Moře, cukr, wrestling a fotky!

Včera jsme byli poprvé u moře. Tedy letos poprvé, samozřejmě.
Foukal vítr a slunce - i přes pokročilou hodinu odpolední (17:00) - pořádně připalovalo. Vlny se vzdouvaly a voda byla studená a slaná - ááách!
Sice jsem se smočila jen jednou, ale ten pocit - já prostě moře miluju! Moje vlasy moře taky milují, krásně se mi po slanovodní kůře vždycky zvlní, ba skoro by se dalo říct zkudrnatí.. Vypadám teď jako Medúza, takový vzhled à la "kroutící se hádci na hlavě". :)

Vitamín D jsem úspěšně načerpala a hodlám v tom pokračovat.
Jinak musím říct, že se mi - naštěstí- nepotvrzuje moje domněnka, že jsem hypoglykemik. Vypadá to tak, že mi jenom chybí nějaké ty cukry, hehe.
Hladinu cukru v krvi mám kolem 82 mg/dl (měřeno tři dny po sobě nalačno, výsledek 82-92-82), ale pro jistotu mě ještě v dohledné době čekají krevní testy (včetně prozkoumání takových hodnot jako je vitamín B12 [to byste nevěřili, jak je jenom tahle malá "sranda" drahá!], vápník atd. atd. :)

Tak se teď snažím pravidelněji jíst a sem tam nějaký ten cukr (třeba ovoce) do jídelníčku zařadit abych se vyhnula výkyvům náladu, třesu rukou a točení hlavy a podobným, život znepříjemňujícím, i když nijak jej neohrožujícím, příznakům.

Chtěla jsem vám dát hádat jednu věcičku, ale vyzvonila jsem vám celou nápovědu - tak se alespoň můžete podívat, jak vypadá takový proužek na měření hladiny cukru v krvi. 
S tím se asi normálně nesetkáte. Já když to viděla, tak mi to připomnělo čip - takový ten, co ho v budoucnu budou mít všichni implantovaný pod kůži (blééé, sci-fi!)

Tou pravou částí se to zasune do glukometru, vy se píchnete vlastní jehlou (samozřejmě ne z jehelníčku, ale speciální medicínskou v takovém "tužkovém udělátku" skrytou) do prstu (co musí být suchý, jinak se neudělá pěkná krůpějka krve - ozkoušeno) a tu kapičku pak přiložíte doleva na senzorky... raz dva tři a glukometr zahlásí hodnotu. Podle naší doktorky by se měla pohybovat mezi 50-100 mg/dl (více a převod na mmol/l), takže 82 je ok. Jen když jsem jí řekla o stylu stravování, tak na mě koukala... no, přinejmenším divně.
Ale konec o medicíně; počkám na ty výsledky testů.

Minulý týden jsem úplně poprvé shlédla WRESTLING, a to rovnou naživo!
Není to úplně můj šálek kávy, přiznám se, ale na druhou stranu celkem chápu, co na tom fandové vidí. Není to jen bezduché "mlácení se", jak se na první pohled může zdát, ale přesně naplánované, nastudované a promyšlené zápasy s dějovou linií (proč se utká ten a ten s tím a s tím) a s pevně daným výsledkem - vše z dílny WWE (World Wrestling Entertainment).

Randy Orton a jeho finální vítězné gesto

 Například Sin Cara (jeden z osobností, jehož charakteristikou snad může být -z mého laického pohledu- maska na hlavě) v ringu předváděl vyloženě akrobatické kousky; jiní zase byli celkem vtipní... no ale většina zkrátka drsňáci. A drsňačky - souboj dvou žen nebyl o nic jemnější, jen tam bylo mnohem víc tahání za vlasy - uf, kam se jen poděla decentní ženská energie... 
Ale kulturnímu zážitku palec nahoru. :)
V Čechách, myslím, tohle sportovní (nebo spíš zábavněprůmyslové?) odvětví moc známé není... Jediný, kdo se mi u nás známý vybavuje, je snad Hulk Hogan.

A to nádherné zatmění Měsíce jste včera viděli? My si takhle jedeme kolem jedenácté noční autem a já koukám a ona je Luna nějaká způlky červeno-tmavá... tak jsem se to pokusila vyfotit, ale nevyšlo to.  

Poučka č. 1: Nejkrásnější věci na světě se stejně objektivem zachytit nedají, ty se musí vidět a prožít!

Když jsme dorazili domů kolem jedné, tak po stínu už nebylo ani památky, Měsíc zase zářil ostošest. Poučka č. 2: Krásné a dechberoucí okamžiky jsou pomíjivé, a tudíž je potřeba si jich užít dokud trvají. Žádné "až..." na ně nefunguje.

A jelikož mi dnes jedna blízká osoba odstátnicovala a brzy oficiálně obdrží titul, tak bych jí tu chtěla (mimo gratulací, že to má už za sebou a tak) věnovat jednu fotku - kaktus právě dnes opět rozkvetl (že by jen a jen pro ni? :))

Desetiletý kvetoucí pichláč