kdosi řekl: život je stejně o vztazích mezi lidmi. No ale k tomuhle názoru jsem "dospěla" až na univerzitě, takže když už jsem byla tak blizoučko, tak koneckonců proč to vzdát a nenechat si ho dát? No lehké to nebylo, to ne... Ale co v životě je lehké? Je potřeba čelit obtížným a nelehkým věcem, protože bez nich by nemohlo být těch sladkých odměn ve formě pocitu dobře vykonané práce, zadostiučinění, pocitu, že jste vítězem...

Áááách.. 

A nemluvím samozřejmě jen o studiu. Jedna ze spolustudentek, co to měla za sebou dříve než já, se vyjádřila ve smyslu: "No, a co já teď budu dělat? Jsem se pořád učila... to teď budu mít tolik volného času... že bych zase začala něco studovat?" Tak tohle prosím ne, to je degradace na entou! A to já zase vím, co budu dělat... začnu malovat, konečně se zase budu moct věnovat psaní (a to nejen sem, na blog), čtení, žonglování, konečně si došiju kalhoty, co mám v plánu, spravím si tričko, investuju víc času do budování mezilidských vztahů, uklidím doma, vytvořím adresář všech zajímavých záložek, co mám v počítači, něco vynikajícího upeču, snad začnu zase fotit krásy Itálie (jen co se objeví ztracený foťák) a do budoucna už jsem si navrhla pár větších cílů, o nichž je ještě předčasné mluvit...

Všechno popořadě, ale ukončením studia život rozhodně nekončí, ba naopak: ZAČÍNÁ!!! 

Proč píšu (tak málo). O fících

Rozhodla jsem se překopat tak trošku svůj postoj k životu a vzít věci konečně do vlastních rukou.
Čas, který jsem dřív věnovala tomuto blogu (a bylo to i každý den!) nyní věnuji psaní diplomky. A jelikož je to denodenní, tak to začalo pěkně odsýpat, juchůůů!
Takže budu-li tu méně, tak teď víte proč.

Ale jednou za čas sem něco napíšu, to zase ne že ne.
Přestože mám pochybnosti, zda v tomhle "virtuálním vyprávění" dál pokračovat nebo ne. Došlo mi, že přestože reality show mi jdou proti srsti, v podstatě tady jednu takovou malou "písemně-obrazovou" rozjíždím. No, hlubší smysl blogu mi zatím uniká, ale on v tom bude a ukáže se nejspíš až časem. Tak vyčkám. :)

Jinak právě máme v Itálii  f í k o v o u   s e z ó n u .

Už mám džem i marmeládu a zavařila jsem je i do jedné skleničky pokusně s broskví.
Jedla jsem je čerstvě trhané i v ledniččce chlazené.
Dali jsme je i sušit.
Včera jsem z nich dělala rýžový nákyp a rýžovou buchtu, která příteli moc nešmakuje a já se toho včera nějak přejedla, a tak to dnes už nemůžu ani vidět. Asi to rozmixuju a udělám nám z toho fíkovo-rýžovou zmrzlinu. :)

Jinak mi bylo doporučeno udělat z nich alkohol jak to dělají v Maroku (nic pro mě) anebo je podávat s kozím sýrem jako ve Francii (nečekaně opět nic pro mě:))...

Každopádně jsem četla, že fíky mají málo vitamínů C, zato spoooustu cukru a i dost tuků, a ono jo, včera jsem to těsto zpracovávala rukou a nechtělo to dolů, ani teplou vodou! :)
A jo i na ty cukry, až mě z toho rozbolela hlava.
Dnes mám čisticí makrobiotický den bez ovoce.

O nové diplomce a hobby-odkazech

MEGA-SUPER-TRUPER-ÚŽASNÁ NOVINKA:
Budu měnit zadání diplomové práce!
Moje nová vedoucí mi odpověděla na dopis a schválila mi téma, teď jen aby to vše hladce proběhlo "úřednickým šimlem" a titul je mi zase o kousínek blíž.
Vlastně mi ani tak o ten titul nejde (ehm, vlastně vůbec), ale konečně se nebudu stresovat nad diplomkou, z nového tématu jsem nadšená a bude mě bavit. Navíc to ještě nikdo neřešil, takže "strada libera"!

A tak po roce a půl, kdy při každém otevření počítače a nastartování prohlížeče se mi spustilo devadesát tabs ve třech oknech, jsem se konečně dostala k tomu pěkně je pozavírat a v životě už je nepotřebovat. Všechny ty "scholarly publishing" Open Access", "collaboration tools", "electronic publishing", "e-research" a spousta dalšího jsou konečně CLOSED.
Narazila jsem ale i na mnoho zajímavých odkazů, které mi bylo líto nechat zmizet v propasti zapomnění, a tak ve finále jsem ty otevřené tabs jen zredukovala.
Pár zajímavých odkazů ze zavírání, na něž se rozhodně zaměřím blíž, jakmile bude chvilka přebývajícího času. Pro dnes uvedu jen ty volnočasové, v příštím kole bude prostor i pro ty studijně-profesionální.

1. The Animation Workshop v Dánsku, škoda že nemají nějakou bližší odnož či spřízněnou instituci, byla by to moje jasná volba! Přehled doporučených knih na téma Drawing.
2. Italští Imaceta, kde publikuje i Cristiano. Líbí se mi jejich logo.
3. Twitter kam jsem se nedávno upsala, a kde mě vůbec nikdo nenásleduje a já taky nikoho nenásleduju. Jak užitečné! :)

   Twitter is a unique approach to communication and networking based on thesimple concept of status. What's happening? What are your friendsdoing—right now? With Twitter, you may answer this question over SMS orthe Web and the responses are shared between contacts.

4. Lunární kalendář v angličtině. Už jsem to sem dávala? Mám v tom guláš, kde co a jak... možná to je na makrobiotickým fóru. A mám to pro změnu z nyxu. Holt propojujem, propojujem:)
5. Přehled jógy a jejích poddruhů.
6. Kurz tvořivého kreslení Andronika.
7. Kulinářské nápady Ideericette, jak název napovídá v italštině.
8. Jak vařit v římském hrnci a co to vlastně je...
   
9. Blog Eckharta Tolleho - zajímavé pojetí života skrze prožívání výhradně přítomného okamžiku. V češtině!
10. Můj momentálně nejoblíbenější TED talk - Schools kill creativity od sira Kena Robinsona. Lepší než kdejaký stand-up comedian ;)
11. The Free Library... i když tohle zavání studiem, ale jeden nikdy neví, co se mu může hodit!
12. Nabídka studijních programů (různé obory) pro cizince v Itálii.
    

Tak včera jsem skončila u pětky, dnes jsem to dotáhla až he dvanáctce. A to je myslím vše, přátelé!